Turecký parlament bude v úterý hlasovat o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Ankara hlasování o této věci odkládala už více než rok, což narušilo vztahy s jejími západními spojenci. Turecko totiž dlouhodobě obviňuje Švédsko z přílišné shovívavosti vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost.
Turecko má největší problém se sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členové sítě, kterou Ankara obviňuje z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédskou žádost proto dlouho blokovala.
Švédsko a Finsko projevily zájem vstoupit do NATO v reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se 31. členem Aliance stalo už loni v dubnu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.
Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.
Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.
Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.
Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.
Turecký parlamentní výbor pro zahraniční politiku přitom už podpořil vstup Švédska do NATO. K souhlasu Ankary tak zbývá už jen souhlas celého parlamentu. Už v říjnu podpořil členství Švédska v alianci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil po setkání s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Bruselu v listopadu loňského roku očekávání, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Nováková uvedla, že doufá, že Švédsko brzy vstoupí do NATO, přičemž o tom rozhoduje maďarský parlament.
Odklad ratifikace Maďarskem se odůvodňuje údajně protimaďarským švédským krátkým filmem z roku 2019, který byl promítán v rámci školních osnov. Film tvrdí, že stav demokracie v Maďarsku se od roku 2010 neustále zhoršuje.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když předloni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Bylo to v pátek přesně třináct let, co opustila českou hereckou obec jedna z velmi výrazných osobností. Ve věku 79 let zemřel Radoslav Brzobohatý, otec známého hudebníka a bývalý manžel Jiřiny Bohdalové. Právě ona s ním měla dlouho nevyřízené účty.
Je to rok, co Česko zasáhly ničivé povodně, které si vyžádaly několik lidských životů a obrovské škody na majetku. Počasí tehdy ovlivnila tlaková níže Boris, spadlo i přes 700 milimetrů srážek za šest dní.
Americký prezident Donald Trump dal opět najevo své rozladění z událostí kolem války na Ukrajině. V dopise vyzval členské státy NATO, aby přestaly nakupovat ropu z Ruska. Pokud bude vyslyšen, je podle svých slov připraven společně se spojenci uvalit další sankce na Moskvu.
Zdravotní stav Václava Neckáře je v poslední době často předmětem spekulací, zpěvákovi v tom ohledu nepomohl ani jeho mladší bratr. Neckář se každopádně snaží dát najevo, že nemá jakékoliv vážnější problémy. Dokonce odhalil své podzimní plány.
Berenika Kohoutová se v pátek pustila do křížku s poslancem Tomiem Okamurou, respektive opozičním hnutím SPD. Podle zpěvačky totiž dochází k neoprávněnému užívání jedné z jejích písní během předvolebních akcí. Kohoutová již předala věc právníkům.
Predikce meteorologů se vyplnily. Česko už dnes večer zasáhnou další vydatné srážky, které tentokrát spadnou především v rámci silných bouřek. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varuje i před vzestupem hladin vodních toků. Ten hrozí od půlnoci na neděli.
Lidé se v pátek rozloučili s legendárním a uznávaným televizním kameramanem Františkem Němcem, jehož proslavila především práce pro Českou televizi. Němec zemřel během posledního srpnového víkendu, bylo mu 92 let.
Letní prázdniny jsou obdobím dovolených, což platí i pro spoustu slavných osobností. Taková Agáta Hanychová vycestovala během uplynulých dvou měsíců z Česka přinejmenším dvakrát. Podruhé vyrazila za hranice i s dětmi. Jak to hodnotí?
Erika Kirková v pátek promluvila poprvé po středeční vraždě manžela Charlieho Kirka. Vdova přislíbila jeho příznivcům, že bude pokračovat v rozjetých projektech, ať už jde o veřejné diskuze či úspěšný podcast. Kirk byl zastřelen během veřejného vystoupení, podezřelý už se nachází ve vazbě.
Ke slavným zářijovým oslavencům patří i Charlie Sheen, před několika dny oslavil kulaté jubileum. Letos si k němu nadělil upřímnou dokumentární zpověď, ve které promluvil snad opravdu o všem, co lidi v souvislosti s jeho osobou zajímá.
Letní teploty budou o víkendu postupně ustupovat. V neděli navíc podle ČHMÚ.cz dorazí místy i vydatné deště.
Královská rodina si připomíná třetí výročí úmrtí královny Alžběty II., která zemřela 8. září 2022 ve věku 96 let. Přestože měla královna úctyhodné zkušenosti, pravděpodobně nemohla předvídat, jaké turbulentní časy rodinu čekají. Královští experti se shodují, že její přítomnost nyní chybí více než kdy dříve, především kvůli stabilitě a jednotě, kterou symbolizovala.