Sněmovna schválila snazší udělování pobytu uprchlíkům, stát řeší i další úlevy

Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k posouzení Senát. Jeho schůze se plánuje na středu.

Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že předloha uloží ukrajinským uprchlíkům hlásit místo svého pobytu v Česku. S vízem vydaným kvůli dočasné ochraně budou moci cestovat v celém schengenském prostoru.

Uprchlíci z Ukrajiny budou snáze získávat práci, schválila Sněmovna

Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Jejich děti by mohly začít chodit do dětských skupin. Budou moci také získat peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly získat peněžitý příspěvek. Zákon, který to umožní, dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Senát by ho měl projednat v příštím týdnu. Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.

Cizinci ze zemí mimo EU v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nemusí je mít migranti, kteří smějí v ČR žít trvale. "Cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území ČR," stojí v návrhu zákona. O povolení by žádat nemuseli. Práci by si mohli najít přímo, zaměstnavatelé by je bez překážek mohli přijmout.

Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče, popsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát tím podle něj lidem z Ukrajiny vysílá vzkaz, že budou mít veškerou právní ochranu, aby mohli pracovat legálně a za důstojných podmínek. Varoval, že úřady budou dělat cílené kontroly, aby některé organizace nezneužívaly situace uprchlíků a nezkoušeli je dostat do tísně.

Zákon také stanoví, že uprchlíkům, kteří se zdržují v tuzemsku, za kalendářní měsíc, v němž získali dočasnou ochranu, vyplatí stát humanitární dávku 5000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry takové, že neumožní pokrytí základních životních potřeb, budou moci požádat o dávku opakovaně, a to v pěti následujících měsících. "Tam se nemáme o čem bavit. Je to správné," řekla k humanitární dávce místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Jana Pastuchová z opozičního hnutí ANO.

Sněmovna: Školy budou moci navýšit kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny

České školy budou moci navýšit své kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci do konce letošního srpna i ukrajinští pedagogové, kteří by nesplňovali podmínku znalosti češtiny. Sněmovna tak dnes na návrh poslanců vládní koalice a opozičního hnutí ANO doplnila vládní návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Zároveň stanovila lhůtu pro zápis ukrajinských dětí do mateřských a základních škol od 1. června do 15. července.

Rodiče českých dětí by se tak podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) neměli obávat, že pro jejich potomky nebude ve školách a školkách místo kvůli ukrajinským dětem. Zákon představuje nejnutnější opatření a má zajistit, aby ředitelé škol nemuseli kvůli dětem uprchlíků porušovat platné předpisy. Budou pro ně moci například zavést vhodným vzdělávací obsahem podle potřeb dítěte.

Zákon, který má příští týden projednat ještě Senát, počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v nich by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu.

Norma podle Gazdíka představuje nejnutnější opatření k tomu, aby se ukrajinské děti mohly v Česku vzdělávat během letošního školního roku. Možnost přihlásit ukrajinské děti do mateřských a základních škol až od června do poloviny července má poskytnout jejich rodičům delší čas na rozhodnutí, zda zůstanou v Česku a zda je tedy na místě začlenění dětí, které jsou povinny zahájit povinnou školní docházku.

Zákon také stanoví lhůty, v nichž se uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku přihlásit na střední školy. Přihlášku na maturitní obory budou moci podat do 5. dubna, na nematuritní obory do 8. dubna. Přijímací zkoušky z matematiky by mohli dělat také v ukrajinštině nebo angličtině. Ukrajinským uprchlíkům má být také usnadněno přijímání na české vysoké školy, pokud jde například o dokazování dosaženého vzdělání a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu.

U přijímacích zkoušek na střední a vyšší odborné školy by uprchlíci místo dokladů ze svých předchozích škol mohli předložit čestné prohlášení. Čas na vypracování písemného testu jednotné zkoušky i školní přijímací zkoušky se jim navýší o 25 procent. Platit by stejně jako nyní mělo to, že po vzdělávání v zahraničí se u přijímacích zkoušek do maturitních oborů promíjí jednotný test z češtiny a nahrazuje se pohovorem. Ostatní části zkoušky, jako je jednotný test z matematiky, zůstávají i pro cizince povinné.

Ředitelé spádových základních a mateřských škol by podle návrhu v případě nedostatečné kapacity pro přijetí dětí z Ukrajiny měli ihned informovat zřizovatele. Pokud by zřizovatel pro dítě s povinnou docházkou nemohl určit jinou školu, měl by kontaktovat krajský úřad, který pak stanoví náhradní školu. Určená škola by mohla uchazeče odmítnout jen tehdy, kdyby neměla volnou kapacitu. V případě potíží by se kraj měl obrátit na ministerstvo, které by mohlo hledáním místa pro dítě pověřit jiný kraj.

O děti uprchlíků ve školách by se mohli starat ukrajinští pedagogové

O děti uprchlíků z Ukrajiny by se mohli v českých školách starat ukrajinští pedagogové, kteří by nemuseli splňovat podmínku znalosti českého jazyka. Tato výjimka by platila jen pro letošní školní rok. Navrhli to dnes poslanci vládní koalice a opozičního hnutí ANO. Chtějí tak doplnit vládní předlohu zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který má Sněmovna schvalovat odpoledne.

Poslanecký návrh má umožnit školám navýšit kapacity kvůli ukrajinským dětem. Počítá s tím, že školy budou moci vytvořit adaptační skupiny, v nichž by mohly působit i matky ukrajinských dětí. Navazuje na související předlohu, podle níž bude možné sdružovat ukrajinské děti předškolního věku v dětských skupinách. Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) bude možné vytvářet ukrajinské jednotřídky a třídy, kde budou ukrajinské děti převažovat.

Zákon podle ministra představuje "skutečně to nejnutnější, co musíme udělat, aby se tady ukrajinské děti mohly vzdělávat do konce školního roku". Podle Gazdíka budou muset i ukrajinské děti splňovat podmínku bezinfekčnosti a absolvovat lékařské prohlídky. Další úpravy zákona by v případě potřeby ministerstvo navrhlo v červnu. "Jsme ve válečném stavu a řešíme skutečnou krizi," prohlásil Gazdík. Bez komentáře ponechal následný dotaz poslance SPD Jiřího Kobzy, "s kým jsme ve válce a kdo vyhlásil válečný stav".

Vládní předloha počítá s tím, že uprchlíci z Ukrajiny budou moct v České republice podat přihlášku na maturitní obory středních škol do 5. dubna. Prodloužil by se tak termín, který skončil 1. března. Do nematuritních oborů by se uprchlíci mohli hlásit do 8. dubna. U přijímacích zkoušek na střední a vyšší odborné školy by uprchlíci místo dokladů ze svých předchozích škol mohli předložit čestné prohlášení. Čas na vypracování písemného testu jednotné zkoušky i školní přijímací zkoušky by se jim mohl navýšit o 25 procent.

Jurečka: MPSV připraví dotace pro sociální služby na úhradu péče o uprchlíky

Ministerstvo práce připraví zvláštní dotace pro sociální služby na pokrytí nákladů na péči o uprchlíky z Ukrajiny. Resort nyní zjišťuje, kolik ukrajinských seniorů či handicapovaných by případně mohlo podporu potřebovat. Na jednání Sněmovny to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Parlament začal projednávat návrh zákona, podle kterého budou moci uprchlíci sociální služby využívat bez úhrady, kterou by měl pokrýt stát. Podle šéfa resortu práce by norma mohla začít platit zhruba za deset dnů.

"Budeme muset reagovat na vysoké počty lidí speciálním dotačním titulem. Počítáme s tím, že tento krok uděláme," řekl Jurečka. Podle něj nastavení podmínek pro přidělení dotací a jejich výši připravuje ministerstvo ve spolupráci s poskytovateli péče. Provozovatelé budou také muset zaručit, že kvůli proplácení od státu nebudou případně ukrajinské klienty zvýhodňovat.

Uprchlíci by podle připravovaného zákona mohli o poskytování sociálních služeb požádat, a to například o místo v domově seniorů, péči ve stacionáři, pečovatelskou službu či asistenci. Úhrady za pomoc a podporu by platit nemuseli, poskytovatelům by je zaplatil stát. Resort podle Jurečky monitoruje, kolik příchozích by mohlo kvůli svému věku a stavu pomoc v domovech či od terénních služeb potřebovat. V potaz ministerstvo bere i případnou nutnou psychologickou podporu. Spolupracovat chce s nevládními organizacemi. "Dneska víme stoprocentně řádově o desítkách lidí, kteří se v krajských centrech hlásí, že mají vážný handicap a budou potřebovat péči," řekl odpoledne na tiskové konferenci ministr.

Podle vedoucího oddělení koncepce sociálních služeb ministerstva práce Jana Vrbického by dotace na pokrytí nákladů péče o uprchlíky byly podobné jako mimořádné dotace na navýšené výdaje za epidemie. Pracovníci resortu práce o dotacích jednají s ministerstvem financí, řekl Vrbický poslancům sněmovního sociálního výboru. Ministr dnes uvedl, že částka bude záviset na počtu potřebných.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek řekl, že by podle nynějších odhadů mohlo do ČR dorazit 400.000 běženců. Zatím jich přišlo asi 200.000. Víc než polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že uprchlíkům vydalo už přes 120.000 víz ke strpění.

Humanitární dávky pro uprchlíky budou vyřizovat nová místa

Chystané humanitární dávky pro uprchlíky budou nejspíš vyřizovat speciální místa v krajích, ne úřady práce či asistenční centra. Opatření má bránit frontám a zahlcení úřadů a krajských přijímacích středisek. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dolní komora dnes schválila návrh zákona, podle kterého by lidé s vízem ke strpění dostávali 5000 korun. Dávku by pak mohli v případě potřeby pobírat ještě dalších pět měsíců. Předlohu nyní dostane Senát a pak k podpisu prezident. Jurečka odhaduje, že by se nová podpora mohla začít poskytovat od 21. března.

"Pracujeme na tom, abychom v krajských městech vybudovali centra, která budou mimo úřady práce a koordinační centra. Budou to nová místa, kde bychom obsluhovali žadatele o humanitární dávku a řešili příjem žádostí i výplatu, ať nezatěžujeme úřady práce a nesnižujeme komfort v místech, kde se vyřizuje rodičovská a podobně," řekl ministr. Podle něj jsou úřady práce už nyní "za hranou" možností agendu zvládat.

Ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že uprchlíkům dosud vydalo přes 120.000 víz ke strpění. Do Česka před ruskou invazí a válkou na Ukrajině uteklo zatím asi 200.000 lidí. Podle nynějších odhadů by jich mohlo dorazit celkem asi 450.000.

Podle navrhovaného zákona by na novou humanitární dávku 5000 korun měl mít nárok každý uprchlík s vízem ke strpění. Dostal by ji za měsíc, kdy se vízum udělilo. Mohl by ji pak pobírat ještě pět dalších měsíců, musel by o ni ale vždy žádat. Získal by ji podle potřebnosti.