Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.
Technicky vzato byl summit pouze neformálním setkáním, což znamená, že vedoucí představitelé mohli uzavřít pouze předběžné rámcové dohody. Přetrvávající neshody v oblasti energetiky zdůraznily rozsah problému, před kterým evropští lídři stojí. A faktory, které zvyšují ceny, zatím nevykazují žádné známky zmírnění.
Předseda Evropské rady Charles Michel, který zasedání předsedal, obhajoval odvedenou práci a označil za užitečná neformální setkání, která jsou bez tlaku na to, že je nutné přijmout rozhodnutí. Podle něj umožňují zjistit, jaké jsou názory jednotlivých představitelů na různé citlivé otázky. Zatím se ale zdá, že jedinou shodou je, že je třeba najít dohodu, uvedl Politico.
Kvůli patové situaci se tak zřejmě nyní pozornost soustředí na formální summit lídrů EU, který se uskuteční 20. a 21. října. Evropská komise potvrdila, že před tímto setkáním předloží další návrhy. Členské země se tak budou zřejmě přetahovat o vliv.
Některé státy chtějí lidem vracet platby za plyn nad určitou cenu. Jiné chtějí jednoduše omezit cenu, kterou by země EU platily za nákup plynu. Další se snaží o kombinaci těchto nápadů, poznamenal server Politico.
Intenzivně se podle něj také diskutuje o tom, zda zvýšit společný dluh EU, aby se zmírnil spirálový růst cen energií pro lidi. Německý kancléř Olaf Scholz však tuto myšlenku na páteční tiskové konferenci zamítl a trval na tom, že mohou být stále přesměrovány dřívější prostředky EU na obnovu po pandemii nemoci covid-19. Jeho odmítnutí zřejmě rozladí ty, kteří kritizují rozhodnutí Berlína zřídit fond na pomoc s účty za energie, který bude mít k dispozici 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Některé země si stěžují, že tento fond je skrytou státní pomocí, která destabilizuje jednotný trh bloku a nechává na holičkách chudší země.
Český premiér Petr Fiala, varoval, že je třeba dodržovat pravidla státní podpory a nelze mít pouze národní řešení. "Potřebujeme evropská řešení," řekl, nezmínil se však o Německu. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise, německá politička Ursula von der Leyenová.
Vystupňovala se také roztržka mezi Německem a Francií kvůli plynovodu MidCat. Ten by měl pomoci dodávat plyn z Pyrenejského poloostrova přes Francii do Německa a dále. Francie se proti projektu postavila a tvrdí, že by trvalo příliš dlouho, než by mohl pomoci zmírnit současnou krizi, a že by pouze udržoval závislost na fosilních palivech. Německo s časovým plánem nesouhlasí, a tvrdí, že by mohl pomoci zmírnit energetickou krizi v Evropě. Francouzský prezident Emmanuel Macron se na tiskové konferenci na otázku, zda se rozhovory mezi Francií a Německem do konce summitu posunuly, vyjádřil vyhýbavě. Ohledně plynovodu dodal, že nejde o spor mezi Francií a Německem, ale o otázku ekologie.
Ještě před energetickými otázkami se představitelé zabývali dalším ožehavým tématem, Ukrajinou. Prostřednictvím videokonference k představitelům v pátek promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když den předtím vystoupil před širším okruhem evropských státníků. Opět vyzval představitele EU, aby poslali Ukrajině více zbraní, což je pro země jako Německo a Francie, které čelí tlaku na zvýšení dodávek svých zbraní, choulostivé téma, píše Politico. Připomíná, že Michel v projevu na závěr summitu sice zdůraznil podporu EU Ukrajině, ale o plánu na zintenzivnění pomoci Kyjevu zaznělo jen málo podrobností. Von der Leyenová naznačila, že EU musí zvýšit svou finanční podporu. Toto téma je však v rámci EU rovněž citlivé a vyvolává napětí, protože země se přou o to, jak strukturovat finanční pomoc devět miliard eur (220 miliard Kč), kterou již unie Ukrajině slíbila.
Díky virálnímu videu na TikToku se na internetu znovu objevil roztomilý moment mezi princeznou Kate a princem Williamem, který se odehrál před více než deseti lety. V dubnu 2014 navštívili manželé, tehdy ještě vévoda a vévodkyně z Cambridge, Austrálii a Nový Zéland. Během jejich pobytu na Novém Zélandu se utkali v závodě lodí v přístavu v Aucklandu.
Hollywoodská legenda Tom Hanks přiznal, že jeho vůbec nejoblíbenějším filmem je kultovní sci-fi snímek 2001: Vesmírná odysea. Herec prozradil, že se na film, který vznikl před více než padesáti lety, dívá stále dvakrát ročně.
Záhadou je pro fanoušky zdravotní stav Sary Sandevy, která během prázdnin odřekla účast ve dvou divadelních představeních na letních scénách. Nikdy jsme se ale nedozvěděli, co přesně jí je. Nyní se herečka a partnerka Jakuba Prachaře alespoň konečně ukázala.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv neudržel jazyk za zuby ani po pondělních jednáních v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a několik evropských lídrů. Medveděv se opřel především do nich.
V úterý se uskutečnil další důležitý akt před říjnovými sněmovními volbami. Státní volební komise vylosovala čísla pro kandidující subjekty, které se na podzim pokusí získat mandáty v dolní komoře parlamentu.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Palestinské hnutí Hamás souhlasí s posledním návrhem příměří v Pásmu Gazy a propuštěním části rukojmích, uvedl zdroj z Hamásu pro britskou stanici BBC. Návrh egyptských a katarských mediátorů má vycházet z červnového rámce předloženého americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem.
Už pěkných pár dní se šušká o nové lásce v českém šoubyznyse, přičemž předmětem těchto spekulací jsou Jitka Boho a Lukáš Langmajer. Důkazy o jejich vztahu se sice zdají být neprůstřelné, ale modelka stále mlží.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Už i do prvních dvou týdnů nadcházejícího školního roku vidí meteorologové v dlouhodobém výhledu. V tuto chvíli předpokládají, že na přelomu srpna a září budou v Česku panovat nadprůměrné teploty.
Středočeští kriminalisté od odpoledních hodin vyšetřují násilné úmrtí starší ženy v mobilheimu v Ratenicích na Kolínsku. Informoval o tom web novinky.cz. Policie zadržela podezřelého po automobilové nehodě v nedaleké Vrbové Lhotě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií.