Na práci v exilu si v posledních měsících zvykají ruští novináři nezávislých médií, jako jsou list Novaja Gazeta založený v roce 1993 nynějším držitelem Nobelovy ceny za mír Dmitrijem Muratovem nebo původně jen v angličtině vycházející The Moscow Times. Oba musely v Rusku zastavit činnost kvůli tvrdým pravidlům přijatým po začátku ruské agrese vůči Ukrajině a desítky jejich novinářů ze země uprchly.
Jak říká Nizozemec Derk Sauer, který druhé z jmenovaných novin před desítkami let zakládal, může nynější situace trvat řadu let, protože ani možný odchod Vladimira Putina z Kremlu nemusí znamenat návrat demokracie a svobody slova do Ruska.
“Nikdo netuší, kdo by se mohl dostat k moci po Putinově pádu. Takže se mentálně připravujeme na to, že to celé potrvá dlouho,” řekl v rozhovoru s ČTK Sauer, který osobně dobře ví, co to znamená začít nový život ve zcela cizí zemi. Z rodného Nizozemska odjel už v roce 1989 do Moskvy. Tam v roce 1992 stál u zrodu The Moscow Times, původně v metru či hotelích zdarma distribuovaného anglickojazyčného deníku, v ruském hlavním městě populárního nejprve mezi tamní rychle rostoucí zahraniční komunitou.
O tři desetiletí později je v ruštině psaná webová stránka listu jedním z několika zdrojů nezávislých informací o tom, co se skutečně v Rusku a na Ukrajině děje. V Rusku je web blokován, a tak musí tamní občané se zájmem o informace využívat virtuální privátní sítě VPN, přes které blokaci obejdou. “Naši čtenáři nás drží nad vodou,” přiznává Sauer. Zpravodajství v ruštině list na webu shodou okolností spustil teprve krátce před únorovou ruskou invazí na Ukrajinu, v září ale zaznamenal přes milion návštěv a okolo 30 milionů zhlédnutí jednotlivých stránek.
V exilu v Evropě jsou nyní desítky ruských novinářů, The Moscow Times přesunuly svých deset ruských pracovníků do Amsterodamu, asi 40 zaměstnanců listu Novaja Gazeta nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa, další kolegy mají jinde v EU a také třeba v Gruzii či Arménii. Vrátit se do Ruska a znovu obnovit práci redakce v Moskvě chtějí lidé z Nové Gazety hned, jak to z bezpečnostních důvodů bude možné.
Novaja Gazeta zkoušela po invazi hrát s ruskými úřady svou hru a na oko dodržovat pravidla, o ruské válce na Ukrajině tak například psala jako o “speciální vojenské operaci”. Redakci renomovaného deníku to rozdělilo na polovinu, řekl ČTK člověk z jejího vedení, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován. “Nakonec jsme se rozhodli pokračovat i v podmínkách vojenské cenzury. Základní důvod byla snaha ještě alespoň nějakou dobu nabízet našim čtenářům pravdu o tom, co se děje,” vysvětlil. Nepomohlo to a už na konci března, tedy měsíc po začátku války, oznámil šéfredaktor Muratov, že list končí.
“Pořád máme pocit studu. Jak za to, co se teď děje v Rusku, a tím myslím kroky vlády i vztah veřejnosti k válce, tak také kvůli tomu, že média a celá občanská společnost přes veškerou svou snahu nedokázaly zabránit katastrofě a ani teď prakticky nemohou Putina nějak ovlivnit či zastavit,” připouští člen vedení Muratovova listu.
Ale ne všichni ruští novináři těchto médií ze země odešli. Někteří zůstali a píší pro svá nyní exilová média o tom, co se kolem nich děje. Často prakticky v ilegalitě, přespávají u přátel či příbuzných, aby se vyhnuli zájmu tajných služeb i hrozící mobilizaci. “V Rusku máme asi deset nebo patnáct kolegů,” vysvětluje Sauer. “Své reportáže nepodepisují, nemohou chodit na tiskové konference a veřejně deklarovat, že jsou novináři. To vědí jen jejich - a často stále velmi dobré - informační zdroje,” uvádí vydavatel.
O bezpečnost svých pracovníků má starost oprávněně. V polovině září tajná služba FSB v Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic zatkla pracovníka The Moscow Times Kirilla Ponomarjova s tím, že je špionem v ukrajinských službách. Novinář tehdy pořizoval rozhovory s lidmi, kteří uprchli do Ruska z ukrajinské Charkovské oblasti poté, co tam ukrajinská armáda zahájila úspěšnou protiofenzivu. “Nakonec ho pustili, ale už je v zahraničí. Dostal tehdy jasný vzkaz od FSB, že pokud nezmizí, půjde do vězení,” říká Sauer.
Kromě bezpečnosti zaměstnanců je podle něj stále komplikovanější podobně odvážné reportéry platit. Nejen kvůli sankcím, které komplikují finanční transakce ze Západu s ruskými bankami, ale i prostému faktu, že příjem platby z Evropy by mohl přispět k jejich prozrazení. “Používáme docela komplikované systémy, ale o tom mluvit nebudu,” dodává Sauer.
Finanční a logistické potíže mají ruské redakce i v západním exilu, často musely hledat nový způsob financování, byť mnohdy pomohli sponzoři a sympatizující dárci. Pro list Novaja Gazeta, nyní působící na internetu, byl v Rize nejtěžší konec léta, říká člověk z jeho vedení. “Každopádně chceme zkusit zase začít vydávat tištěné noviny, v ruštině pro diasporu v Pobaltí a v Německu,” vysvětluje. I když to možná nebude z finančního pohledu úspěšný pokus, chtějí novináři několik čísel vytisknout byť i jen jako symbol a vzkaz, že Novaja Gazeta dál žije.
Rostoucí problém je ale v sílících komplikacích daných měnící se legislativou v evropských zemích. “Chtěli bychom pokračovat v Lotyšsku, ale je tu stále složitější získávat či prodlužovat pracovní víza, nutná k legální práci,” podotýká člen vedení listu Novaja Gazeta. Lotyšsko lidem z ní a také dalších médií na jaře velmi pomohlo, nyní ale nově přijatá pravidla situaci zkomplikovala. “Podobné změny vidíme i v dalších zemích včetně Polska a Česka,” upozorňuje.
Nizozemec Sauer dokázal pro pracovníky The Moscow Times zajistit redakční prostor v rodné zemi, kde v malém televizním studiu působí také nezávislá televize Dožď, vysílající nyní už jen přes internet. Další zaměstnanci listu jsou v Arménii a právě také v Rize. “Naší hlavní základnou je Amsterodam. Ale doufáme, že se nám podaří otevřít redakční prostory v Praze, kam bychom snad mohli naše novináře soustředit,” řekl ČTK. Podrobnosti zatím s ohledem na pokračující jednání zveřejňovat nechtěl.
Argumenty o potřebě ochrany evropských zemí před příchodem “kremelských špionů” prý ruští novináři v exilu chápou, každý stát podle nich musí bránit své zájmy. “Doufáme, že se podaří v EU vymyslet nějaké řešení, které umožní snižovat riziko a zároveň pomoci těm, kdo prchají před válkou a nechtějí si od Kremlu nechat vrazit pušku do rukou a jít zabíjet jiné lidi,” říká zaměstnanec listu Novaja Gazeta, který založil držitel Nobelovy ceny za mír.
Princezna z Walesu Kate Middleton při své první veřejné návštěvě po delší odmlce otevřeně promluvila o své rekonvalescenci po onkologické léčbě. Během návštěvy nemocnice v Colchesteru 2. července prozradila, že se během své cesty za uzdravením uchýlila i k akupunktuře – technice tradiční čínské medicíny, kterou údajně využívala už dříve, v těhotenství se synem Georgem.
Ben Cristovao (38) rozzářil centrum Karlových Varů nejen svým koncertem, ale i nečekaným nočním výstupem. V rámci akce Mattoni Life Bar odehrál u Vřídla energické vystoupení, které přilákalo tisíce nadšených fanoušků. Letní atmosféra, dobrá nálada a společné vystoupení s Adamem Mišíkem vytvořily na kolonádě nezapomenutelný večer.
Po devíti letech vztahu oznámili Katy Perry a Orlando Bloom definitivní rozchod. Potvrdili tak spekulace, které v posledních měsících vířily sociálními sítěmi i titulními stránkami bulvárních médií. Dvojice, která vychovává čtyřletou dceru Daisy, uvedla, že jejich vztah se v posledních měsících transformoval především na roli společných rodičů.
Když jde o sportovní rivalitu, princ William a princezna Kate se rozhodně nešetří. A jak se zdá, pokud se manželé utkají v tenisu, výsledek bývá jasný: vítězkou je téměř vždy Kate Middleton.
Sharon Osbourne zveřejnila znepokojivou zprávu o zdravotním stavu svého manžela Ozzyho Osbourna v době, kdy se kapela Black Sabbath připravuje na svůj definitivně poslední koncert. Legendární průkopníci metalové hudby naposledy vystoupí dnes na stadionu Villa Park v Birminghamu.
Na červený koberec karlovarského festivalu dorazila skutečná hollywoodská legenda. Osmiletý oscarový herec Michael Douglas vystoupil z tmavého vozu v bílé košili, béžovém saku a černých džínách – a okamžitě zaujal svou přirozeností i energií.
Britský princ Harry je podle královské komentátorky Esther Krauke „zcela pod pantoflem“ své manželky Meghan Markle, a podle ní si to dobře uvědomuje i jeho otec, král Karel III. Komentátorka se tak vyjádřila k dalším výrokům a spekulacím, které se opět vynořily ohledně vztahu Sussexů a britské královské rodiny.
Bývalá česká topmodelka Hana Soukupová (39), kterou si mnozí pamatují jako „nahou dívku z reklamy na minerálku“, prožívá zásadní životní obrat. Po téměř dvaceti letech skončilo její manželství s americkým investorem Drewem Aaronem. Rozvod je už nějakou dobu uzavřený, ale rozdělení společného jmění vyvolalo pozornost – ve hře je totiž majetek v hodnotě přes půl miliardy korun.
Slavnostní zahájení Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech letos poprvé proběhlo bez Jiřího Bartošky, jehož přítomnost neodmyslitelně patřila k předchozím ročníkům. První večer se tak nesl nejen ve znamení filmového lesku a noblesy, ale především v duchu vzpomínky na charismatického prezidenta festivalu. Přesto – nebo možná právě proto – večer nabídl silné emoce, módní kreace i nečekané momenty.
Po více než čtyřiceti letech služby u policie se Jaroslav Černý (65), bývalý velitel pražské zásahové jednotky, rozhodl ohlédnout za svou kariérou v knize spisovatele Mirka Vaňury Ve znamení štíra. Vzpomínky zkušeného policisty nabízí nejen pohled do zákulisí zásahových operací, ale především řadu nečekaně lidských a často humorných historek s českými celebritami, mezi nimiž nechybějí Karel Gott či Hana Zagorová.
Americká zpěvačka Katy Perry a britský herec Orlando Bloom potvrdili, že se rozešli. Po téměř deseti letech vztahu a šesti letech od zasnoubení nyní pár vydal společné prohlášení, v němž oznámil, že se nadále budou soustředit na společnou výchovu své čtyřleté dcery Daisy Dove.
Česko sužovala v tomto týdnu tropická epizoda, chladno nebude ani o víkendu. Po dnech volna má však následovat výrazné ochlazení. Teploty spadnou i o více než deset stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).