USA mají na vojenských základnách stále desetitisíce Afghánců

Imigrační proces však postupuje pomalu kvůli zdravotním prohlídkám a bezpečnostním prověrkám, napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na vládní dokument, který se mu podařilo získat.

K 14. září přijelo na území USA 64.000 Afghánců. Velká většina z nich uvedla, že se cítí být v ohrožení kvůli nečekaně rychlému nástupu Tálibánu k moci v polovině srpna. Téměř 49.000 afghánských utečenců nyní žije na osmi vojenských základnách na území USA a čekají na to, až americké úřady vyřídí jejich imigrační žádosti. Zhruba 18.000 dalších lidí pak dočasně pobývá na základnách americké armády mimo území USA, zejména v Německu.

"Budeme tu měsíc nebo déle," řekl NYT jeden z Afghánců, který sloužil jako překladatel americké armády a v sobotu dorazil na základnu v New Jersey. Jemu a jeho rodině se údajně jen těsně podařilo uniknout Tálibánu při cestě na mezinárodní letiště v Kábulu. Následně strávil několik dní v Kataru s tisíci dalšími uprchlíky, poté byl přesunut do letištního hangáru v Itálii, než konečně dorazil do USA.

Tisíce Afghánců zůstávají v Německu, odkud jejich cestu do USA komplikuje nález spalniček u několika evakuovaných. Pentagon kvůli tomu v pondělí na týden zastavil další lety do USA.

Nevládní skupiny zaměřené na pomoc uprchlíkům se týdny horlivě připravovaly na příchod velkého množství Afghánců, zatím jich však podle nich imigračním procesem prošla jen hrstka.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price ve středu prohlásil, že se federální vláda snaží dostat evakuované Afghánce z vojenských základen "co nejrychleji a nejefektivněji". "Chtěli bychom, aby se (v USA) usídlili v komunitách. Takže není v našem zájmu, není v jejich zájmu, aby zůstávali na americké vojenské základně nebo v jiném oficiálním zařízení déle, než je nutné," dodal.

Administrativa prezidenta Joea Bidena čelí kritice kvůli chaotickému vyústění odchodu z Afghánistánu, k jehož konci se nečekaně rychle chopilo moci v zemi hnutí Tálibán. To vedlo k panickým scénám na mezinárodním letišti v Kábulu, jež muselo dočasně přerušit provoz, jelikož jeho odletovou plochu zaplavily tisíce Afghánců, kteří se zoufale snažili dostat ze země.

Ministr zahraničí Antony Blinken tento týden na slyšeních v Kongresu obhajoval masivní evakuační operaci, kterou USA spustily ve spolupráci s dalšími západními státy po nástupu Tálibánu. Řada zákonodárců přitom volala po Blinkenově rezignaci, protože podle nich vláda situaci nezvládla a špatně odhadla. Šéf americké diplomacie v pondělí prohlásil, že USA dokončily "jeden z největších leteckých mostů v historii, přičemž evakuovaly do bezpečí 124.000 lidí".