Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech dekádách. Zatímco dříve bylo evidováno v průměru 50 úmrtí kvůli horku za rok, v uplynulé dekádě počet stoupl na 90. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR (AV) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledky zveřejnil odborný časopis Urban Climate, uvedli dnes zástupci AV v tiskové zprávě a poskytnutém rozhovoru o výzkumu.
Vlny horka podle vědců představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou nejcitelnější ve městech s hustou zástavbou, malým podílem zeleně a znečištěným ovzduším.
Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně mezi květnem a zářím v jednotlivých dekádách, konkrétně od roku 1982 do roku 2019, a jejich vliv na úmrtnost v Praze.
"Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní," uvedl vedoucí výzkumného týmu Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry AV. "Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně Celsia a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 stupňů Celsia," dodal.
Dopad horkého počasí na úmrtí se pak výrazně projevil. Zatímco za prvních 28 let zaznamenal tým v průměru 50 úmrtí za rok spojených s horkem, v poslední zkoumané dekádě to bylo už 90 takových úmrtí ročně. "V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho procenta na téměř dvě procenta všech úmrtí ve sledovaném období," dodal Urban. Rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl pak zaznamenán v roce 2015, a to 250, což činilo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.
Urban upozornil na nutnost adaptace měst na teplejší období v důsledku změny klimatu. "Pro období extrémně vysokých teplot by měl být nastaven systém včasného varování pro obyvatelstvo, který koordinuje jednotlivé složky integrovaného záchranného systému podobně jako při výskytu povodní," uvedl vědec. "V zemích jižní a západní Evropy, kde byly podobné systémy spuštěny po horkém létě 2003, vidíme, že to opravdu funguje," popsal Urban.
Expert zdůraznil, že je také důležité více vysazovat zeleň a budovat vodní prvky ve městech. "Zase se můžeme inspirovat těmi městy, která už dnes zažívají běžně horka," poznamenal vědec. Některá podle něj využívají umělé i přírodní prvky stínící ulice nebo centra pro lidi, kteří v největším horku nemohou zajít domů. Urban doplnil, že kromě nedostatku zeleně bývá přitěžujícím faktorem ve městech i znečištěné ovzduší, které zhoršuje efekt horka na úmrtnost i zdraví obyvatel.
Na výzkumu spolupracovali vědci z Ústavu fyziky atmosféry AV s vědci z Fakulty životního prostředí ČZU.
Řada slavných lidí se v pondělí přišla rozloučit se zesnulým zpěvákem Karlem Bláhou, ale jedna tvář chyběla. Jiří Krampol se s Bláhou dlouhá léta přátelil, na pohřby ale zásadně nechodí. Rodině zesnulého se nicméně ozval.
Český sport zasáhla o uplynulém víkendu jedna velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 25 let v sobotu náhle a nečekaně zemřel Adam Bydžovský, trenér juda a úspěšný český reprezentant. Informoval o tom Český svaz judo na webových stránkách.
Až do konce května se neočekává výraznější oteplení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude během sledovaného období na začátku června. Denní maxima vyšplhají v průměru na 23 stupňů.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Veronika Arichteva má na prvním místě rodinu, která se v posledních dnech vyrovnává s úmrtím jejího tatínka Pavla Nového, známého producenta. Stále má ale maminku, kterou se rozhodla ukázat fanouškům u příležitosti Dne matek.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.
Mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku pokračuje i dnes, opět s českou účastí. Hrozí ale, že dva ze členů národního týmu do večerního utkání s domácí reprezentací nenastoupí. Už nyní je navíc jisté, že dojde ke změně na brankářském postu.
Česko se rozloučí se zesnulým hercem Jiřím Bartoškou příští týden v úterý. Informovali o tom organizátoři karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška zemřel ve čtvrtek, bylo mu 78 let.
Monika Absolonová se loni podruhé za sebou stala bronzovou Slavicí, přestože přes dvě dekády nevydala novou desku. Možná i kvůli takto vyjádřené přízni fanoušků se rozhodla připravit další album.
Nepříjemně se mohli cítit cestující v letounu aerolinek Turkish Airlines, který musel v sobotu opakovat přistání na Ruzyni. Šlo o spoj z Istanbulu do Prahy. Všechno naštěstí dobře dopadlo, ačkoliv se podle svědectví odehrálo pořádné drama.
Českou hudbu zasáhla na konci uplynulého víkendu smutná zpráva. Ve věku 101 let zemřela uznávaná varhanice Alena Štěpánková-Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění, která byla celý život neodmyslitelně spjatá s Brnem.
Jiří Bartoška si uměl užívat života, což bylo každý rok asi nejvíce patrné na karlovarském filmovém festivalu. Jeho dlouholetý prezident si rok před svou smrtí, která nastala ve čtvrtek 8. května, pořídil za pořádný balík nemovitost v úplně jiném kraji, kde byste lázeňské město hledali marně.