Ve Skotsku začíná klimatická konference, rozhoduje se o budoucnosti planety
S ročním zpožděním začne v neděli ve Skotsku konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé.
Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nejsou a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech.
Klimatický summit (COP26) letos bude mít velice dramatickou atmosféru, protože vědci, ekologičtí aktivisté i přední instituce jednohlasně bijí na poplach a hovoří o schůzce jako o jedné z posledních příležitostí, jak zvrátit budoucí zkázu.
"Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě," varoval generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož už není čas na "diplomatické finesy" a je třeba jednat, aby se zabránilo "obrovskému lidskému utrpení". Také papež František politiky vyzval, aby našli odvahu k radikálním krokům, a zachovali tak příštím generacím naději na to, že planeta bude dál obyvatelným domovem.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve své zprávě z tohoto týdne uvedl, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti jsou přitom zajedno v tom, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
Tento limit je ale možné dodržet jen tehdy, pokud se emise skleníkových plynů budou snižovat rychleji, než státy světa dosud zamýšlely. UNEP vypočítal, že k omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia by bylo potřeba snížit do roku 2030 stávající emise o 55 procent.
Evropská unie už se k tomu jako celek zavázala a některé státy, jako například Německo nebo Švédsko, hodlají postupovat ještě razantněji. Unie také hodlá do roku 2050 stlačit emise na čistou nulu a dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. To znamená, že by se do ovzduší nemělo vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.
Ambiciózní cíle mají i Spojené státy, které pod vedením bývalého prezidenta Donalda Trumpa zrušily svůj podpis pod pařížskou klimatickou dohodou. Současná hlava státu Joe Biden prosazuje rozsáhlý investiční balík v hodnotě 1,75 bilionu dolarů (38,6 bilionu Kč), který je zaměřen také na boj s klimatickými změnami.
Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu. Země ze skupiny G20, která sdružuje dvacítku největších ekonomik světa, jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů, ale na společném postup se zatím neshodly.
Například Čína, která do ovzduší vypouští nejvíce emisí na světě, těsně před začátkem summitu zveřejnila svůj kosmeticky upravený klimatický plán, jenž zapůsobil spíše jako studená sprcha. Peking v něm uvádí, že před rokem 2030 emise oxidu uhličitého dosáhnou maxima a k uhlíkové neutralitě se chce země propracovat do roku 2060. Čína chce navíc až do roku 2025 zvyšovat množství dobývaného uhlí.
Indie, která je třetím největším světovým producentem emisí, dokonce žádné závazky ohledně emisí vůbec nezveřejnila a otevřeně přiznává, že energetickou závislost na uhlí zatím měnit nehodlá. Na udržení přijatelného růstu teplot nestačí ani plány Austrálie, Ruska, Brazílie nebo Mexika. Ruský prezident Vladimir Putin se stejně jako jeho čínský protějšek Si Ťin-pching do Glasgow ani nechystá.
Jablkem sváru ale není jen klíčové téma, tedy rychlost snižování emisí. Spory se vedou také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, boj s odlesňováním a emisemi metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.
Na konferenci, která potrvá do 12. listopadu, v pondělí a v úterý vystoupí se svými projevy stovka světových státníků včetně amerického prezidenta Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Summitu se zúčastní celkem na 30.000 delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough. Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou.
IKEA v Česku potěšila zákazníky. Stovky výrobků budou levnější
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Jsi kotva, co nás drží pohromadě. Hanychová krásně popřála manželovi
Posledního srpnového dne se v domácnosti Agáty Hanychové slavily narozeniny. Influencerka mohla popřát člověku, který se v jejím životě objevil už dávno, ale definitivě se po jejím boku zabydlel až v posledních několika letech.
Štefan Margita očima filmařů. Dokumentaristé prozradili, koho poznali
Jeden výjimečný rok, jeden výjimečný umělec. Dokumentární film Štefan Margita – Čas přítomnosti odhalí divákům mimořádné období v životě světově uznávaného operního pěvce plné významných profesních okamžiků a jedinečných setkání. V premiéře jej od 21:00 hodin uvede 5. září program ČT1.
Předpověď počasí na první zářijový víkend. Teploty budou stále příjemné
První zářijový a zároveň i podzimní víkend se blíží. Sychravo, které se pojí s uvedeným ročním obdobím, ale do Česka zatím nedorazí. Teploty budou příjemné, v sobotu se zároveň očekává déšť. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Lionel Messi se rozhodl. Argentinci mu to ještě budou rozmlouvat
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Leoš Mareš poprvé spojil síly se Štěpánem Kozubem. Pro parťáka si přijel
V pondělí se Leoš Mareš poprvé po prázdninové pauze postavil za mikrofon. Očekávání byla větší než jindy, protože posluchače zajímalo, kdo se stává jeho novým kolegou. To ale nebylo všechno, co se včera dozvěděli.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo ANO. Motoristé balancují na hraně
V srpnu by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO. V dolní komoře parlamentu by zároveň usedli zástupci pěti dalších subjektů, přičemž pozici největšího vyzyvatele zaujímá hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Jiří Adamec někdy funguje hůř, přiznala manželka režiséra
Není žádným tajemstvím, že se u známého režiséra Jiřího Adamce vyskytl jistý problém, takže potřebuje celodenní péči. Nezajišťuje ji sice jeho žena Jana, ale o manžela se neustále zajímá. Lidem tak nyní mohla prozradit, jak na tom filmař je.
Taťána Kuchařová se překvapivě provdala. Vyvoleným je znovu Ondřej
Taťána Kuchařová zaskočila Česko, když se v závěru letošního léta znovu provdala. Jejím novým manželem má být majitel stomatologické kliniky Ondřej. Co nečekanému vývoji říká bývalý manžel modelky Ondřej Brzobohatý?
České vzpomínky na Glena Hansarda. Markéta Irglová na kolegu stále myslí
Již měsíc uplynul během posledního srpnového víkendu od tragického úmrtí irského písničkáře Glena Hansarda. K jeho blízkým spolupracovnicím patřila česká hudebnice Markéta Irglová, která na držitele Oscara neustále myslí.
Další důchodová novinka. Týká se jen úzké skupiny lidí
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Harald byl mimořádnou osobností, píše prezident Pavel v kondolenci
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
