Nečekané úterní cesty českého premiéra Petra Fialy a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva si všímají přední evropská i americká média. Označují ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Mezi ruskými komentáři se objevila slova o "krásném, ale neužitečném gestu".
Do ukrajinské metropole, kterou se snaží obklíčit ruské jednotky, dorazil Fiala vlakem spolu se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým, polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. V Kyjevě se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem.
Slovenský list Denník N označil cestu středoevropských politiků za odvážnou a za zatím nejsilnější politické gesto podpory státu napadeného Ruskem. "Cesta vlakem je zároveň velmi symbolická - premiéři cestovali po stejné trati, po které z Ukrajiny opačným směrem míří statisíce uprchlíků," uvedl list. Dodal, že jízda vlakem ve válkou zasažené zemi je nejbezpečnějším způsobem přepravy. Pozvánku účastnit se návštěvy podle listu dostal i slovenský premiér Eduard Heger, který ale podle tiskového odboru úřadu vlády dal na radu bezpečnostních složek, jež mu cestu nedoporučovaly.
Slovenská herečka a diplomatka Magda Vášáryová naopak na facebooku cestu premiérů do Kyjeva kritizovala a tázala se, zda politici přišli přidělat práci ukrajinským policistům, nebo zda alespoň přivezli jídlo. "Slovinský (premiér) Janša, který silně kritizuje EU, dva Poláci, kteří chtějí vyvést Polsko z EU a už pár let rozkládají demokratické instituce ve státě a nový český premiér? Co to je za skupinu?" napsala. "Přišli zatížit ukrajinské policejní síly, které je musí výjimečně chránit? A blokuji vlaky s humanitární pomocí? Jak mohou pomoci? Dopravili aspoň vlak s potravinami? Na mou duši - nerozumím," uvedla.
Americký list The Washington Post (WP) napsal, že evropští lídři přijeli do Kyjeva v době, kdy obléhaná ukrajinská metropole čelí novým útokům. WP cituje amerického vojáka ve výslužbě Johna Spencera, který cestu označil za "extrémně riskantní", nejen z pohledu bezpečnosti politiků, ale také kvůli možné odvetě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který "může vnímat vůdce zemí NATO vstupující na Ukrajinu jako překročení jedné ze svých linií".
The New York Times (NYT) napsal, že Zelenskyj po odvážné návštěvě tří premiérů zemí NATO vyzval další lídry, aby přijeli do Kyjeva. Zároveň NYT upozornil, že ukrajinský prezident premiéry Česka, Polska a Slovinska označil za nebojácné přátele. Kromě toho si ale list povšiml, že na fotografii sdílené ukrajinskou prezidentskou kanceláří je patrné, že nejméně jeden člen delegace měl na sobě u jednacího stolu neprůstřelnou vestu.
Britský list The Guardian s odkazem na nejmenované představitele Evropské unie v Bruselu napsal, že návštěva premiérů vyvolala určitou nervozitu. Někteří diplomaté unijních zemí podle něj byli o cestě informováni jen několik minut před jejím zahájením. Naopak zpravodajský web BBC napsal, že lídři zemí EU o cestě věděli od minulého týdne, neboť se o ní hovořilo při neformálním summitu EU ve Versailles.
Italský deník La Repubblica o návštěvě ukrajinské metropole informoval jako o "Evropě v Kyjevě". Autor komentáře poznamenal, že cesta "premiérů Polska, Česka a Slovinska ukazuje stejnou připravenost postavit se tyranskému despotismu, jakou dříve prokazovaly sankce, ale především dodávky zbraní"."V cestě tří premiérů je veškeré zoufalství těch, kteří by při pohledu na ukrajinské mučednictví chtěli udělat víc, ale uvědomují si, že jim svazuje ruce rozhodnutí Západu nepouštět se přímo do ozbrojeného střetu s Moskvou," dodal.
Francouzský list Le Figaro návštěvu označil za symbolickou a zároveň za velmi konkrétní. Pro Morawieckého, Fialu a Janšu šlo "o potvrzení jednoznačné podpory, kterou celá Evropská unie projevuje ukrajinské suverenitě a nezávislosti a o předložení široké škály pomoci ukrajinskému státu a společnosti," citoval list prohlášení polských úřadů.
Španělský deník El Mundo označil návštěvu premiérů v Kyjevě za chvályhodné gesto. Poznamenal, že se uskutečnila za velmi těžkých okolností. Složitá situace podle něj pramení nejen z obléhání Kyjeva, ale také z toho, že Ukrajinci, kteří bojují proti Rusku, si uvědomují svou stále těžší situaci a osamělost tváří v tvář pasivitě Západu. List zároveň připomněl, že "zklamaný" Zelenskyj v on-line projevu před zástupci severoevropské vojenské spolupráce Joint Expeditionary Force řekl, že si je vědom toho, že jeho země se členem NATO nestane. "Doufejme, že to nebude znamenat, že ruská brutalita dosáhla svého cíle," napsal deník.
Ruská média informovala o setkání ukrajinského prezidenta Zelenského s premiéry Česka, Polska a Slovinska podle stručných agenturních zpráv a s odkazy na ukrajinská média a video od ukrajinské prezidentské kanceláře, přičemž zdůraznila, že jednání se soustředila na problematiku dodávek zbraní a evakuace uprchlíků. Státní tisková agentura TASS upozornila, že polský vicepremiér Kaczyński navrhl vyslat na Ukrajinu mírovou misi NATO, a to ozbrojenou, a premiér Morawiecki vybídl Evropskou unii, aby rychle udělila Ukrajině status kandidáta členství - a také aby jí poskytla zbraně potřebné k obraně.
"Poláci, Češi a Slovinci odbyli Zelenského krásným, ale neužitečným gestem," usoudil prokremelský server PolitNavigator. Současně citoval jak Zelenského ocenění návštěvy, tak tvrzení ruského politologa Alexandra Nosoviče, že návštěva neměla žádný praktický smysl, protože tyto státy se bojí poskytnout kyjevskému režimu vojenskou pomoc kvůli riziku jaderného úderu z Ruska, a že i NATO dalo najevo, že bojovat s Ruskem nebude. "Zahraniční politika Polska a dalších východoevropských zemí je založena na nacionalistické a romantické tradici. Její podstatou jsou velká a krásná, ale prakticky neužitečná gesta. Polsko v posledních týdnech se tím z velké části zabývá a vyrábí gesta. Ne vždy krásná, někdy i neslušná," prohlásil Nosovič o návštěvě Kyjeva, na jehož okraji jsou již ruské jednotky, včetně čečenských.
To, že se na cestu vydal Jaroslaw Kaczyński, v sobě nese jistou symboliku a snahu navázat na odkaz jeho bratra-dvojčete, někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Ten v srpnu 2008 vyrazil do Gruzie, která tehdy bojovala s proruskými separatisty i ruskými jednotkami, aby podpořil její vedení. Připojili se k němu prezidenti Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. Morawiecki na facebooku připomněl tehdejší výrok Lecha Kaczyńského: "Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a později přijde možná čas i na moji zemi, na Polsko". Lech Kaczyński zemřel v dubnu 2010 při leteckém neštěstí na západě Ruska.
Desáté výročí soužití oslavili Lucie Bílá a Radek Filipi. Tolik společných let stačí většině párů k tomu, aby se vzali. Oblíbená zpěvačka, která se vdávala celkem dvakrát, ale současný vztah nehodlá povyšovat na vyšší úroveň.
Výčet rezignací politiků hnutí ANO neskončil ustavující schůzí Poslanecké sněmovny, kde se několik zvolených poslanců vzdalo mandátu. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová v pondělí překvapivě oznámila, že skončí ve funkci karlovarské hejtmanky.
Americkou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel známý republikánský politik Dick Cheney, který byl v letech 2001 až 2009 viceprezidentem za vlády George W. Bushe. Bylo mu 84 let. Cheney podlehl komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárními problémy.
Britská policie se domnívá, že dvaatřicetiletý pachatel víkendového útoku ve vlaku může mít na svědomí další trestné činy. Panuje podezření, že pobodal i čtrnáctiletého kluka. Útok ve vlaku si vyžádal 11 zraněných osob, podezřelý muž již čelí obvinění.
Česko zasáhla smutná zpráva. V noci z pondělí na úterý zemřel kardinál Dominik Duka, bylo mu 82 let. Od rána na jeho odchod reagují politici. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zesnulého za významnou osobnost. Podle Andreje Babiše byl Duka mužem pevné víry.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Metro v úterý brzy ráno nejezdilo v části linky B. Příčinou omezení provozu byla technická závada na trakčním vedení. Pražané museli do tramvají či autobusů. Od půl sedmé je provoz obnoven.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Zpěvačka Britney Spearsová zneaktivnila svůj účet na Instagramu. K tomuto kroku došlo 2. listopadu, uprostřed řady znepokojivých příspěvků a veřejného sporu, který vyvolala kniha jejího bývalého manžela Kevina Federlinea. Po zrušení účtu nebylo možné profil zpěvačky, které je 43 let, zobrazit, objevila se pouze zpráva o možném odstranění.
Hudební legenda Sir Paul McCartney se poprvé obsáhle vyjádřil ke zlověstné konspirační teorii, která kolovala po celá léta po roce 1966. Podle těchto vytrvalých fám měl člen The Beatles zemřít při autonehodě a kapela ho nahradila dvojníkem. Věřící v tuto teorii šli tak daleko, že například obal alba Abbey Road z roku 1969 interpretovali jako pohřební průvod.
Zpěvák Justin Bieber se ohlédl za „napětím“, které provázelo narození jeho syna Jacka v srpnu 2024. Jednatřicetiletý umělec přiznal, že se dostal do konfliktu s porodní dulou jeho ženy Hailey, což vyústilo v to, že ho manželka přiměla k omluvě. Justin to vysvětlil na svém pondělním streamu na Twitchi.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.