V uplynulých 72 hodinách ruské síly nedosáhly na ukrajinském Donbasu žádných významných územních úspěchů, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině. Ruské armádě tak podle Londýna hrozí, že ztratí dynamiku, kterou měla po dobytí Lysyčansku. Moskva obvinila USA, že asistují Kyjevu při používání dodaných raketometů HIMARS tím, že mu poskytují zpravodajské informace a výcvik.
Zastaralá vozidla a zbraně a taktika z dob Sovětského svazu by ruské straně umožnily znovunabýt dynamiku jen v případě, že by byly použity v obrovském množství. To však nyní není Rusko schopno zajistit, podotklo britské ministerstvo. Ruské síly ale nadále na Donbasu pokračují v dělostřeleckých úderech a na některých místech zkoušejí prorazit ukrajinskou obranu pomocí útoků malých útvarů, doplnil Londýn.
Místo toho, aby Rusko vyhlásilo úplnou nebo i jen částečnou mobilizaci, Kreml pravděpodobně nařídil jednotlivým ruským regionům, aby vytvořily takzvané dobrovolnické prapory. Ve své zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).
Podle zpráv z médií jednotlivé regiony nabírají muže do 50 či 60 let na šestiměsíční smlouvu a nabízejí jim odměnu pohybující se v rozmezí od 220.000 do 350.000 rublů měsíčně (přibližně od 92.000 do 146.000 korun), doplnil institut. Pokud by každý subjekt Ruské federace vytvořil alespoň jednu jednotku o 400 mužích, získala by ruská strana 34.000 "dobrovolníků".
Ruské ministerstvo zahraničních věcí dnes obvinilo USA, že poskytly Kyjevu zpravodajské informace a vyslaly na Ukrajinu instruktory, aby dopomohly k útokům z raketometů HIMARS proti obyvatelům ukrajinského Donbasu. V Doněcké a Luhanské oblasti podle ruského ministerstva ukrajinská palba záměrně cílí na rezidenční oblasti, trhy nebo zdravotnická zařízení.
"Ukrajinské ozbrojené síly používají na celém území země raketomety HIMARS, které obdržely z USA, a činí tak za přímé pomoci Spojených států," řekla podle agentury TASS mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Ukrajinská armáda opět zaútočila na město Nova Kachovka, které leží na jihu Ukrajiny a od začátku války je pod kontrolou ruských sil, informovalo podle agentury Unian Jižní velitelství ukrajinských sil. Při úderu ruská strana přišla o 13 vojáků a šest obrněnců a armádních vozidel, sdělilo velitelství. Ukrajinská armáda na město útočila také v pondělí.
Představitel proruských separatistů na východní Ukrajině Denis Pušilin pak podle TASS oznámil, že síly bojující na straně Moskvy obkličují město Siversk v Doněcké oblasti.
Při ostřelování města Bachmutu v Doněcké oblasti z raketometů zemřel jeden člověk a pět dalších utrpělo zranění, sdělil podle zpravodajského serveru Ukrajinska pravda oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko. Rusové znovu ostřelovali také Mykolajiv na jihu Ukrajiny, upozornil starosta města Oleksandr Sjenkevyč, podle kterého byly ve městě zasaženy civilní cíle. Útokům z raketových systémů čelily také například vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě země.
Při ruském raketovém úderu na Vinnycju zemřelo dle úřadů 12 lidí
Dvanáct lidí zemřelo při dnešním ruském raketovém úderu na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny, informuje agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou Státní službu pro mimořádné události (DSNS). Mezi mrtvými je dítě, dalších 25 lidí utrpělo zranění, uvedl úřad. Kancelář prezidenta dříve informovala o osmi mrtvých. Podle agentury Unian po úderu ve městě vypukl obrovský požár.
Policejní šéf Ihor Klymenko sdělil, že tři ruské rakety zasáhly kanceláře v centru města a poškodily obytné budovy v okolí. Na místě zasahují hasiči, požár se rozšířil na parkoviště a vzplálo na 50 automobilů, popsal Reuters s odvoláním na policii.
"Jsou tam ranění a mrtví, mezi nimi i malé dítě," reagoval na sociální síti telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Rusko každý den ničí civilní obyvatelstvo, zabíjí ukrajinské děti, posílá rakety na civilní objekty. Kde není nic vojenského. Co to je, když ne otevřený teroristický čin?" poznamenala hlava státu.
Prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany zatím informace ukrajinských úřadů z Vinnycje nekomentovalo. Moskva navzdory množícím se svědectvím a faktům opakovaně popírá, že by cílila na civilisty.
CNN: Dvě vyčerpané armády bojují o východ Ukrajiny, válka je na další křižovatce
Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. "Je to velmi opotřebovávací boj," míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). "Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání," poznamenal.
Ruský prezident Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval svou válku, kterou vede na Ukrajině od 24. února, na východ země. Učinil tak po prvotním neúspěšném pokusu dobýt ze severu i Kyjev. Poté, co nedávno ruská invazní vojska završila pomalý a krvavý postup Luhanskou oblastí dobytím města Lysyčansk, může se šéf Kremlu cítit být v půli cesty, píše CNN s odkazem na region, jenž společně s Doněckou oblastí tvoří průmyslový Donbas.
Očekává se, že dalším Putinovým krokem bude právě Doněcká oblast, jejíž dobytí by splnilo hlavní cíl Kremlu: ovládnutí celého Donbasu, jehož část od roku 2014 ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Kdy a jak k tomu dojde, je však nejasné, upozorňuje stanice. Rusko pokračuje v intenzivních vzdušných úderech, ale podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské pozemní síly uprostřed operační pauzy, aby si odpočinuly a přeskupily se.
To by mohlo dát ukrajinské armádě čas na přípravu obrany částí Doněcké oblasti, které má stále pod kontrolou. Zároveň se hovoří o ukrajinské protiofenzivě na jiných místech fronty, zejména s ohledem na jihoukrajinské město Cherson, které Rusové okupují od začátku invaze.
Až vypukne další fáze plného boje, nemusí to být bitvy poslední, ale mohou podle analytiků do značné míry ovlivnit výsledek války. "Jsou tam dvě města, která se bohužel stanou velmi známými," domnívá se Samir Puri z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS). Klíčové bitvy armády podle něj svedou o Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. "Mám podezření, že to bude další Severodoněck a Mariupol," dodal s odkazem na města zdevastovaná při ruském postupu. Získání Slovjansku a Kramatorsku by pro Kreml znamenalo podle CNN zásadní průlom.
Pokud se však ukrajinským obráncům podaří získat zpět Cherson, pro Rusko by to podle analytiků znamenalo poměrně závažný problém. Narušilo by to ruské zásobovací linie, přerušilo jeho pozemní most na Krym a představovalo by to výrazné posílení morálky na ukrajinské straně.
Další vývoj bude do značné míry záviset na palebné síle a výzbroji, kterou může každá strana ještě využít. Někteří analytici spekulují, že Rusko stále častěji sahá po starších a méně přesných raketách, což podle nich naznačuje, že se jeho rezervy vyčerpávají. Ukrajina čelí opačnému problému, upozorňuje americká zpravodajská stanice. Do země míří množství špičkové západní výzbroje, přičemž jde o různé nesourodé systémy, které podle Bronka vyžadují různou logistiku či údržbu, a Ukrajinci se s nimi navíc musejí učit zacházet.
Ukrajinská armáda a Západ se soustředí na odražení dalšího ruského útoku na východě země, pokračuje CNN a dodává, že pokud se tempo ruského postupu Luhanskou oblastí bude opakovat i v sousedním regionu, válka se protáhne do podzimu a zimy.
Zároveň není jasné, zda Putin ukončí svou invazi, pokud získá celý Donbas. "Nemyslím si, že by se ambice Rusů (mimo východ Ukrajiny) zcela rozplynuly," míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). "Jsou skutečně odhodlaní kontrolovat Donbas, ale pokud mohou dosáhnout dalších zisků, budou se o to snažit," dodává.
Pokud se Putin rozhodne pokračovat za hranice Donbasu, mohl bych chtít postoupit k řece Dněpr, která půlí Ukrajinu od severu k jihu. To by znamenalo pokusit se ovládnout polovinu země, což by vyvolalo zděšení na Západě a značně prodloužilo válku, píše CNN.
Vévodkyně z Sussexu Meghan Markle potvrdila, že se v příštím roce představí v roli porotkyně v populární kulinářské soutěži Junior MasterChef Australia. Tato nová televizní příležitost ji zavede do australského Melbourne, kde stráví několik týdnů natáčením nových epizod pro tamní stanici Network Ten.
Americká podnikatelka a zakladatelka značky Skims Kim Kardashian oznámila, že musí podstoupit chirurgický zákrok kvůli nesrovnalostem v oblasti hrdla. Tyto zdravotní obtíže se objevily v návaznosti na její nedávnou diagnózu ezofagitidy, přičemž celá situace u ní vyvolává obavy zejména s ohledem na rodinnou historii onkologických onemocnění.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Lela Vémola přibyla na seznam slavných účastníků populárního Prostřena. Snad každý v Česku ví, že jde o pořad o vaření, ale v případě známé Slovenky se po odvysílání epizody řeší něco docela jiného. Lela se totiž před kamerami rozvyprávěla o svém hvězdné manželství.
Veronika Žilková poměrně nerada mluví o tom, jak skončilo její ostře sledované manželství s Martinem Stropnickým. V dokumentu, kde byla hlavní postavou, nicméně neměla na vybranou. Známá herečka přiznala, že po rozchodu měla z dobrých důvodů velké obavy.
Petra Svoboda patří ke slavným osobnostem, které v životě potkala mimořádně smutná událost. Jsou to již více než dva roky, co přišla o milovaného manžela. Ztráta blízkého ji však trápí neustále. Co v té souvislosti vzkázala lidem?
Leoš Mareš odhalil, jaký plán nosil několik posledních let v hlavě. Týkal se speciální narozeninové oslavy pro jednoho z nejbližších členů rodiny a nakonec se doopravdy uskutečnil. Moderátor kvůli tomu musel vyrazit do Spojených států amerických.
Drsnou dohru na sociálních sítích měl zatím poslední odvysílaný díl StarDance. Soutěž v jeho závěru opustil zpěvák Tomáš Polák. Jak to tak bývá, někteří diváci vyrazili na internet a podělili se o své pocity. Tentokrát to vedlo k tomu, že se do všeho musela vložit i Česká televize.
Meteorologové v novém měsíčním výhledu vidí téměř až do samého konce listopadu. Počasí by podle jejich očekávání mělo odpovídat tomu, co je typické pro tuto roční dobu. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Důchody známých osobností jsou v Česku oblíbeným tématem. V zajímavých souvislostech se o své penzi zmínil exministr financí Miroslav Kalousek. Ne náhodou se ozval v den, kdy veřejnoprávní média, konkrétně Česká televize a Český rozhlas, stávkují.
Česko je uprostřed dne, kdy pracovníci České televize i Českého rozhlasu stávkují kvůli politickým snahám o změnu financování veřejnoprávních médií. I Tereza Kostková k tomu má co říct, protože ji zaměstnávají obě instituce.
Honza Dědek se v posledních letech zařadil po bok Jana Krause a Karla Šípa jako úspěšný moderátor talk show. Do takového formátu pořadu jsou potřeba slavní hosté. Existují ale osobnosti, které se televizním rozhovorům vyhýbají.