S ročním zpožděním začne v neděli ve Skotsku konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Klimatologové jsou zajedno v tom, že nejčernějším scénářům se dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů, k němuž se musejí zavázat hlavně ti největší znečišťovatelé.
Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nejsou a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech.
Klimatický summit (COP26) letos bude mít velice dramatickou atmosféru, protože vědci, ekologičtí aktivisté i přední instituce jednohlasně bijí na poplach a hovoří o schůzce jako o jedné z posledních příležitostí, jak zvrátit budoucí zkázu.
"Stále jsme na cestě ke klimatické katastrofě," varoval generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož už není čas na "diplomatické finesy" a je třeba jednat, aby se zabránilo "obrovskému lidskému utrpení". Také papež František politiky vyzval, aby našli odvahu k radikálním krokům, a zachovali tak příštím generacím naději na to, že planeta bude dál obyvatelným domovem.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ve své zprávě z tohoto týdne uvedl, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia. Experti jsou přitom zajedno v tom, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
Tento limit je ale možné dodržet jen tehdy, pokud se emise skleníkových plynů budou snižovat rychleji, než státy světa dosud zamýšlely. UNEP vypočítal, že k omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia by bylo potřeba snížit do roku 2030 stávající emise o 55 procent.
Evropská unie už se k tomu jako celek zavázala a některé státy, jako například Německo nebo Švédsko, hodlají postupovat ještě razantněji. Unie také hodlá do roku 2050 stlačit emise na čistou nulu a dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. To znamená, že by se do ovzduší nemělo vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat.
Ambiciózní cíle mají i Spojené státy, které pod vedením bývalého prezidenta Donalda Trumpa zrušily svůj podpis pod pařížskou klimatickou dohodou. Současná hlava státu Joe Biden prosazuje rozsáhlý investiční balík v hodnotě 1,75 bilionu dolarů (38,6 bilionu Kč), který je zaměřen také na boj s klimatickými změnami.
Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu. Země ze skupiny G20, která sdružuje dvacítku největších ekonomik světa, jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů, ale na společném postup se zatím neshodly.
Například Čína, která do ovzduší vypouští nejvíce emisí na světě, těsně před začátkem summitu zveřejnila svůj kosmeticky upravený klimatický plán, jenž zapůsobil spíše jako studená sprcha. Peking v něm uvádí, že před rokem 2030 emise oxidu uhličitého dosáhnou maxima a k uhlíkové neutralitě se chce země propracovat do roku 2060. Čína chce navíc až do roku 2025 zvyšovat množství dobývaného uhlí.
Indie, která je třetím největším světovým producentem emisí, dokonce žádné závazky ohledně emisí vůbec nezveřejnila a otevřeně přiznává, že energetickou závislost na uhlí zatím měnit nehodlá. Na udržení přijatelného růstu teplot nestačí ani plány Austrálie, Ruska, Brazílie nebo Mexika. Ruský prezident Vladimir Putin se stejně jako jeho čínský protějšek Si Ťin-pching do Glasgow ani nechystá.
Jablkem sváru ale není jen klíčové téma, tedy rychlost snižování emisí. Spory se vedou také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, boj s odlesňováním a emisemi metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.
Na konferenci, která potrvá do 12. listopadu, v pondělí a v úterý vystoupí se svými projevy stovka světových státníků včetně amerického prezidenta Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Summitu se zúčastní celkem na 30.000 delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough. Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou.
Prezident Petr Pavel na jaře poprvé během svého mandátu vyhlásí termín sněmovních voleb. Podle svých slov se to chystá udělat v květnu. Pavel zatím neprozradil, o jakém termínu v souvislosti s volbami přemýšlí.
Tereza Kerndlová nedávno potěšila své fanoušky, když ukončila svou kariérní přestávku a vydala nové album, které se vesměs dočkalo pozitivních reakcí. Známá zpěvačka nyní přiznala, že si jí fanoušci umí najít doslova všude.
Pražané se musí zítra připravit na komplikace v dopravě. Hlavní město totiž v sobotu 5. dubna hostí tradiční Generali 1/2Maraton Praha. Zejména v centru města tak nepojedou tramvaje a autobusy městské hromadné dopravy.
Vémolovi si potrpí na životě v luxusu a dá se předpokládat, že na tom nic nezmění ani narození třetího potomka. Karlos a Lela v úterý oznámili, že se stali trojnásobnými rodiči. Hrdá maminka posléze prozradila, čím ji manžel po náročném porodu obdaroval.
Dvě dějství bude mít za dva týdny poslední rozloučení s hercem Aloisem Švehlíkem, který zemřel ve středu ve věku 85 let. Po prvním dějství v budově Národního divadla, kde zesnulý dlouhá léta hrál, bude následovat zádušní mše.
Česko zasáhla ve středu smutná zpráva o odchodu legendárního herce Aloise Švehlíka. Bylo mu 85 let. Osobně se s ním kolegové budou moci rozloučit za dva týdny, mnozí ale využili možnosti, kterou jim nabízí dnešní doba a sociální sítě. Smutnila i Jitka Schneiderová.
Při pohledu z okna asi nebudete chtít věřit tomu, že se o víkendu vrátí zima, ale je to tak. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před mrazem ve vegetačním období. Teploty mají o víkendu klesat až k -5 °C.
Jakub Prachař a jeho partnerka Sara Sandeva mají od konce března na Primě nový seriál nesoucí jejich jména. Úplně všechno ale nedělají společně, jak by se mohlo někdy zdát. Důkaz o tom najdete na sociálních sítích.
Agáta Hanychová ani nijak nezastírá, že se snaží všemožně šlapat po Jaromíru Soukupovi. Naposledy se do podcastu, který dělá s kamarádkou Ornellou Koktovou, pozvala podnikatelova soupeře v připravovaném boxerském zápase. Jenže přišel zákaz.
Petr Janda si v nedávné době prošel zdravotními problémy, musel dokonce podstoupit zákrok se srdcem. Nikdo ale nepředpokládal, že by mohl uvažovat o konci kariéry. Vždyť Olympic je tu s námi odnepaměti. Proto všechny fanoušky zaskočila nejnovější slova legendárního rockera.
Kolem Jaromíra Soukupa je v posledních dnech zase rušno a nejde jen o jeho chystaný boxerský zápas. Opět se otevřela otázka jeho vztahu s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen. Nyní je prý rozchod hvězdného páru opravdu definitivní.
Zimní počasí ještě neřeklo poslední slovo. Příští týden se do Česka mohou vrátit nejen mrazy, ale podle ČHMÚ.cz i sněžení, a to i ve středních polohách.