Tajemství, které nedalo světu čtyři roky spát. Vědci už ví, co zabilo stovky slonů v deltě Okavango

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Libor Novák , newsbox.cz 1. prosince 2024 11:49
Sdílej:

Hromadné úmrtí více než 350 slonů v deltě Okavango v Botswaně, které v roce 2020 vyvolalo celosvětový rozruch, má nyní podle nové studie pravděpodobné vysvětlení: otravu toxickou vodou. Tento incident, označovaný jako „konzervační katastrofa“, je připisován klimatickými změnami zesílenému růstu toxických sinicových květů v napajedlech.

Mezi květnem a červnem 2020 byla nalezena těla stovek slonů všech věkových kategorií, kteří vykazovali podivné chování, jako například pohyb v kruzích před smrtí. Těla byla objevena v severovýchodní části Botswany, což vyvolalo řadu spekulací.

Mezi tehdejšími teoriemi se objevovala možnost otravy kyanidem nebo neznámé choroby. Tento případ se stal největší zdokumentovanou událostí hromadného úmrtí slonů, u které příčina zůstávala dlouho neobjasněná.

Nový výzkum publikovaný v časopise Science of the Total Environment naznačuje, že smrt slonů byla způsobena vodou obsahující toxické květy sinic (cyanobakterií), uvedl server The Guardian.

Tyto organismy produkují toxiny, které mohou být smrtelné pro zvířata, pokud se dostanou do vody, kterou pijí. Analýza satelitních dat ukázala, že zvýšený výskyt těchto květů v roce 2020 odpovídá místům, kde byla nalezena těla slonů.

Výzkumníci zkoumali více než 3 000 napajedel a zjistili, že v oblastech s vysokým výskytem sinic bylo zároveň nalezeno nejvíce mrtvých slonů. Tito obvykle ušli přibližně 100 kilometrů od napajedel a zemřeli do 88 hodin po napití.

Vzhledem k rozloze delty Okavango a povaze leteckých průzkumů však mohlo být přehlédnuto úmrtí dalších menších zvířat, jejichž těla mohla rychle zmizet vlivem predátorů.

Vědci poukazují na to, že tato událost není izolovaná, ale je součástí širšího trendu hromadných úmrtí zvířat, který souvisí s klimatickou změnou. Rok 2019 byl v jižní Africe extrémně suchý, zatímco rok 2020 přinesl intenzivní deště. Tyto podmínky vedly k většímu množství sedimentů a živin ve vodě, což podpořilo neobvyklý růst sinic.

Podobné události byly zaznamenány i jinde. V roce 2020 zahynulo v sousedním Zimbabwe 35 slonů kvůli neznámé bakterii spojené s extrémním suchem. Ještě závažnější byl případ z roku 2015, kdy v Kazachstánu během několika dní zemřelo 200 000 sajg stepních kvůli hemoragické septikémii, rovněž spojované s měnícím se klimatem.

Výzkumníci označili hromadné úhyny zvířat za rostoucí hrozbu, která může přispět k urychlení vymírání druhů. „Je velmi smutné, že tolik slonů zemřelo, ale zároveň je to signál, že podobné události se mohou stát kdekoliv a jakémukoliv druhu,“ uvedl vedoucí studie Davide Lomeo.

Studie rovněž zdůrazňuje nutnost monitorování kvality vody, zejména v oblastech ohrožených suchem a intenzivními dešti. Podle Dr. Nialla McCanna, ředitele britské organizace National Park Rescue, tato událost ukazuje, jak klimatické změny přispívají k výskytu smrtelných chorob u volně žijících zvířat i hospodářských druhů.

Dr. Arnoud van Vliet z Univerzity v Surrey dodal, že výsledky výzkumu podporují teorii, že sinice mohly hrát klíčovou roli při úhynu slonů, a zdůraznil potřebu preventivních opatření s ohledem na předpokládané klimatické změny.

S pokračujícími klimatickými změnami čelí ochrana zvířat novým výzvám. Kombinace extrémního sucha, intenzivních dešťů a rostoucích teplot vytváří podmínky pro růst nebezpečných mikroorganismů, které ohrožují divokou přírodu. Botswanský případ ukazuje, jak důležité je investovat do výzkumu, sledování a prevence, aby se minimalizovaly budoucí ztráty na životech zvířat i lidí.

Témata:
Stalo se