Válka na Ukrajině může snížit růst HDP Německa o dva procentní body
Válka na Ukrajině by mohla snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) Německa o dva procentní body, což znamená více než o polovinu. Uvádí to studie institutu pro výzkum trhu práce IAB. Americká banka Citigroup s ohledem na dopady ukrajinské krize pak snížila výhled hospodářského růstu eurozóny, uvedla dnes agentura Reuters.
Nejnovější prognóza německé vlády z konce ledna předpovídala na letošní rok vzestup HDP o 3,6 procenta. Loni ekonomika vzrostla o 2,9 procenta.
IAB předpokládá, že inflace bude kvůli vysokým cenám energií v Německu na sedmi procentech, zatímco vláda ji v lednu odhadovala na 3,3 procenta. V únoru míra inflace v Německu vystoupila na 5,1 z lednových 4,9 procenta.
"Zejména nízkopříjmové domácnosti by měly dostávat podporu na náklady na energii," řekl agentuře Reuters Enzo Weber, který se na studii podílel. Pokud by se však zastavil dovoz ruského plynu, ropy a uhlí do Německa, zásah do hospodářského růstu by se zdvojnásobil a inflace by vystoupila na deset procent, dodal.
Snaha Evropské unie zbavit se závislosti na dovozu energií z Ruska by podle Citigroup mohla zbrzdit její ekonomiku na několik let a zpomalit i zotavení z úderu pandemie. Banka odhaduje na letošní rok vzestup HDP eurozóny v průměru na 2,2 procenta, zatímco předchozí odhad počítal s růstem o 3,3 procenta.
"Nejnovější geopolitické události pravděpodobně sníží export z eurozóny, stlačí reálné příjmy domácností, zatíží důvěru, a tím také obchodní investice, takže naruší výrobní procesy," uvedl analytik Citigroup Christian Schulz.
Evropa je silně závislá na dovozu energií z Ruska. Tato země pokrývá podle odhadu analytiků Citigroup více než 40 procent spotřeby plynu v Evropě.
Evropská komise (EK) v úterý zveřejnila plány na snížení závislosti EU na ruském plynu o dvě třetiny a na ukončení závislosti na ruských dodávkách paliv "mnohem dříve než v roce 2030". Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.
