To je on. Poslední díl mostu na poloostrov Pelješac spojil oblast Dubrovníku se zbytkem Chorvatska

Poslední segment mostu na poloostrov Pelješac
Poslední segment mostu na poloostrov Pelješac, foto: Profimedia
Jan Hartl 29. července 2021 19:42
Sdílej:

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se dnes spojila dosud oddělená oblast kolem města Dubrovník se zbytkem Chorvatska. Informovala o tom dnes místní média. Most při cestě do jižní Dalmácie umožní objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, která proti projektu opakovaně protestovala.

Pelješský most je označován za nejdůležitější infrastrukturní projekt současného Chorvatska, o jeho stavbě se debatovalo již od získání nezávislosti před 30 lety. Spolu s přilehlými komunikacemi se cena zhruba 2400 metrů dlouhého mostu vyšplhala na přibližně 420 milionů eur (10,8 miliardy korun), přičemž část nákladů financuje Evropská unie. Stavbu konstrukce se 12 pilíři a 165 segmenty provádí čínská stavební firma.

"Dnes večer se chorvatské území sjednocuje. Pelješský most spojuje Chorvatsko. Jsme hrdí a díky všem," napsal na twitteru premiér Andrej Plenković, který události osobně přihlížel. "Tímto realizujeme strategický národní zájem. Toto je nejlepší důkaz, že členství v EU pomáhá Chorvatsku v této realizaci," citovala jej televize N1.

U mostu se shromáždily stovky občanů, mimo jiné aby si prohlédly slavnostní ohňostroj. Další lidé k mostu také připluli na zhruba 50 lodích.

Bosna v minulých letech opakovaně žádala, aby Chorvatsko realizaci silničního projektu zastavilo. Podle ní stavba porušuje její právo přístupu k otevřenému moři. To Záhřeb odmítá s tím, že největší rozpětí mezi pilíři 285 metrů spolu s výškou 33 metrů zabezpečují bezproblémový průjezd lodí do jediného bosenského přístavu Neum.

Koridor rozdělující dnes chorvatskou Dalmácii na dvě části vznikl v roce 1699 jako součást Osmanské říše. Jeho cílem bylo zajistit, aby tehdejší Dubrovnická republika nehraničila s konkurenčními Benátkami. Dokončení mostní konstrukce proto místní média vykreslují jako dějinnou událost a dovršení více než tři století starého snu o spojení chorvatského území do jednoho celku.

Most by podle odhadů šéfa provozovatele silniční sítě Hrvatske ceste Josipa Škoriče mohl být zprovozněn už v březnu příštího roku, nově budovaná navazující silnice na Pelješaci pak v červnu.

Stalo se
Světové celebrity
královna Alžběta II.

Odhaleno: Co se dělo mezi Alžbětou, Karlem a princem Harrym?

Napětí v britské královské rodině neustává ani roky po odchodu prince Harryho do Spojených států. Nová kniha uznávaného královského korespondenta Roberta Jobsona s názvem The Windsor Legacy přináší šokující detaily o tom, jak vypadaly poslední měsíce života královny Alžběty II. Podle autora se zesnulá panovnice do poslední chvíle snažila urovnat hluboký spor mezi svým synem, dnešním králem Karlem III., a vnukem Harrym.

Světové celebrity
Orlando Bloom

Orlando Bloom po rozchodu zdivočel. Už řádí jako zamlada

Herec Orlando Bloom oslavil své devětačtyřicáté narozeniny ve velkém stylu v luxusním horském středisku Aspen. Na parketu prestižního soukromého klubu Caribou Club se stal středem pozornosti a podle očitých svědků to rozjel jako zamlada. Britský herec, který je po letním rozchodu se snoubenkou Katy Perry nezadaný, si narozeninovou party užíval naplno několik hodin v kuse.

Domácí
Martin Kupka (ODS)

Novým šéfem ODS se stal Kupka, Piráty dál povede Hřib

Politická scéna v Česku zažívá rušný víkend, během kterého si hned dvě významné strany vybraly své lídry pro nadcházející období. Občanští demokraté na svém pražském sjezdu zvolili do čela Martina Kupku, zatímco Piráti na fóru v Prachaticích potvrdili ve funkci Zdeňka Hřiba.  

Zahraničí
Elon Musk

Musk prozradil, jaká nás čeká budoucnost: Spoření na důchod nemá smysl, tvrdí

Elon Musk, nejbohatší člověk světa a zakladatel společnosti xAI, v nedávném rozhovoru šokoval veřejnost tvrzením, že spoření na důchod brzy ztratí smysl. V podcastu Moonshots s Peterem Diamandisem uvedl, že díky bouřlivému rozvoji umělé inteligence nebudou muset lidé v horizontu deseti až dvaceti let řešit hromadění finančních prostředků na stáří. Podle jeho vize totiž umělá inteligence vytvoří svět, kde si v relativně blízké budoucnosti budeme moci pořídit v podstatě cokoliv, co budeme chtít.