Afghánské radikální hutí Tálibán bylo v roce 2001 připraveno kapitulovat, ale Spojené státy neměly tehdy o dohodu zájem. Po dvaceti letech má Tálibán v rukou všechny karty, napsal dnes pod titulkem Musela válka v Afghánistánu být? list The New York Times.
Spojené státy a jejich spojenci zahájili invazi do Afghánistánu po zářijových teroristických útocích na USA. Tálibové tehdy mávali zaťatými pěstmi a nebrali ohled na varování, že nevydají-li šéfa teroristické sítě Al-Káida, která útoky provedla, bude Afghánistán vybombardován do základů.
Několik týdnů od začátku bombardování Tálibán svůj názor změnil, jeho lidé prchli z Kábulu, skupina byla vyčerpaná a na útěku. Koncem listopadu se začali vůdci Tálibánu obracet na Hamída Karzaie, který se brzy potom stal prezidentem. Chtěli se dohodnout. "Byli poraženi, až na amnestii nechtěli nic," řekl Barnett Rubin, který tehdy pracoval v politickém týmu OSN v Afghánistánu.
Mezi Karzaiem a vůdcem Tálibánu mullou Muhammadem Umarem jezdili vyjednávači, Karzai měl představu, že pokud se Tálibán vzdá, nebude už pro něj v budoucím Afghánistánu významná role.
Washington ale chtěl s Tálibánem skoncovat navždy a nebyl žádné dohodě nakloněn. S těmi, co kapitulují, nevyjednáváme, řekl tehdejší ministr obrany Donald Rumsfeld. Umara chtěly Spojené státy zajmout nebo zabít.
Po 20 letech Washington dohodu o ukončení války vyjednal za naprosto jiné situace a ve prospěch Tálibánu. Pro diplomaty, kteří roky usilovali o posílení mise USA a NATO v Afghánistánu, byla loňská dohoda administrativy Donalda Trumpa zradou. Podle některých veteránů války v Afghánistánu si lze stěží představit, že by jednání s Tálibánem v roce 2001 přineslo horší výsledek než to loňské.
"Byli jsme v roce 2001 příliš sebejistí, byla chyba, že jsme odmítli snahu Tálibánu vyjednávat. Mysleli jsme, že Tálibán zmizí a už se nevrátí. Taky jsme toužili po odplatě," řekl bývalý poradce šéfa amerického sboru náčelníků štábů Carter Malkasian. Později projevily Spojené státy stejné sebevědomí a neochotu jednat, a zahájily další válku v Iráku, která se nad očekávání protáhla.
Trump prohlásil, že chce z Afghánistánu armádu stáhnout, a pro jednání s Tálibánem tak jeho administrativa neměla mnoho nátlakových prostředků. Spojené státy v Afghánistánu přišly o 2500 lidí, jejich spojenci skoro o 1000. Válku nepřežilo 240.000 Afghánců, mnozí z nich byli civilisté.
Tálibové zahájili rozhovory silnější než dříve. V Pákistánu i v Afghánistánu do té doby nabírali nové členy, šly jim zisky z obchodování s opiem. Bývalý americký velvyslanec v Afghánistánu Ryan Crocker k zahájení jednání mezi USA a Tálibánem uvedl, že když zjistil, že u toho nebude afghánská vláda, řekl si: "To nejsou mírová jednání, to je jednání o kapitulaci. Šlo o to, aby na nás Tálibán nestřílel, až se budeme stahovat."
Vyjednaná dohoda nezahrnovala zachování práv žen, záruku ničeho, čeho Spojené státy v Afghánistánu dosáhly, ani zábranu vojenského převzetí Afghánistánu. Nebyla to mírová dohoda, poskytla jen vágní slib, že Tálibán bude bránit v budoucnu útokům na USA a jejich spojence. Tálibán nedovolil, aby Al-Káida byla v dohodě označena jako teroristická skupina.
Část diplomatů poukazuje na to, že díky působení v Afghánistánu se podařilo v roce 2011 dopadnout v Pákistánu Usámu bin Ládina, že se dostalo vzdělání k afghánským chlapcům a dívkám, lidé mají mobilní telefony a dokážou se díky sociálním sítím propojit se světem. Z hlediska národní bezpečnosti ale důvod setrvávat v Afghánistánu po bin Ládinově smrti padl.
Po září 2001 ale bylo v USA velké rozhořčení a když se tehdy šéf pákistánské rozvědky Mahmúd Ahmed snažil náměstkovi amerického ministra zahraničí Richardovi Armitageovi vysvětlit, proč a jak Tálibán vznikl a jaká je jeho pozice v Afghánistánu, Armitage ho přerušil slovy: "Ne, historie začíná dnes."
Rumsfeld po čtrnácti dnech smetl Karzaiho pokus o dohodu s Tálibánem a v Německu začala konference o budoucí afghánské vládě bez Tálibánu. Pozvaní byli především Afghánci žijící v zahraničí nebo zástupci velitelů, jejichž počínání vůči civilistům vedlo Tálibán k převzetí moci v 90. letech.
James Dobbins, který byl na konferenci a pracoval s přechodnou afghánskou vládou, si myslí, že tehdy měl být zapojen i Tálibán. "Ty z nich, kdo nabídli kapitulaci, jsme uvěznili v Bagrámu a na Guantánamu. Myslel jsem si tehdy, že byl Tálibán do té míry na kolenou, že se nikdy nevrátí. Ale měl jsem to vědět. My jsme nepochopili ten fakt, že Pákistán sice opustil vládu Tálibánu, ale ne Tálibán: to byl zásadní rozdíl. Takže Tálibán mohl dál verbovat, financovat, cvičit a chystat se zpět do Afghánistánu," řekl Dobbins.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje i na přelomu minulého a právě začínajícího listopadového týdne. Charlotte Štiková už se podle dostupných informací nachází v porodnici, aby přivedla na svět prvorozeného potomka.
Stálice v programu České televize oslaví úctyhodné výročí. Pořad Na plovárně odvysílá ve středu 18. listopadu svůj 1000. díl. Hostem moderátora Marka Ebena v něm bude americký herec, scenárista a režisér Jesse Eisenberg. Uvede jej ČT art a iVysílání ve 21:10 hodin.
Česko před víkendem oběhla zpráva, že v České televizi skončí jedna z výrazných tváří jejího zpravodajství. Moderátorka Jana Peroutková se rozhodla televizi opustit na konci letošního roku. Zdůrazňuje nicméně, že odchází v dobrém.
Agáta Hanychová nedávno otevřela zajímavé téma, když přiznala, že až po čtyřicítce je ve svém těle konečně spokojená. Důležitá byla především změna stravovacích návyků. Hvězda sociálních sítí ale přiznala i další problematické chování.
Dominika Gottová má za sebou nelehké období, kdy přišla o milovanou maminku. V posledních dnech už mohla zase žít svůj klidný život ve Finsku, jenže teď už se po nemanželské dceři Karla Gotta opět shánějí v Česku. Jaký to má důvod?
Jednou z výrazných osobností českého šoubyznysu, které udivují dlouhověkostí, je legendární rocker Petr Janda. K radosti fanoušků kapely Olympic ho stále můžete vidět s kytarou a za mikrofonem na pódiu, přestože letos oslavil již 84. narozeniny. Jak to hudebník dělá, že nadále zvládá veřejně vystupovat?
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dramatické období v osobním životě Lely Vémola zatím stále nekončí. Trojnásobná maminka se letos rozešla s manželem a osamostatnila se i tím způsobem, že se od Karlose odstěhovala. Ani na nové adrese jí ale není úplně přáno. Co bude muset známá Slovenka vyřešit?
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Lucie Vondráčková rozhodně nepatří k osobnostem českého šoubyznysu, které by trpěly hvězdnými manýry. Navzdory tomu existuje jedna činnost, které se už v životě raději vyhýbá. Má to pochopitelně své vysvětlení.
V médiích se v posledních dnech řeší nová láska Adama Mišíka. Zpěvák naposledy tvořil pár s modelkou Natálií Jiráskovou, která se posléze zakoukala do jednoho z úspěšných českých tenistů. Podle posledních informací je však tento vztah minulostí.
Jen pět párů pokračuje v letošní řadě StarDance poté, co soutěž v sobotu opustil Tomáš Matonoha. Toho sice mnozí považovali za outsidera, přesto došel poměrně daleko. Jak se známý herec a bavič rozloučil s taneční show?