Prezident Spojených států Joe Biden dnes nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem. Učinil tak veřejně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Americká administrativa se dosud podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině.
Mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov krátce poté označil Bidenovy poznámky za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.
"Je to válečný zločinec," řekl Biden na adresu Putina při odchodu z akce věnované boji proti násilí na ženách jedné z přítomných novinářek. Podobná slova v minulosti použili i jiní světoví lídři i některé mezinárodní organizace, z úst vysokého amerického činitele, natož prezidenta, však zazněla poprvé.
"Prezident mluvil od srdce a vycházel z toho, co jste viděli v televizi, tedy barbarské činy brutálního diktátora," prohlásila krátce po Bidenově poznámce mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Dodala, že ministerstvo zahraničí USA nadále vyšetřuje, zda lze počínání ruských vojsk na Ukrajině kvalifikovat jako válečné zločiny.
Západní země i ukrajinské úřady obviňují Rusko z toho, že zejména v ukrajinských městech cíleně míří na civilní cíle a způsobují tak úmrtí stovek lidí nezapojených do bojů včetně mnoha dětí. Pobouření vyvolal například letecký útok na porodnici v Mariupolu nebo útok na Záporožskou jadernou elektrárnu. Dnes ukrajinští činitelé informovali, že Rusko bombardovalo budovu divadla v Mariupolu, kde se skrývaly stovky lidí před nálety.
Moskva od začátku popírá, že by mířila na civilní cíle a tvrdí, že provádí přesně mířené útoky jen na vojenskou infrastrukturu.
Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu dnes nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině jak požadoval Kyjev, který u soudu napadl tvrzení Moskvy, že na východě Ukrajiny dochází ke "genocidě" rusky mluvícího obyvatelstva.
Biden počastoval Putina tvrdým výrazem již v minulosti. Loni v březnu řekl, že souhlasí s tím, že lze označit ruského prezidenta za "zabijáka". Moskva tehdy reagovala pobouřeně a na krátký čas povolala ke konzultacím svého velvyslance ve Washingtonu. Rusko později zařadilo USA společně s Českou republikou na svůj seznam nikoliv přátelských zemí. Na ten pak začátkem letošního března nově přibyly všechny země Evropské unie, Ukrajina a dvě desítky dalších států, které po začátku ruské invaze na Ukrajinu zavedly proti Rusku sankce nebo se k nim připojily.
USA pošlou na Ukrajinu další protiletadlové systémy a drony, řekl Biden
Spojené státy pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a také bezpilotní letadla, aby se země dál dokázala bránit ruské invazi. Novinářům to dnes řekl prezident USA Joe Biden, podle nějž tím jeho administrativa poskytla Ukrajině zbraně za celkem dvě miliardy dolarů (44,8 miliard korun), přičemž polovinu z toho jen za poslední týden.
"Dáme Ukrajině zbraně na to, aby mohla bojovat a bránit se za všech těžkých dní, které ji čekají," řekl Biden. Dodávka zbraní podle něj obsahuje 800 protiletadlových systémů, "abychom zajistili, že ukrajinská armáda může nadále zastavovat letadla a vrtulníky, které útočí na obyvatelstvo," dodal prezident USA.
NBC News uvedly, že kromě 800 protiletadlových systémů míří na Ukrajině drony, devět tisíc protitankových zbraní, sedm tisíc lehkých zbraní a 20 milionů nábojů.
Spojené státy složením balíku vojenské pomoci podle Bidena reagují na požadavky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který dnes promluvil k americkým zákonodárcům. Zelenskyj mimo jiné znovu požádal o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, což Biden již v minulosti odmítl. Bílý dům dnes uvedl, že se jeho postoj v této věci nezměnil.
"USA se svými spojenci jsou plně oddáni poskytování zbraní a pomoci Ukrajině," vzkázal americký prezident prostřednictvím twitteru.
Biden dnes rovněž odmítl komentovat postoj USA k plánu na darování polských stíhaček MiG-29 Ukrajině. Spojené státy již dříve řekly, že jsou ochotny Polsku nahradit stroje svými letouny F-16, Washington však odmítl působit jako prostředník při předávání letadel. Moskva varuje, že by darování stíhaček Ukrajině některým z cizích států pokládala za vstup do konfliktu.
Prezident Petr Pavel reagoval na síti X na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Ocenil především vysokou volební účast, která podle něj jasně demonstruje zájem občanů o veřejné dění a dokazuje mimořádnou starost o budoucnost naší země.
Vítězi českých voleb Andreji Babišovi gratulují k úspěchu i zahraniční političtí partneři. Mezi prvními blahopřál francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda hnutí ANO se novinářům pochlubil, že od Macrona obdržel textovou zprávu, kterou dokonce přečetl nahlas ve francouzštině.
Volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo s jasnou převahou hnutí ANO. Ovládlo všechny kraje kromě Prahy a získalo více než 34 procent hlasů, což mu zaručuje 80 křesel ve Sněmovně. Na druhém místě se umístila koalice Spolu, která zabodovala pouze v Praze. Se ziskem více než 23 procent hlasů má nárok na 52 křesel.
Motoristé sobě se po svém úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny chystají na první jednání s vítězným hnutím ANO. Předseda hnutí Petr Macinka potvrdil, že setkání s vítězem voleb je „asi nic překvapivého“ a mělo by proběhnout ještě dnes. K případné spolupráci s SPD se Macinka přímo nevyjádřil, ale uvedl, že hnutí ANO je nyní na tahu. Zmínil také, že obdržel blahopřání od Tomia Okamury.
Hnutí ANO jasně ovládlo volby do Poslanecké sněmovny. Jeho předseda Andrej Babiš na tiskové konferenci vyzdvihl práci celého hnutí a poděkoval za hlasy voličů. Do práce se chce pustit hned, koaliční jednání povede s SPD a Motoristy sobě. Chce jednobarevnou vládu, možná právě s Motoristy, ideálně za pouhé podpory SPD bez jeho účasti ve vládě.
Daniel Sterzik, předseda hnutí Stačilo!, ve štábu už během sčítání hlasů potvrdil, ze nejsou naivní a postupně se smiřují s tím, ze nepřesáhnou 5%, zároveň zdůraznil, ze rozhodně nebudou házet flintu do žita.
Česká pirátská strana slaví. Ačkoliv ve volbách nevyhrála a do vlády se zřejmě znova nepodívá, podle předsedy Zdeňka Hřiba je úspěchem porážka SPD a uskupení Stačilo!
Po sečtení většiny hlasů je prozatím nejsilnější hnutí ANO. Druhá je koalice Spolu, následuje hnutí STAN, Piráti, SPD a prozatím posledními jsou Motoristé. Jak by v aktuálním rozložení mohla vypadat Sněmovna?
Po sečtení 90 procent hlasů je vítězství hnutí ANO prakticky jisté. Na druhém místě se umístilo Spolu, naopak komunisté nebo Přísaha se do Sněmovny nedostali.
Za velkou optimistku se při příchodu do volebního štábu STAN označila středočeská hejtmanka Petra Pecková. “Ještě nejsou sečteny obce, kde víme, že máme velkou podporu, takže doufám, že se výsledky ještě budou měnit v náš prospěch,” řekla přítomným novinářům. Sama by si přála, aby hnutí získalo 13 procent hlasů a více. Úspěchem ale bude jakýkoliv výsledek nad 10 procent.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny už bylo sečteno přes 75 procent hlasů. Volební účast je vysoká a podle dosavadních údajů se pohybuje kolem 68 procent.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny už byla sečtena polovina hlasů. Volební účast je vysoká a podle dosavadních údajů se pohybuje kolem 68 procent.