Turecký parlament bude v úterý hlasovat o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Ankara hlasování o této věci odkládala už více než rok, což narušilo vztahy s jejími západními spojenci. Turecko totiž dlouhodobě obviňuje Švédsko z přílišné shovívavosti vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost.
Turecko má největší problém se sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členové sítě, kterou Ankara obviňuje z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédskou žádost proto dlouho blokovala.
Švédsko a Finsko projevily zájem vstoupit do NATO v reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se 31. členem Aliance stalo už loni v dubnu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.
Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.
Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.
Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.
Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.
Turecký parlamentní výbor pro zahraniční politiku přitom už podpořil vstup Švédska do NATO. K souhlasu Ankary tak zbývá už jen souhlas celého parlamentu. Už v říjnu podpořil členství Švédska v alianci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil po setkání s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Bruselu v listopadu loňského roku očekávání, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Nováková uvedla, že doufá, že Švédsko brzy vstoupí do NATO, přičemž o tom rozhoduje maďarský parlament.
Odklad ratifikace Maďarskem se odůvodňuje údajně protimaďarským švédským krátkým filmem z roku 2019, který byl promítán v rámci školních osnov. Film tvrdí, že stav demokracie v Maďarsku se od roku 2010 neustále zhoršuje.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když předloni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Prakticky od loňského léta se řeší dědictví po legendárním Jiřím Krampolovi, ale až v poslední době se objevily informace o možném rozuzlení. Člověk, který měl k herci a baviči blízko, nyní potvrdil, že se vyskytly nové a zásadní skutečnosti.
Seriál moderátorských odchodů z České televize pokračuje. Po víkendovém konci Václava Moravce, jenž veřejnoprávní instituci opouští po více než 20 letech, se s diváky definitivně rozloučila Barbora Kroužková. O jejím plánovaném odchodu se již nějaký čas vědělo.
Babyboom v českém šoubyznyse i v březnu směle pokračuje. Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová ve čtvrtek odpoledne oznámila fanouškům, že je podruhé těhotná. Gratulace se jen hrnou.
Do Velikonoc ještě zbývá téměř měsíc, ale první z tuzemských obchodních řetězců už se rozhodl zákazníkům vyjasnit, jak bude mít během svátků na začátku dubna otevřeno. Obchody se totiž musí podřizovat platnému zákonu.
Výměna vzkazů mezi Ornellou Koktovou a Agátou Hanychovou po pondělním odchodu prvně jmenované z jejich úspěšného podcastu pokračuje. Koktová v úterý ucítila potřebu uvést některé věci na pravou míru. Zveřejnila proto další třaskavé prohlášení.
Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden setkají na Pražském hradě, informovali spolupracovníci hlavy státu. Politici spolu budou řešit například státní rozpočet či zahraniční cesty.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje. Radostnou novinkou se ve středu pochlubila herečka a dabérka Ivana Korolová. Od konce února je dvojnásobnou maminkou. Na svět přivedla chlapečka, který dostal poměrně neobvyklé jméno.
Britská monarchie nemůže být překvapena tím, že kvůli kauze bývalého prince Andrewa čelí protestům. Král, jeho žena i syn s manželkou se v těchto dnech dostali do konfrontace s protestujícími, které zajímá, co věděli o Andrewově chování.
Česko mělo prezidenty, kteří měli ke kultuře rozhodně blíž než Miloš Zeman. Stačí si vzpomenout na Václava Havla. Ovšem i Zeman má své oblíbence. V uplynulých dnech dorazila do Praha jeho oblíbená zpěvačka. Bývalý prezident byl v hledišti.
Česká televize ve středu oznámila, čím v nedělním programovém schématu nahradí Otázky Václava Moravce. Během nadcházejícího víkendu odvysílá politickou diskusi Debata ČT – rozpočet 2026. Politici budou debatovat o státním rozpočtu.
Policie v Los Angeles identifikovala ženu, která v neděli odpoledne střílela na sídlo zpěvačky Rihanny v Beverly Hills. Útočnicí je pětatřicetiletá Ivanna Ortiz, která byla zadržena krátce po činu. V současné době se nachází v detekčním centru metropolitní policie a byla obviněna z pokusu o vraždu. Kauce pro její propuštění byla stanovena na velmi vysokou částku přesahující 10 milionů dolarů.
Lucie Vondráčková od konce posledního vztahu opakovaně deklaruje, že si užívá aktuální single éru. Její poslední partner to má jinak. Zápasník Zdeněk Polívka má podle dostupných informací novou lásku.