Ukrajina se pokouší zabít Putina, na seznamu má i Prigožina

"Snažíme se ho zabít." Tak odpověděl Skibickyj na dotaz serveru, jaký je jeho vztah s Prigožinem. Podobně reagoval i na ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle něj si šéf Kremlu všímá, "že se k němu dostáváme blíž a blíž, ale možná, že se bojí i toho, že ho zavraždí jeho vlastní lidi."

Ukrajina se už v uplynulých dnech údajně pokusila za pomoci dronu zlikvidovat Putina, tvrdí německý deník Bild. S informací přišel jen několik dní poté, co byl nedaleko Moskvy nalezen dron naložený výbušninami.

Podle zjištění Bildu se ukrajinská tajná služba pokusila o atentát na Putina za pomoci nejmodernějšího ukrajinského dronu UJ-22 s doletem až 800 kilometrů. Měla totiž informace o cestě ruského prezidenta do průmyslového parku v Rudněvu. Nedaleko něj se stroj zřítil. Německý deník v článku píše, že dron nesl 30 výbušných náloží, které používají také americké či kanadské ozbrojené síly. Trhaviny měly vážit celkem 17 kilogramů.

Podle serveru Moscow Times přitom není otázkou jestli, ale kdy. Zatímco opozice má tendenci věřit, že pokud Putin skoná, jeho režim odejde s ním a vznikne šance na "novou perestrojku", konzervativci si myslí, že tento okamžik by byl šancí ještě více "utáhnout šrouby".

Ruská ústava nespecifikuje, co se stane, pokud prezident zemře v době, kdy je v úřadu, pouze zmiňuje možnost "zdravotních důvodů", které znamenají, že prezident již nemůže vykonávat své pravomoci. V praxi je ale podle serveru postup stejný, jako v případě rezignace.

Otázkou tak zůstává, za by Putinovo úmrtí bylo nečekané, nebo by prezident stihl pověřit svého nástupce. Pokud by byl znám předem, ruské elity budou mít menší manévrovací prostor. Zůstane-li podpora Putina stabilní, on i jeho nástupce budou mít k dispozici značnou politickou výhodu v takzvané "ideologii putinismu", která v Rusku zatím zajišťuje stabilní režim.

Pokud by ale Putin zemřel náhle, aniž by měl čas připravit svého nástupce, budoucnost bude mnohem nepředvídatelnější. Záleželo by na mnoha faktorech, které Putin nestihl ovlivnit, a role ruských elit by byla mnohem významnější.

Převzal by zemi premiér? Spíše ne

Jiná situace by zřejmě byla, pokud by byl ruský premiérem opětovně někdejší prezident Dmitrij Medveděv. Za současné situace je ale nepravděpodobné, že by Putinovým nástupcem byl současný premiér Michail Mišustin. Nemá k Putinovi dostatečně blízko a pokud by byl náhle dosazen do pozice úřadujícího prezidenta bez odpovídající přípravy, ocitl by se ve velmi obtížné situaci. Byl by závislý na prezidentské administrativě a jakákoli významná nezávislá politická rozhodnutí nebo personální změny ve vládě by podle serveru způsobily konflikt.

Pravděpodobnější postup je, že by po úmrtí Putina Rada federace do 14 dní vyhlásila prezidentské volby, které by se musely uskutečnit do tří měsíců od ukončení prezidentských pravomocí. Zde by pak primární úlohu sehrály klíčové mocenské instituce, které jsou součástí Putinova neformálního režimu.

Volby by se tak staly živnou půdou velkých korporací, bezpečnostních služeb, vedení Jednotného Ruska a vlivných spolupracovníků a přátel Putina. Odstartoval by intenzivní boj o oficiální mocenské páky a klíčovou otázkou by bylo, zda by elity dokázaly dosáhnout dohody o nástupci.

Ta by však závisela na mnoha faktorech, především však na stavu oné ideologii putinismu. V situaci, kdy je obyvatelstvo je mobilizováno a opozice umlčována, je šance, že by se elity dohodly, poměrně vysoká. Konzervativní síly by pravděpodobně převzaly iniciativu, což znamená, že následný režim by byl násilnější, represivnější a ještě radikálněji neústupnější, než ten současný.

Pokud by ale Putin zemřel v době, kdy je proválečný blok oslaben a politická podpora režimu menší, vyšší míra nespokojenosti a více ekonomických problémů by vyústilo v to, že výběr jeho nástupce by byl mnohem konfliktnějším procesem. Čím "zdravější" je tedy protizápadní, Putinova ideologie, tím pravděpodobnější je, že se elity budou snažit udržet věci tak, jak jsou, nebo šrouby ještě více utáhnout.

Pokud se však Rusko politicky a ekonomicky rozpadalo, všeobecná nespokojenost by oživila systémovou opozici a šance, že Rusko skončí s možná slabším prezidentem, který by se ale odhodlal k reformám, by byly mnohem vyšší.