Ukrajinci osvobodili skoro 30 obcí, podle médií je to rekord

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes před novináři uvedl, že ukrajinské síly nutí ruské jednotky k ústupu z pozic severovýchodně a severozápadně od Kyjeva. I po týdnech ostřelování a bombardování se stále drží Mariupol na jihovýchodu země. Ruské síly se nyní snaží obklíčit Černihiv na severu země, dodal poradce podle agentury Reuters.

Ukrajinské síly osvobodily ve směru na Polesí, tedy na sever k běloruským hranicím, a na Siversk, tedy k východu země obce Demydiv, Dymer, Lytvynivka, Havrylivka, Kozarovyči, Žovtneve, Hlybivka, Jasnohorodka, Talakuň, Sucholuččja, Lypivka, Havronščyna, Makovyšče, Mykolajivka, Chmilna, Rudňa, Ševčenkove, Bobryk, Stara Basaň, Nova Basaň, Makijivka, Pohreby, Bažanivka, Volodymyrivka, Šňakivka, Salne, Sofijivka, Havrylivka.

Unian připomněl, že Rusko stahuje část svých sil z Kyjevské a Černihivské oblasti, aby je vrhlo do Donbasu na východě země, kde se nyní soustřeďuje hlavní úsilí ruských jednotek.

Ve válce byly zničeny, nebo poškozeny desítky kostelů a památek

Ve válce na Ukrajině už byly zcela zničeny, nebo poškozeny desítky kostelů a dalších historických památek. S odvoláním na organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o tom dnes informovala agentura Reuters.

"Jsme velmi znepokojeni situací jak na humanitární úrovni, tak na úrovni (kulturního) dědictví. Dědictví lidstva je (na Ukrajině) v ohrožení," řekl dnes na tiskové konferenci Ernesto Ottone, zástupce generální ředitelky UNESCO. Znepokojen je především situací v Černihivu na severu země.

Podle předběžného seznamu organizace bylo v Ruskem odstartované válce zcela, nebo částečně zničeno 29 náboženských objektů, 16 historických budov, čtyři muzea a čtyři památníky.

Generální ředitelka Audrey Azoulayová začátkem března napsala ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, aby mu připomněla mezinárodní závazek jeho země chránit kulturní dědictví v dobách války. Moskva po čase odpověděla, že si je svých závazků vědoma a je odhodlána je dodržet.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.