Turecký parlament bude v úterý hlasovat o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Ankara hlasování o této věci odkládala už více než rok, což narušilo vztahy s jejími západními spojenci. Turecko totiž dlouhodobě obviňuje Švédsko z přílišné shovívavosti vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost.
Turecko má největší problém se sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členové sítě, kterou Ankara obviňuje z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédskou žádost proto dlouho blokovala.
Švédsko a Finsko projevily zájem vstoupit do NATO v reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se 31. členem Aliance stalo už loni v dubnu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.
Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.
Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.
Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.
Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.
Turecký parlamentní výbor pro zahraniční politiku přitom už podpořil vstup Švédska do NATO. K souhlasu Ankary tak zbývá už jen souhlas celého parlamentu. Už v říjnu podpořil členství Švédska v alianci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil po setkání s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Bruselu v listopadu loňského roku očekávání, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Nováková uvedla, že doufá, že Švédsko brzy vstoupí do NATO, přičemž o tom rozhoduje maďarský parlament.
Odklad ratifikace Maďarskem se odůvodňuje údajně protimaďarským švédským krátkým filmem z roku 2019, který byl promítán v rámci školních osnov. Film tvrdí, že stav demokracie v Maďarsku se od roku 2010 neustále zhoršuje.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když předloni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup se opět potkali u soudu, takže bylo předem jasné, že jeden z nich bude odcházet spokojený. Výsledek sice ani jeden z aktérů neprozradil, ale jejich grimasy byly dostatečnou odpovědí.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Britská královská rodina se podrobila auditu, přičemž se prověřovalo nakládání jejích členů s nemovitostmi. Zjištění opět vedla ke kritice bývalého prince Andrewa. Pustil se do něj bývalý ministr, který považuje jedno z odhalení za skandální. O zprávě auditorů informovala BBC.
Policie pokročila s případem víkendové střelby ve středočeských Poleradech. Kriminalisté kvalifikovali případ jako pokus o zabití. Střílel taxikář, jemuž teď hrozí až desetiletý trest odnětí svobody. Muž je vyšetřován na svobodě.
Karlos Vémola řeší další nepříjemnost, kdy se znovu dostal do střetu s tuzemskými úřady. Tenkrát jde o jedno z jeho zvířat, které mu pro tuto chvíli bylo odebráno a míří do jedné z tuzemských zoologických zahrad.
Českem otřásla na přelomu loňského a letošního roku jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 59 let náhle zemřel oblíbený herec Pavel Nečas. Až po několika měsících vychází najevo, co smutné události předcházelo.
Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
V Česku sice druhým týdnem pokračuje meteorologické léto, ale již v úterý se počasí pokazilo. Znovu totiž začalo pršet. Meteorologové očekávají, že místy spadnou za 48 hodin i desítky milimetrů srážek.
Letošní červen zatím není pro Pavla Vítka šťastným měsícem. Podle nejnovějších informací totiž skončil v nemocnici, údajně kvůli problémům se srdcem. Životní partner zpěváka ale uklidnil fanoušky vyjádřením, v němž zmínil i to, kdy se Vítek vrátí na pódia.
Britský princ Harry doufá, že během několika následujících týdnů přivede svou manželku Meghan Markle a obě děti zpět do Anglie. Důvodem plánované červencové cesty je propagace her Invictus Games, které se budou příští rok konat v Birminghamu.
Britská celebrita Katie Price podle informací z jejího okolí plánuje odvetu vůči svému manželovi Lee Andrewsovi, který momentálně pobývá ve vězení v Dubaji. Pětinásobná matka se nedávno vrátila z krizové cesty do Spojených arabských emirátů, kde se pokoušela vnést do celé situace jasno, přičemž po příletu do Velké Británie byla spatřena bez snubního prstenu.
Zpěvačka Katy Perry poprvé oficiálně vyrazila do společnosti se svým novým partnerem, bývalým kanadským premiérem Justinem Trudeauem, a při té příležitosti ho označila za lásku svého života.