Ve školství chce vláda zlepšit financování, upravit učivo i zkoušky

Vláda v dokumentu avizuje rovněž podporu vzdělávání znevýhodněných dětí, rozvoj digitalizace a spolupráce škol s firmami či změnu financování vysokých škol. Proti koaličnímu programu z dokumentu vypadl příslib zajištění srovnatelných podmínek pro soukromé a církevní školy.

Programové prohlášení schválila vláda ve čtvrtek, dnes ho zveřejnila a příští týden s ním ve Sněmovně požádá o důvěru.

Za klíčový dokument pro modernizaci školství označuje vláda ve svém prohlášení Strategii vzdělávání 2030+, kterou na podzim 2020 schválil předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO). Strategii připravil bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO), který je nyní náměstkem současného ministra Petra Gazdíka (STAN). Gazdík již dříve řekl, že považuje dokument za kvalitní a chce pokračovat v jeho naplňování.

Důležitým úkolem bude podle vlády získat pro školství víc peněz tak, aby veřejné výdaje na něj odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) alespoň úrovni průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Na rozdíl od koaličního programu vládní prohlášení nezmiňuje výši 5,2 procenta HDP. V ČR se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP.

Mezi cíle na podporu škol a pedagogů jmenuje programové prohlášení platy učitelů na 130 procentech průměrné hrubé měsíční mzdy. Dál upřesňuje, že podíl nadtarifních složek platu by měl zůstat 20 procent. Podobně jako v koaličním programu vláda v prohlášení avizuje zavedení systému profesního růstu pedagogů. Do konce letošního roku chce zlepšit mimo jiné podporu začínajících učitelů a do konce roku 2024 zpřístupnit podpůrné pozice ve školách.

Zajištění pozic pro speciální či sociální pedagogy nebo školní psychology předpokládala novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou v minulém volebním období Sněmovna neschválila. Gazdík již dříve slíbil, že se k úpravě co nejdříve vrátí.

Co se týče kvality vzdělávání, chce ji vláda zvednout mimo jiné úpravou učebních programů pro základní a střední školy. Důraz by se měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. Navíc by se měly připravit změny v přijímacích i maturitních zkouškách. Regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání by se měly snížit například podporou práce s rodinami dětí z nevzdělaných či cizojazyčných rodin. Pro školy slibuje vláda intervenční programy. Systém inkluze chce zachovat, ale podrobit pečlivé revizi.