Nejméně ve třech evropských zemích se dnes konaly demonstrace proti opatřením spojeným s tzv. covidovými pasy, které slouží jako průkazy bezinfekčnosti. Již jedenáctou sobotu v řadě kvůli jejich vyžadování vyšli do ulic lidé napříč Francií.
V severoitalském Terstu se sešly tisíce lidí, kteří nesouhlasí s vládním plánem povinných covidových pasů pro všechny zaměstnance. Stovky lidí demonstrovaly také v Haagu, a to kvůli nařízení nizozemské vlády, podle něhož musí lidé ode dneška předkládat covidové certifikáty při vstupu do restaurací a barů.
Ve Francii bylo na dnešek ohlášeno skoro 200 manifestací a očekávala se účast desetitisíců, napsal deník Le Parisien. Několik tisíc demonstrantů se sešlo v Paříži a také v Nice, kde následně policie rozháněla slzným plynem dav u bydliště místního starosty Christiana Estrosiho. Menší akce se konaly například v Bordeaux, Rennes nebo v Remeši.
Pokračovaly tak pravidelné sobotní mobilizace, které odstartovalo červencové prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona o vyžadování "zdravotnických pasů" na různých veřejných místech včetně kaváren, restaurací či nemocnic. Kontroly potvrzení o očkování, prodělání covidu-19 nebo o negativním testu se pak staly realitou 9. srpna. Dalším důvodem aktuálních protestů je povinná vakcinace mezi zdravotníky.
V Itálii chce zase kabinet premiéra Maria Draghiho prosadit, aby měli od poloviny října platné potvrzení o bezinfekčnosti všichni pracovníci ve veřejném i soukromém sektoru. Vláda ve svém nedávném dekretu nařídila, že bez covidového pasu nebude smět od 15. října žádný zaměstnanec do práce. Pokud potvrzení nepředloží, může ho zaměstnavatel z pracoviště vykázat a pozastavit mu plat.
Na souvisejícím protestu v centru Terstu dnes podle organizátorů pochodovalo na 20.000 lidí. Nesli transparenty s nápisy jako "Žádné zelené pasy, žádný apartheid" a mnozí přirovnávali vládní nařízení ke "skrytému fašismu", napsala agentura APA. Podobné demonstrace se dnes mají odehrát i v dalších italských městech včetně Říma.
Certifikáty o očkování, zotavení nebo testu jsou ode dneška více potřeba také v Nizozemsku, kde bez nich nikdo nesmí navštívit restauraci nebo hudební festival. Většina lidí nařízení podporuje, protože covidové pasy byly podmínkou pro zrušení většiny restrikcí, zástupci pohostinského sektoru jej naopak kritizují. Podle nich bude obtížné pravidla vymáhat, navíc poškodí podnikatele, kteří se těžce vzpamatovávají z dopadů pandemie.
Nadcházející víkend bude podle meteorologů z ČHMÚ.cz chladnější než ten uplynulý. V noci mohou teploty navíc klesnout až k nule.
Příčinou smrti papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let dnes na Velikonoční pondělí, byla podle oficiálního prohlášení Svatého stolce mrtvice, po které následovalo nevratné selhání srdce.
Zpěvák Dan Bárta, jedna z nejvýraznějších osobností české hudební scény, prodělal vážné zdravotní komplikace. Po nečekaném kolapsu, během něhož dočasně přišel o sluch, musela kapela J.A.R. zrušit několik koncertů. Přestože šlo o alarmující moment, Bárta situaci zvládl s obdivuhodným nadhledem a otevřeně hovoří nejen o svém zdraví, ale i o životních zkušenostech, závislosti a hluboké lásce k přírodě.
Smrt papeže Františka hluboce zasáhla i britskou královskou rodinu. Král Karel III. a královna Camilla podle oficiálního prohlášení zveřejněného Buckinghamským palácem prožívají smutek „s těžkým srdcem“. Zároveň však vyzdvihli papežovu soucitnost, hlubokou víru a jeho neúnavné nasazení ve službě lidem.
Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.
Anička Slováčková (†29), která zemřela předčasně po těžkém boji s nemocí, měla ještě plnou hlavu plánů a snů. Toužila po svatbě, chtěla napsat knihu, založit rodinu a stavěla si svůj vysněný domov v přírodě.
Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí papeže Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.
Australská herečka Cate Blanchett, která nedávno oslavila 55. narozeniny, překvapila v nejnovějším rozhovoru fanoušky po celém světě nečekaným prohlášením. Ikona světového filmu, držitelka dvou Oscarů a hvězda snímků jako Pán prstenů, připustila, že vážně uvažuje o ukončení své herecké kariéry.
Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.
K tradiční velikonoční bohoslužbě na hradě Windsor dorazil spolu s králem Karlem III. a královnou Camillou také vévoda z Yorku, princ Andrew. Na mši ve svatojiřské kapli přišel v doprovodu princezny Anny, své bývalé manželky Sarah Fergusonové, vévodkyně z Yorku, a manžela princezny Anny, viceadmirála sira Tima Laurence.
Letní počasí se tento týden do Česka nevrátí. Zatímco přes den v maximech teploty nepřekročí 25 stupňů, v noci může podle ČHMÚ.cz ještě naopak mrznout.
Vévoda ze Sussexu Meghan Markle se opět ocitla pod palbou kritiky kvůli údajnému porušení autorských práv. Tentokrát jde o dětský animovaný projekt „Pearl“, který měl být uváděn na platformě Netflix. Podle britské autorky Mel Elliottové vykazuje projekt až příliš nápadné podobnosti s její vlastní knižní sérií „Pearl Power“, jejíž první díl vyšel už v roce 2014.