V Česku zemřelo za první pololetí meziročně výrazně více lidí než loni

Za leden až červen přibylo 1200 občanů Česka, což byl ale nejmenší populační růst mezi počátkem a polovinou roku za posledních osm let, uvedl dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ).

"Za nízkým přírůstkem obyvatel v prvním pololetí letošního roku stála záporná bilance přirozené měny. Počet zemřelých byl o 21.300 vyšší než počet živě narozených, zatímco o rok dříve v 1. pololetí roku 2020 činil úbytek přirozenou měnou pouze 2600," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Vyšší počty zemřelých statistici evidují letos zejména v prvních třech měsících, přičemž jejich největší meziroční přírůstek, o 64 procent, je za březen. Důvody nárůstu úmrtnosti ČSÚ neuvádí, země se ale v té době potýkala s další vlnou šíření koronaviru.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se epidemie na těchto projevila. "Je to i určitá informace pro ty, kteří bohužel stále popírají to, že tady nějaká epidemie byla, že byly zahlcené nemocnice. Tato data samozřejmě ukazují, že nemoc nebezpečná je," řekl dnes novinářům.

"Celkové nadúmrtí bude nakonec v konečném důsledku i mezinárodně jeden z nejlépe srovnatelných parametrů, protože není ovlivnitelný tím, jak se kvalitně hlásí příčiny úmrtí a metodikami v jednotlivých státech," doplnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Definitivně se podle něj data o příčinách úmrtí budou uzavírat v příštím kalendářním roce. Za rok 2020 byla dostupná letos na konci května.

Po březnu meziroční nárůst zemřelých podle statistiků postupně klesal. Nejméně jich pak bylo v červnu, což byl zároveň první letošní měsíc, kdy počet zemřelých v meziročním srovnání klesl. Proti loňskému prvnímu pololetí pak přibylo více úmrtí zejména mezi lidmi ve věku věku 70 až 79 let, kde se počet mrtvých zvýšil zhruba o polovinu.

Narozených dětí bylo v prvním pololetí zhruba 55.000, o 400 více než ve stejném období roku 2020. Počet zemřelých tak převýšil počet narozených letos od ledna do června o zhruba 21.300.

"Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 22.500 osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020, kdy statistiku ovlivnila kromě protiepidemických opatření také novelizace zákona o pobytu cizinců, bylo letošní saldo 2,5násobně vyšší," uvedli statistici. Do země se v prvních šesti měsících roku přistěhovalo přes 36.000 lidí, a naopak na 13.600 se jich vystěhovalo. Nejvíce lidí do Česka přibylo tradičně z Ukrajiny, následovalo Slovensko a Bělorusko.

Meziroční nárůst zaznamenali statistici také u sňatků a rozvodů. Od ledna do konce června do manželství vstoupilo v Česku 14.800 párů, a ačkoli v daném období stále platila protiepedemická opatření omezují konání svateb, bylo jich o 1200 více než o rok dříve. Proti roku 2019 před pandemií koronaviru ale o 8200 méně.

Nejvíce lidí se vdalo či oženilo v červnu, kdy se konala téměř polovina všech sňatků z prvního pololetí, zhruba 7300. Naopak nejméně, přibližně 700, jich bylo v lednu. "Po loňském roce, kdy bylo nejméně sňatků specificky v březnu, kdy po většinu měsíce byl zákaz konání svatebních obřadů, se tak minimum vrátilo zpět na první měsíc roku," doplnili statistici.

Rozvedeno pak bylo od ledna do konce června 10.800 manželství, meziročně o pět stovek více. Více než polovinu rozvodů podle ČSÚ iniciovali společným návrhem oba manželé a z pohledu délky trvání manželství bylo nejvíce rozvodů po dvou až pěti letech od svatby.