Turecko neschválí rozšíření NATO o Švédsko a Finsko

Erdogan řekl, že Švédsku a Finsku nedůvěřuje, protože nemají, na rozdíl od Ankary, jasný postoj vůči terorismu. Švédsko turecký prezident označil za inkubátor teroristů, v jeho parlamentu sedí podle něj poslanci hájící teroristické organizace. "Těm, kteří přijímají teroristy, neřekneme ano, až se budou chtít přidat k NATO," řekl Erdogan. Kritizoval také, že obě země zavedly omezení na dodávky do Turecka.

"Přijedou nás přesvědčovat? Ať se tím neunavují," řekl Erdogan v reakci na informace z dnešního dne, že Stockholm a Helsinky se chystají vyslat své diplomaty do Ankary, aby s Tureckem jednali.

Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán. Turecká média dnes informovala, že Stockholm a Helsinky nevydaly do Turecka 33 lidí, kteří podle tureckých úřadů jsou členy PKK či příznivci klerika Fethullaha Gülena, které turecká vláda viní z osnování neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu v neděli uvedl, že Ankara žádá od obou skandinávských zemí bezpečnostní záruky. Chce, aby Helsinky a Stockholm přestaly podporovat organizace, které Ankara považuje za teroristické, a aby zrušily omezení vývozu do Turecka.

V minulosti mělo Turecko napjaté vztahy především se Švédskem, kde žije rozsáhlá turecká i kurdská komunita. Ankara například Stockholm kritizovala, že umožnil protimuslimské demonstrace. Švédsko kritizuje Turecko kvůli lidským právům a v roce 2019 vyhlásilo na Ankaru zbrojní embargo kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie a v Iráku. Vztahy s Finskem byly podle tureckého tisku výrazně méně problémové. Finský prezident Sauli Niinistö na začátku dubna po jednání s Erdoganem nabyl dojem, že Ankara snahu Helsinek se stát členem NATO podporuje.