Nově zvolený americký prezident Donald Trump už nyní naznačuje, že v lednu 2025, kdy opět vstoupí do Bílého domu, přijde s razantním přístupem a minimalizací brzd a protiváh, které Washington nabízí. Jeho vítězství nutí zahraniční lídry přehodnocovat své strategie a připravit se na jeho nekonvenční a dynamické vedení. Ve své analýze to uvedl server CNN.
Trump už ze svého sídla Mar-a-Lago na Floridě posílá signály, že bude využívat svůj silný mandát na maximum. Přes sociální média například vyzval republikánské senátory, aby přijali zvláštní jmenování do své vlády bez obvyklého schvalovacího procesu. Tím ukázal, že plánuje sjednotit Republikánskou stranu pod svou autoritu a vnímá Kongres spíše jako nástroj pro potvrzení svých rozhodnutí než jako rovnocenného partnera.
Trumpovo rozhodnutí, že do své administrativy nezařadí bývalé spojence jako Mika Pompea a Nikki Haley, signalizuje přechod k týmu složenému z věrných přívrženců ultra-MAGA hnutí. Post velvyslankyně USA při OSN nabídl kongresmance Elise Stefanik, která se vypracovala z umírněné republikánky na Trumpovu oddanou podporovatelku. Tato rozhodnutí potvrzují, že nová administrativa bude poháněna outsiderstvím a populismem namísto zavedených elit.
Mezitím Trumpovo vítězství oživilo spekulace o jeho potenciálu dlouhodobě ovlivnit složení Nejvyššího soudu. Diskuse o možných odchodech některých soudců naznačují, že nově zvolený prezident může zanechat konzervativní stopu ve vrcholné soudní instituci na desetiletí.
Trumpova politická strategie zahrnuje i čistku v řadách federálních pracovníků. Očekává se, že zaujme tvrdý postoj vůči kariérním úředníkům a nahradí je loajálními politickými spojenci. Diskuse na Pentagonu se mezitím soustředí na to, jak by armáda reagovala na příkaz k nasazení proti americkým občanům, což Trump naznačil už během své kampaně.
Další klíčovou otázkou zůstává, do jaké míry Trump naplní své sliby ohledně pomsty vůči politickým oponentům, kteří se podíleli na jeho impeachmentech a soudních stíháních. Jeho volba ministra spravedlnosti by mohla poskytnout náhled na to, jakou míru „odplaty“ Trump považuje za nezbytnou.
Demokraté se mezitím snaží přijít na to, jak reagovat na Trumpův návrat k moci. Po prohraných volbách se jim dosud nepodařilo najít jasného vůdce nebo efektivní politickou platformu, což Trumpovi hraje do karet a posiluje jeho pozici.
Na mezinárodní scéně vyvolalo Trumpovo vítězství rozsáhlou geopolitickou reakci. Od Evropy po Tchaj-wan a od Íránu po Rusko se zahraniční lídři snaží připravit na možnou nestabilitu, kterou Trumpova politika přinese. Někteří ho otevřeně podporují a chtějí si zajistit jeho přízeň, zatímco jiní se připravují na jeho možnou nevraživost.
Ve Spojených státech i ve světě panuje rostoucí pocit nejistoty. Trumpovo triumfální vítězství v klíčových státech mu přináší legitimitu a historický význam, což mu poskytuje větší moc než při jeho prvním funkčním období.
Trump plánuje převzít plnou kontrolu nad Republikánskou stranou i Kongresem. Na sociálních sítích například prohlásil, že kandidáti na vůdčí pozice v Senátu musí podpořit zvláštní jmenování, jinak nemohou očekávat jeho podporu.
Za důležitého spojence považuje miliardáře Elona Muska, který se dokonce zúčastnil telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským, což je krok běžně vyhrazený pro členy vládního týmu. Muskův vliv a ekonomické zájmy, včetně poskytování internetových služeb Starlink Ukrajině, vytvářejí nový neobvyklý mocenský tandem, který bude v Trumpově administrativě hrát významnou roli.
Zahraniční lídři se navíc musí připravit na Trumpův neočekávaný přístup ke klíčovým otázkám bezpečnosti. Existují obavy, že by mohl například narušit závazky NATO nebo měnit postoj USA vůči Číně a Tchaj-wanu, čímž by přispěl k destabilizaci globální scény.
Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil, že by Evropa měla chránit své zájmy v době, kdy se Trump vrací k moci. Výrok o tom, že nechce, aby Evropa byla zneužívána, naznačuje obavy evropských lídrů z dalšího nárůstu napětí.
Trumpův návrat do Bílého domu představuje nový éru plnou změn a možných otřesů.
Princ a princezna z Walesu vydali své první veřejné prohlášení k aktuálním odhalením v kauze Jeffreyho Epsteina. Prostřednictvím mluvčího Kensingtonského paláce vzkázali, že jsou „hluboce znepokojeni“ novými informacemi, které se objevily v dokumentech zveřejněných v USA. Ve svém vyjádření zdůraznili, že jejich pozornost a myšlenky zůstávají zaměřeny především na oběti těchto činů.
Britská policie v současné době prověřuje podezření, že Andrew Mountbatten-Windsor předával důvěrné informace ze své role vládního obchodního zmocněnce odsouzenému agresorovi Jeffreymu Epsteinovi. Podle dokumentů, které začátkem měsíce zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, měl přeposílat oficiální zprávy o zahraničních cestách do Singapuru, Hongkongu či Vietnamu z let 2010 a 2011. Mluvčí policie v Thames Valley potvrdil přijetí podnětu a uvedl, že informace jsou vyhodnocovány standardním postupem.
Nadace Invictus Games, jejímž zakladatelem je princ Harry, oznámila významnou personální posilu. Do správní rady nadace nastoupila Nana Fifieldová, která zastává pozici technologické ředitelky v Amazon Prime Video. Tento nečekaný krok vzbudil pozornost zejména proto, že Amazon je přímým konkurentem streamovací platformy Netflix, se kterou Harry a jeho manželka Meghan spolupracují od roku 2020.
V Česku se již nějaký čas otepluje, přestože slunečních paprsků si lidé moc neužívají. To by se alespoň na některých místech mohlo změnit v úterý, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zároveň porostou i teploty.
Šest uskupení by se momentálně dostalo do Poslanecké sněmovny, jasným vítězem by bylo vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Samostatně by neuspěly opoziční strany KDU-ČSL a TOP 09.
V Česku se televizní diváci těší na další řadu StarDance, jejíž nedílnou součástí je jako porotce v posledních řadách i Richard Genzer. Nyní dostal laso ze Slovenska, kde se lidé chystají na novou sérii show Let's Dance.
V Česku se od začátku roku koná tzv. zbraňová amnestie, která přináší i kuriózní momenty. Jeden takový se stal v Praze, kde žena přinesla na policejní služebnu protitankovou střelu. Policie toho využila, aby upozornila občany, jak se má s takovým arzenálem manipulovat.
Česko získalo na olympijských hrách třetí zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu v řadě. Po dvou triumfech Ester Ledecké navázala vítězstvím Zuzana Maděrová. Ledecká přitom nechyběla na startu a ovládla kvalifikaci. Jak moc chtěla znovu vyhrát, to ukázaly rozhovory po závodě.
Slovenská média během probíhajícího únorového víkendu hodně skloňují jméno Maroše Kramára. Úplně to přitom není jeho vina. Řeší se však dopravní nehoda, při které měl za volantem sedět jeho syn. Teenager ale není dospělý, zároveň prý byl pod vlivem alkoholu.
V Česku se bude během probíhajícího únorového týdne oteplovat. Teploty mohou vyšplhat až na 11 stupňů nad nulou, než o nadcházejícím víkendu dojde k ochlazení. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českým šoubyznysem otřásl v tomto týdnu jeden nečekaný rozchod. Sbohem si dali Jitka Boho a Lukáš Langmajer, jejichž nečekaná lovestory byla velkým tématem loňského roku. Modelka se nyní poprvé obsáhleji vyjádřila k okolnostem konce vztahu.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.