Na práci v exilu si v posledních měsících zvykají ruští novináři nezávislých médií, jako jsou list Novaja Gazeta založený v roce 1993 nynějším držitelem Nobelovy ceny za mír Dmitrijem Muratovem nebo původně jen v angličtině vycházející The Moscow Times. Oba musely v Rusku zastavit činnost kvůli tvrdým pravidlům přijatým po začátku ruské agrese vůči Ukrajině a desítky jejich novinářů ze země uprchly.
Jak říká Nizozemec Derk Sauer, který druhé z jmenovaných novin před desítkami let zakládal, může nynější situace trvat řadu let, protože ani možný odchod Vladimira Putina z Kremlu nemusí znamenat návrat demokracie a svobody slova do Ruska.
“Nikdo netuší, kdo by se mohl dostat k moci po Putinově pádu. Takže se mentálně připravujeme na to, že to celé potrvá dlouho,” řekl v rozhovoru s ČTK Sauer, který osobně dobře ví, co to znamená začít nový život ve zcela cizí zemi. Z rodného Nizozemska odjel už v roce 1989 do Moskvy. Tam v roce 1992 stál u zrodu The Moscow Times, původně v metru či hotelích zdarma distribuovaného anglickojazyčného deníku, v ruském hlavním městě populárního nejprve mezi tamní rychle rostoucí zahraniční komunitou.
O tři desetiletí později je v ruštině psaná webová stránka listu jedním z několika zdrojů nezávislých informací o tom, co se skutečně v Rusku a na Ukrajině děje. V Rusku je web blokován, a tak musí tamní občané se zájmem o informace využívat virtuální privátní sítě VPN, přes které blokaci obejdou. “Naši čtenáři nás drží nad vodou,” přiznává Sauer. Zpravodajství v ruštině list na webu shodou okolností spustil teprve krátce před únorovou ruskou invazí na Ukrajinu, v září ale zaznamenal přes milion návštěv a okolo 30 milionů zhlédnutí jednotlivých stránek.
V exilu v Evropě jsou nyní desítky ruských novinářů, The Moscow Times přesunuly svých deset ruských pracovníků do Amsterodamu, asi 40 zaměstnanců listu Novaja Gazeta nyní pracuje z lotyšské metropole Rigy pod hlavičkou Novaja Gazeta Evropa, další kolegy mají jinde v EU a také třeba v Gruzii či Arménii. Vrátit se do Ruska a znovu obnovit práci redakce v Moskvě chtějí lidé z Nové Gazety hned, jak to z bezpečnostních důvodů bude možné.
Novaja Gazeta zkoušela po invazi hrát s ruskými úřady svou hru a na oko dodržovat pravidla, o ruské válce na Ukrajině tak například psala jako o “speciální vojenské operaci”. Redakci renomovaného deníku to rozdělilo na polovinu, řekl ČTK člověk z jejího vedení, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován. “Nakonec jsme se rozhodli pokračovat i v podmínkách vojenské cenzury. Základní důvod byla snaha ještě alespoň nějakou dobu nabízet našim čtenářům pravdu o tom, co se děje,” vysvětlil. Nepomohlo to a už na konci března, tedy měsíc po začátku války, oznámil šéfredaktor Muratov, že list končí.
“Pořád máme pocit studu. Jak za to, co se teď děje v Rusku, a tím myslím kroky vlády i vztah veřejnosti k válce, tak také kvůli tomu, že média a celá občanská společnost přes veškerou svou snahu nedokázaly zabránit katastrofě a ani teď prakticky nemohou Putina nějak ovlivnit či zastavit,” připouští člen vedení Muratovova listu.
Ale ne všichni ruští novináři těchto médií ze země odešli. Někteří zůstali a píší pro svá nyní exilová média o tom, co se kolem nich děje. Často prakticky v ilegalitě, přespávají u přátel či příbuzných, aby se vyhnuli zájmu tajných služeb i hrozící mobilizaci. “V Rusku máme asi deset nebo patnáct kolegů,” vysvětluje Sauer. “Své reportáže nepodepisují, nemohou chodit na tiskové konference a veřejně deklarovat, že jsou novináři. To vědí jen jejich - a často stále velmi dobré - informační zdroje,” uvádí vydavatel.
O bezpečnost svých pracovníků má starost oprávněně. V polovině září tajná služba FSB v Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic zatkla pracovníka The Moscow Times Kirilla Ponomarjova s tím, že je špionem v ukrajinských službách. Novinář tehdy pořizoval rozhovory s lidmi, kteří uprchli do Ruska z ukrajinské Charkovské oblasti poté, co tam ukrajinská armáda zahájila úspěšnou protiofenzivu. “Nakonec ho pustili, ale už je v zahraničí. Dostal tehdy jasný vzkaz od FSB, že pokud nezmizí, půjde do vězení,” říká Sauer.
Kromě bezpečnosti zaměstnanců je podle něj stále komplikovanější podobně odvážné reportéry platit. Nejen kvůli sankcím, které komplikují finanční transakce ze Západu s ruskými bankami, ale i prostému faktu, že příjem platby z Evropy by mohl přispět k jejich prozrazení. “Používáme docela komplikované systémy, ale o tom mluvit nebudu,” dodává Sauer.
Finanční a logistické potíže mají ruské redakce i v západním exilu, často musely hledat nový způsob financování, byť mnohdy pomohli sponzoři a sympatizující dárci. Pro list Novaja Gazeta, nyní působící na internetu, byl v Rize nejtěžší konec léta, říká člověk z jeho vedení. “Každopádně chceme zkusit zase začít vydávat tištěné noviny, v ruštině pro diasporu v Pobaltí a v Německu,” vysvětluje. I když to možná nebude z finančního pohledu úspěšný pokus, chtějí novináři několik čísel vytisknout byť i jen jako symbol a vzkaz, že Novaja Gazeta dál žije.
Rostoucí problém je ale v sílících komplikacích daných měnící se legislativou v evropských zemích. “Chtěli bychom pokračovat v Lotyšsku, ale je tu stále složitější získávat či prodlužovat pracovní víza, nutná k legální práci,” podotýká člen vedení listu Novaja Gazeta. Lotyšsko lidem z ní a také dalších médií na jaře velmi pomohlo, nyní ale nově přijatá pravidla situaci zkomplikovala. “Podobné změny vidíme i v dalších zemích včetně Polska a Česka,” upozorňuje.
Nizozemec Sauer dokázal pro pracovníky The Moscow Times zajistit redakční prostor v rodné zemi, kde v malém televizním studiu působí také nezávislá televize Dožď, vysílající nyní už jen přes internet. Další zaměstnanci listu jsou v Arménii a právě také v Rize. “Naší hlavní základnou je Amsterodam. Ale doufáme, že se nám podaří otevřít redakční prostory v Praze, kam bychom snad mohli naše novináře soustředit,” řekl ČTK. Podrobnosti zatím s ohledem na pokračující jednání zveřejňovat nechtěl.
Argumenty o potřebě ochrany evropských zemí před příchodem “kremelských špionů” prý ruští novináři v exilu chápou, každý stát podle nich musí bránit své zájmy. “Doufáme, že se podaří v EU vymyslet nějaké řešení, které umožní snižovat riziko a zároveň pomoci těm, kdo prchají před válkou a nechtějí si od Kremlu nechat vrazit pušku do rukou a jít zabíjet jiné lidi,” říká zaměstnanec listu Novaja Gazeta, který založil držitel Nobelovy ceny za mír.
Nova se po mnoha letech opět pokusí konkurovat populární StarDance s podobným formátem. Tancovat se ale bude na ledě v show Hvězdy na ledě. V pondělí se Češi a Slováci dozvěděli jména prvních pěti hvězd, kteří přijali tuto velkou výzvu.
Veronika Žilková si na materiální dárky opravdu nepotrpí, ale k říjnovým narozeninám něco přece jen dostala. Postarala se o to její nejstarší dcera. Co obdržela známá herečka od Agáty Hanychové? Úplně levné to pro influencerku nebylo.
Nadace Život umělce zveřejnila jména prvních laureátů letošních ocenění Master Prix. Cenu za celoživotní přínos kultuře letos obdrží vedle řady dalších osobností herec Bolek Polívka, zpěvák Jaroslav Hutka, operní pěvkyně Magdalena Hajóssyová nebo herečka Jana Boušková. Slavnostní večer, během něhož bude oceněno 38 jedinečných umělců, proběhne 5. prosince v pražském Kině Lucerna.
Meteorologové v úterý varovali před silným větrem, který v částech Česka bude úřadovat i zítra. V nárazech bude dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Lelu Vémola byste momentálně v Česku hledali marně. Slovenka vzala dvě ze svých tří dětí a vyrazila do zahraničí. Proč ale jeden z potomků zůstal doma s tatínkem? Má to samozřejmě logické vysvětlení.
Česko na samém začátku listopadu zasáhla smutná zpráva. Zemřel textař a skladatel Pavel Žák, bylo mu 85 let. Rodina se s ním v uplynulém týdnu naposledy rozloučila. Klasický smuteční obřad se nicméně nekonal.
Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.
Česko si v úterý připomíná události z let 1939 a 1989. Jedna věc je oproti dvěma předchozím podzimním státním svátkům jinak. Týká se obchodů, které tentokrát normálně obslouží jakéhokoliv zákazníka.
Do kroniky letošní StarDance byla o víkendu zaznamenána další kapitola. S taneční soutěží známých osobností se rozloučila další celebrita, o čemž rozhodly i hlasy diváků. U obrazovek jich stále sedí opravdu hodně, potvrzují nejnovější čísla.
Francouzský herec Gérard Depardieu překvapivě stáhl své odvolání proti rozsudku za sexuální napadení dvou žen na filmovém plátně. Současně se poprvé v historii veřejně omluvil poškozeným obětem. Sedmasedmdesátiletý umělec ve svém písemném prohlášení uvedl, že vinným shledán byl a toto odsouzení plně akceptuje.
Americká popová zpěvačka Katy Perry se poprvé od pravomocného odsouzení svého bývalého manžela Russella Branda objevila na veřejnosti. Společně se svým současným partnerem, kterým je bývalý kanadský premiér Justin Trudeau, vyrazila na středeční večeři v kalifornském Beverly Hills. Pár byl spatřen ruku v ruce při odchodu z vyhledávané restaurace E. Baldi.
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.