Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu. Polský tisk varuje před třetí světovou

Na zprávy reagují jak západní politici, tak odborníci na geopolitiku. Největší spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, na tuto situaci reagoval s obvyklou skepsí a prohlásil, že nevěří, že by Putin skutečně žádal jiný stát o vojenskou pomoc v rámci tzv. „speciální operace“.

Ukrajinské zpravodajské služby již dříve varovaly, že Severní Korea je připravena vyslat své vojáky do konfliktu na podporu Ruska. Tyto informace nyní potvrzují i západní spojenci, včetně amerického ministra obrany a dalších vysoce postavených politiků. V médiích se objevily i fotografie severokorejských vojáků, kteří míří do oblasti konfliktu, údajně prošli výcvikem v Chabarovsku a zamířili do kurské oblasti poblíž ruské hranice s Ukrajinou. USA i Evropa nyní řeší otázku, jaká protiopatření přijmout.

Podle bývalého amerického velvyslance na Ukrajině Johna E. Herbsta má Rusko nyní v konfliktu natolik velké ztráty, že se spoléhá na pomoc svých spojenců. Počínaje municí a artilérií přechází nyní k využití lidských zdrojů od svých partnerů, což Putinu umožňuje vyhnout se domácím nepokojům, které by mohlo vyvolat vyhlášení mobilizace. Strategie „lidské vlny“, kterou ruské velení uplatňuje, má sice efekt v postupu na bojišti, avšak znamená také obrovské ztráty na ruské straně.

Podle analytiků je tento vojenský zásah Severní Koreje možná způsobem, jak si Kim Čong-un upevňuje svou pozici vůči dvěma světovým velmocím - USA a Číně. Pro KLDR je toto příležitost dokázat svou suverenitu a zároveň si zajistit vojenskou i technologickou podporu od Ruska. Markus Garlauskas, expert na bezpečnostní otázky, považuje tento krok za součást širší hry Severní Koreje na dosažení nejvyšší míry eskalace na Korejském poloostrově, čímž by vyprovokovala zásah obou velmocí.

V západních zemích tato eskalace vyvolává obavy. Britský ministr obrany označil tento krok za šokující a za známku ruské zoufalosti. Předseda Výboru pro zpravodajské služby v americké Sněmovně reprezentantů Mike Turner vyzval USA k možným přímým vojenským akcím proti severokorejským jednotkám, pokud by zasáhly na území Ukrajiny. V Jižní Koreji prezident Jun Sok-jol signalizoval, že jeho země by mohla přehodnotit svou politiku týkající se dodávek zbraní.

Přítomnost severokorejských vojáků by mohla vytvořit nebezpečný precedens, pokud by svět nevyvodil vůči Rusku patřičné důsledky. Tímto krokem může konflikt eskalovat do konfliktu širšího rozsahu. Podle odborníků z think tanku Atlantic Council je nyní důležité, aby NATO a západní spojenci jasně deklarovali svůj postoj k této zahraniční intervenci a zabránili rozšíření ruské agresivní politiky do Evropy.

Vladimir Putin, který nadále používá svou „politiku ochrany ruských obyvatel“ a boj proti NATO jako důvod svého jednání, nyní sleduje, jak Západ zareaguje na tuto situaci. Dle analýz Foreign Affairs je dnešní globální bezpečnostní prostředí nejkomplexnější od konce studené války.