Nově zvolený americký prezident Donald Trump už nyní naznačuje, že v lednu 2025, kdy opět vstoupí do Bílého domu, přijde s razantním přístupem a minimalizací brzd a protiváh, které Washington nabízí. Jeho vítězství nutí zahraniční lídry přehodnocovat své strategie a připravit se na jeho nekonvenční a dynamické vedení. Ve své analýze to uvedl server CNN.
Trump už ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě posílá signály, že bude využívat svůj silný mandát na maximum. Přes sociální média například vyzval republikánské senátory, aby přijali zvláštní jmenování do své vlády bez obvyklého schvalovacího procesu. Tím ukázal, že plánuje sjednotit Republikánskou stranu pod svou autoritu a vnímá Kongres spíše jako nástroj pro potvrzení svých rozhodnutí než jako rovnocenného partnera.
Trumpovo rozhodnutí, že do své administrativy nezařadí bývalé spojence jako Mika Pompea a Nikki Haley, signalizuje přechod k týmu složenému z věrných přívrženců ultra-MAGA hnutí. Post velvyslankyně USA při OSN nabídl kongresmance Elise Stefanik, která se vypracovala z umírněné republikánky na Trumpovu oddanou podporovatelku. Tato rozhodnutí potvrzují, že nová administrativa bude poháněna outsiderstvím a populismem namísto zavedených elit.
Mezitím Trumpovo vítězství oživilo spekulace o jeho potenciálu dlouhodobě ovlivnit složení Nejvyššího soudu. Diskuse o možných odchodech některých soudců naznačují, že nově zvolený prezident může zanechat konzervativní stopu ve vrcholné soudní instituci na desetiletí.
Trumpova politická strategie zahrnuje i čistku v řadách federálních pracovníků. Očekává se, že zaujme tvrdý postoj vůči kariérním úředníkům a nahradí je loajálními politickými spojenci. Diskuse na Pentagonu se mezitím soustředí na to, jak by armáda reagovala na příkaz k nasazení proti americkým občanům, což Trump naznačil už během své kampaně.
Další klíčovou otázkou zůstává, do jaké míry Trump naplní své sliby ohledně pomsty vůči politickým oponentům, kteří se podíleli na jeho impeachmentech a soudních stíháních. Jeho volba ministra spravedlnosti by mohla poskytnout náhled na to, jakou míru „odplaty“ Trump považuje za nezbytnou.
Demokraté se mezitím snaží přijít na to, jak reagovat na Trumpův návrat k moci. Po prohraných volbách se jim dosud nepodařilo najít jasného vůdce nebo efektivní politickou platformu, což Trumpovi hraje do karet a posiluje jeho pozici.
Na mezinárodní scéně vyvolalo Trumpovo vítězství rozsáhlou geopolitickou reakci. Od Evropy po Tchaj-wan a od Íránu po Rusko se zahraniční lídři snaží připravit na možnou nestabilitu, kterou Trumpova politika přinese. Někteří ho otevřeně podporují a chtějí si zajistit jeho přízeň, zatímco jiní se připravují na jeho možnou nevraživost.
Ve Spojených státech i ve světě panuje rostoucí pocit nejistoty. Trumpovo triumfální vítězství v klíčových státech mu přináší legitimitu a historický význam, což mu poskytuje větší moc než při jeho prvním funkčním období.
Trump plánuje převzít plnou kontrolu nad Republikánskou stranou i Kongresem. Na sociálních sítích například prohlásil, že kandidáti na vůdčí pozice v Senátu musí podpořit zvláštní jmenování, jinak nemohou očekávat jeho podporu.
Za důležitého spojence považuje miliardáře Elona Muska, který se dokonce zúčastnil telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským, což je krok běžně vyhrazený pro členy vládního týmu. Muskův vliv a ekonomické zájmy, včetně poskytování internetových služeb Starlink Ukrajině, vytvářejí nový neobvyklý mocenský tandem, který bude v Trumpově administrativě hrát významnou roli.
Zahraniční lídři se navíc musí připravit na Trumpův neočekávaný přístup ke klíčovým otázkám bezpečnosti. Existují obavy, že by mohl například narušit závazky NATO nebo měnit postoj USA vůči Číně a Tchaj-wanu, čímž by přispěl k destabilizaci globální scény.
Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by Evropa měla chránit své zájmy v době, kdy se Trump vrací k moci. Výrok o tom, že nechce, aby Evropa byla zneužívána, naznačuje obavy evropských lídrů z dalšího nárůstu napětí.
Trumpův návrat do Bílého domu představuje nový éru plnou změn a možných otřesů.
Nemůže být pochyb o tom, že dcera Dary Rolins je hudebně nadaná, když je potomkem dvou hudebníků. Přesvědčit se o tom mohli i návštěvníci prvního ze dvou bratislavských koncertů zpěvačky. Sedmnáctiletá Laura se totiž objevila na pódiu s mikrofonem v ruce.
Česko v týdnu zasáhla mimořádně smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál Dominik Duka, v závěru života se potýkal se zdravotními problémy. Informace doputovala i do Vatikánu, odkud přišel kondolenční dopis od papeže Lva XIV. Potvrdilo to pražské arcibiskupství.
Česko v týdnu opustila jedna výrazná osobnost. Ve věku 82 let zemřel kardinál Dominik Duka, který se v závěru života potýkal se zdravotními potížemi. Dobře o nich věděla i legendární herečka Jiřina Bohdalová. I když chtěla, spojit se s duchovním se jí už nepodařilo.
Exprezident Miloš Zeman se po středeční operaci ohlásil svým příznivcům z jedné z pražských nemocnic. Zákrok byl podle jeho slov i díky skvělému lékařskému týmu úspěšný. Zeman se zároveň vyjádřil k jedné z událostí na politické scéně.
TOP 09 si zvolila nového předsedu, který nahrazuje končící Markétu Pekarovou Adamovou. Stranu od soboty povede poslanec Matěj Ondřej Havel, byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci.
Právě dnes se koná už tradiční Sbírka potravin, která spojuje obchodníky, dobrovolníky i širokou veřejnost s cílem pomoci lidem v nouzi. Český systém darování potravin a potravinových sbírek díky efektivní spolupráci patří mezi nejlépe fungující v Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy a plynu po dobu jednoho roku. Informovala o tom BBC po návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě.
Karel Šíp letos oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Mohl by si tak užívat zcela zaslouženého důchodu, i když televizní diváci by si to nepřáli. Dvacet let už jsou v programovém schématu České televize zvyklí na talk show Všechnopárty. Bude se populární pořad vysílat i v příštím roce?
Pražané musí počítat s omezením provozu metra i během druhého listopadového víkendu. Na Florenci finišuje výměna stropních nosníků, zavedena je proto náhradní tramvajová doprava. Stavební práce ve stanici budou pokračovat i v příštím roce.
Princ Harry, vévoda ze Sussexu, se oficiálně omluvil Kanadě za to, že si na zápas Světové série proti týmu Toronto Blue Jays vzal čepici Los Angeles Dodgers. Vévoda v rozhovoru pro CTV žertoval, že byl „pod nátlakem“, když si jasně modrou kšiltovku nasadil během čtvrtého utkání série v Los Angeles. Uvedl, že to považoval za „slušné gesto“ poté, co byl na zápas pozván přímo majitelem Dodgers.
Soudní spory mezi bývalým hollywoodským párem Bradem Pittem a Angelinou Jolie eskalují. Pitt údajně žaluje svou exmanželku o 35 milionů dolarů (přibližně 820 milionů Kč) a zároveň se snaží vynutit zveřejnění neveřejné komunikace mezi nimi. Předmětem jejich vleklého sporu je francouzské vinařství Château Miraval, které manželé zakoupili v roce 2011 za zhruba 60 milionů dolarů.
Meghan, vévodkyně ze Sussexu, se podle všeho chystá na návrat na filmové plátno. Umělkyně, dříve známá jako Meghan Markle, má mít menší roli typu cameo v připravovaném filmu s názvem "Blízcí osobní přátelé" (Close Personal Friends). Film, ve kterém hrají například Lily Collins, Jack Quaid, Brie Larson a Henry Golding, se v současné době natáčí v oblasti Los Angeles.