V 85 letech zemřel Viktor Brjuchanov, bývalý ředitel černobylské elektrárny odsouzený za havárii

V červenci 1988 byl Brjuchanov odsouzen na deset let, v září 1991 byl podmínečně propuštěn na svobodu; za mřížemi - spolu s vazbou - si odpykal polovinu trestu. Po propuštění z vězení si podle tisku práci znovu našel jen v Černobylu.

"Černobylská katastrofa se na 35. výročí znovu připomněla. Zemřel člověk, který byl oficiálně prohlášen za jednoho z hlavních viníků," napsal ruský list Argumenty i fakty. "Celý život Viktora Brjuchanova byl rozdělen na 'před' a 'po'. První zahrnoval skvělou kariéru, pocty a úcty, druhý hanbu, soud, vězeňský tábor a postupné zapomnění," dodal.

Naposledy se na Brjuchanova podle listu vzpomínalo předloni kvůli seriálu Černobyl, ale bývalý ředitel byl už tehdy těžce nemocen, prakticky přišel o zrak a už nedokázal říct, jak hodnotí svého "dvojníka" v podání západních filmařů. "Ředitel černobylské elektrárny měl svou pravdu, stejně nejednoznačnou jako prakticky vše v dějinách této katastrofy," napsal ruský list.

Rodák z Taškentu byl v 34 letech jmenován ředitelem v Černobylu, kde stavba jaderné elektrárny teprve začínala. V roce 1986 byl podnik vyhlášen nejlepším v ministerstvu energetiky Sovětského svazu a čekala se nová vyznamenání. Místo toho přišel noční telefonát od kolegy, že se něco stalo. Do elektrárny se ředitel nedovolal, a tak nasedl na autobus, který vezl do práce novou směnu. U čtvrtého bloku si všiml, že chybí vrchní část, ale ještě ho nenapadlo, že vybuchl reaktor.

Brjuchanov v pozdějších rozhovorech tvrdil, že jako první žádal o evakuaci města Pripjať, kde bydleli pracovníci elektrárny, ale místní úřady podle něj čekaly na pokyn z Moskvy.

Ukrajinská tajná služba SBU letos na výročí havárie zveřejnila utajované dokumenty, včetně Brjuchanovova hlášení, ve kterém psal, že situace ve městě Pripjať a v okolí je normální a úroveň radiace pod kontrolou, připomněla agentura TASS a dodala, že radiace po explozi čtvrtého reaktoru elektrárny kontaminovala desetitisíce kilometrů čtverečních na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku s miliony obyvatel.

V červnu 1986 si Brjuchanova pozvali na zasedání politbyra, vyslechli jeho vysvětlení katastrofy a vyloučili ho z komunistické strany. Následovalo odvolání z ředitelské funkce a v srpnu zatčení a obvinění. Ve vazební věznici tajné policie KGB lékaři při vyšetření zjistili, že během likvidace následků havárie obdržel padesátinásobek povolené roční dávky radiace. Odsouzení a přísnost trestu Brjuchanova šokovala, napsaly Argumenty i fakty.

Po propuštění z vězení - kdy se již rozpadal Sovětský svaz - nemohl sehnat práci. Nakonec se vrátil do Černobylu, kde jej vřele přivítali a jmenovali náčelníkem technického oddělení. Většina spolupracovníků ho pokládala za "obětního beránka", na kterého shodili vinu za katastrofu. Ostatně sám Brjuchanov říkal, že nebyl žádný jaderný fyzik, ale energetik. Odstavení ostatních jaderných reaktorů v Černobylu odmítal. V posledních letech mu selhávalo zdraví a invalidní důchod nepostačoval. "Černobyl je můj kříž, který ponesu do konce," říkával příbuzným.