Unijní země kritizují zpoplatnění emisí ze silniční dopravy a vytápění budov

Podpořila jej část zemí západní a severní Evropy včetně Německa či Rakouska, výrazné výhrady dali naopak najevo zástupci států východního křídla EU včetně nové české ministryně Anny Hubáčkové.

Unijní exekutiva v červenci předložila dosud nejzásadnější sadu klimatických návrhů od postupného zákazu aut se spalovacími motory přes zvýšení podílu obnovitelných zdrojů a zavedení takzvaného uhlíkového cla až po rozšíření prodeje emisních povolenek. Plán má přiblížit EU splnění nového cíle, na němž se před rokem shodli lídři členských zemí - tedy snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. O návrzích ve druhé polovině roku začaly debatovat členské země a Evropský parlament, jejichž souhlas je pro přijetí jednotlivých norem nutný.

Zástupci Polska, Slovenska, Česka či několika dalších států dnes dávali najevo, že i vzhledem k současným vysokým cenám energií se obávají dalšího zdražování.

"Návrh na zahrnutí silniční dopravy a budov do ETS je pro nás v současné podobě velmi obtížně přijatelný, a to s ohledem na pravděpodobné negativní sociální dopady, které mohou výrazně zvýšit riziko energetické chudoby v naší zemi," prohlásila nová česká ministryně, jež dnes poprvé jednala se svými unijními kolegy. Česko podle ní chápe nutnost snížit emise i v odvětvích, na která se dosud prodej povolenek nevztahuje. Nový sociálně klimatický fond, který navrhla komise v zájmu snížení dopadů očekávaného zdražení na obyvatele, nezaručuje dostatečné zmírnění rizik, dodala Hubáčková. Komise navrhla do fondu převést čtvrtinu zisků z nových povolenek, jeho objem se odhaduje na desítky miliard eur.

Kritika zdražení automobilové dopravy či vytápění budov se však neozývá pouze z postkomunistických zemí více spoléhajících na fosilní zdroje. Obavy daly najevo i Španělsko, Portugalsko či Irsko.

Naopak na nutnost co nejvíce dopravcům či teplárnám znevýhodnit využívání znečišťujících zdrojů poukazovali například ministři skandinávských zemí či Německa. "Chceme zavést nejnižší cenu za tunu uhlíku v Evropě, protože to považujeme za velice důležitý krok na cestě pryč od uhlí," řekl německý státní tajemník pro hospodářství a klima Patrick Graichen.

Vzhledem k rozdílnosti postojů se dá očekávat, že část vyjednávání o jednotlivých normách klimatického balíčku se bude odehrávat za českého předsednictví EU ve druhé polovině příštího roku. Unijní činitelé se obávají, že pokud by návrh na rozšíření emisního systému neprošel, bude muset být přísnější některá z dalších norem, aby sedmadvacítka mohla cíle k roku 2030 reálně splnit.