Válka na Ukrajině vstoupila do rozhodující fáze, jež může určit výsledek

Ukrajinské síly rychle vyčerpávají zásoby zastaralé munice ze sovětské éry, zatímco Kyjev prosí Západ o zaslání dalších zbraní a ruské síly získávají dělostřeleckou převahu u strategicky důležitých měst na východě Ukrajiny. Tato klíčová chvíle by mohla přinutit k těžkému rozhodnutí západní vlády, které dosud Ukrajinu podporovaly i za cenu rostoucích nákladů a na úkor svých vlastních zásob zbraní, napsala CNN.

"Myslím, že se dostáváme do bodu, kdy uspěje jedna, nebo druhá strana," sdělil stanici nejmenovaný vysoce postavený představitel NATO. "Rusko buď získá Slovjansk a Kramatorsk, nebo je tam Ukrajinci zastaví. Pokud tam Ukrajina dokáže udržet linii, tváří v tvář takto početným silám, bude to něco znamenat," doplnil.

Západní představitelé podle CNN pozorně zkoumají tři možné scénáře, podle nichž by se mohla válka na Ukrajině dál vyvíjet. Podle prvního z nich bude Rusko postupně dosahovat územních zisků v klíčové oblasti ukrajinského Donbasu. Druhý scénář předpokládá, že bojové linie se vyvinou do patové situace, která se protáhne na měsíce nebo roky, což povede k obrovským ztrátám na obou válčících stranách a vleklé krizi představující zátěž pro světovou ekonomiku.

Podle západních představitelů existuje také třetí možnost, že Rusko přeformuluje své válečné cíle, oznámí, že dosáhlo vítězství, a pokusí se ukončit boje. Tento scénář je ale považován za nejméně pravděpodobný a podle zdrojů stanice se jeví být v podstatě jen "zbožným přáním".

Američtí činitelé se obávají, že pokud Rusko dokáže upevnit své zisky na východě, prezident Vladimir Putin bude moci toto území použít jako základnu k dalšímu postupu na Ukrajinu. Mezi západními představiteli panuje přesvědčení, že na východě Ukrajiny má Rusko díky své početní převaze výhodnější pozici. "O ruském postupu ale přesto není předem rozhodnuto," řekl činitel z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena.

Zatímco se přední linie bojů vyvinuly v opotřebovávací válku, která se točí okolo vzájemné dělostřelecké palby, utrpěly obě strany ohromné ztráty a nyní čelí možnému nedostatku lidské síly. Rusko podle informací CNN přišlo až o třetinu své pozemní síly a američtí zástupci z oblasti zpravodajských služeb veřejně mluvili o tom, že Moskva bez všeobecné mobilizace jen s obtížemi dosáhne významných zisků. Jde však o politicky riskantní krok, kterému se Putin zatím vyhýbal.

Na druhou stranu ale američtí a další západní odborníci nepozorují žádné známky toho, že by Putin ve svém odhodlání vést válku polevil. "Putin stále věří, že nakonec uspěje a získá buď fyzickou nebo politickou kontrolu nad Ukrajinou, buď nad její významnou částí nebo ideálně nad celou zemí," řekl CNN zdroj z NATO.

Ale s tím, jak se boje protahují, začínají narůstat náklady západních vlád. Ceny energií a inflace začínají dopadat na běžné občany v USA i Evropě a média se již tak nezaměřují na dennodenní boje na Ukrajině. Někteří západní představitelé se proto obávají, že podpora Ukrajiny ze strany Západu může pomalu slábnout.

Kyjev ale upozorňuje, že potřebuje další pravidelné dodávky zbraní od západních partnerů, a to především těžké armádní techniky včetně raketometů dlouhého dostřelu. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj listu The Guardian minulý týden řekl, že Ukrajina již téměř vyčerpala zásoby dělostřelecké munice, protože ukrajinské dělostřelectvo každý den vypálí 5000 až 6000 nábojů. "Teď je to dělostřelecká válka (...) a my v dělostřelectvu prohráváme," řekl. Na ukrajinské dělo podle něj připadá deset až 15 ruských děl a západní partneři dosud dali Kyjevu desetinu toho, čím disponují. "Vše nyní závisí na tom, co nám Západ poskytne," řekl Skibickyj.