Podle nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace OSN (WMO) směřuje rok 2024 k tomu, aby se stal nejteplejším rokem v historii. Zpráva však přináší i další znepokojivá zjištění, která odrážejí dlouhodobé varování klimatických vědců o dopadech globálního oteplování, uvedl server BBC.
Jedním z nejvýraznějších trendů je rychlejší oteplování oceánů, které v roce 2023 uchovaly více tepla než kdykoliv předtím. Tento proces má ničivý vliv na mořský život a ekosystémy, jako jsou korálové útesy. Teplejší oceány rovněž přispívají k častějším a silnějším bouřím a hurikánům.
Tání ledovců dosahuje rekordních úrovní. V roce 2023 ztratil svět více ledu než kdykoliv od počátku měření v roce 1953. Rychlé tání ledovců přispívá ke zvyšování hladiny moří, což má fatální důsledky pro přímořské oblasti po celém světě. Navíc rostoucí hladina oceánů od roku 2014 roste v průměru o 4,77 mm ročně, což je dvojnásobek rychlosti růstu mezi lety 1993 a 2002.
Dalším varovným příznakem klimatických změn je zmenšování plochy mořského ledu. V roce 2024 dosáhla rozloha antarktického a arktického mořského ledu na minimum, což znamená, že tyto oblasti byly druhé a sedmé nejmenší od doby, kdy je možné sledovat je pomocí satelitů. Tento jev má devastující dopad na přirozené stanoviště zvířat a dále posiluje klimatickou nestabilitu.
Klimatická konference COP29 se letos koná v Ázerbájdžánu, který je jedním z předních dodavatelů ropy a plynu v Evropě. Tato malá země na pomezí Ruska a Íránu se však nejen podílí na globálním oteplování, ale čelí i jeho závažným důsledkům.
Studie zveřejněná organizací Christian Aid ukazuje, že do roku 2050 by Ázerbájdžán mohl přijít až o 8,5 % svého HDP v důsledku stoupajících teplot, což z něj činí jednu z nejohroženějších ekonomik ve východní Evropě.
Klimatické změny způsobí v Ázerbájdžánu častější nepravidelné srážky a povodně, které budou mít závažný dopad na zemědělství a cestovní ruch. Nedostatek vody navíc povede k nárůstu napětí ohledně jejích zásob. Navzdory těmto dopadům zůstávají plány na snižování emisí v Ázerbájdžánu kriticky nedostatečné, což vzbuzuje otázky ohledně odpovědnosti hostitelské země.
Letos se COP29 koná v době, kdy svět zažil sérii ničivých extrémních událostí spojených s počasím. Od ničivé vlny veder v západní Africe na jaře až po intenzivní srážky ve střední Evropě na podzim. Podle Světové klimatické skupiny pro analýzu extrémních jevů byly tyto události výrazně zhoršeny lidským vlivem na klima.
Dokud se neomezí další oteplování planety, vědci očekávají, že budou extrémní události nadále sílit a vyskytovat se častěji. Tyto události představují mimořádné riziko především pro chudší státy, které často nemají dostatek financí a infrastruktury pro přípravu na náhlé klimatické katastrofy.
Hlavním cílem letošních jednání na COP29 bude zajistit, aby chudší státy dostaly dostatečné finanční prostředky k přípravě na intenzivnější klimatické extrémy. Financování adaptačních opatření je klíčové pro zmírnění rizik a dopadů změny klimatu na nejzranitelnější obyvatele naší planety.
Organizátoři COP29 vyzvali už dříve vlády účastnických zemí k urychlenému dosažení kompromisů ohledně financování boje proti klimatickým změnám v chudších zemích.
Předseda COP29 Muchtar Babajev na webu konference zdůraznil, že je nutné výrazně zrychlit tempo práce. Upozornil, že promarněný čas vede ke ztrátám na životech, živobytí a naší planetě.
Rozvojové země, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejméně, jsou nejvíce ohroženy dopady globálního oteplování. Aby se posílila jejich odolnost vůči klimatickým změnám, potřebují značné investice do čisté energie a adaptačních opatření. Odhady ukazují, že investice do klimatických opatření v těchto zemích by měly do roku 2030 vzrůst 25násobně.
Bohaté země čelí tlaku na zvýšení svých finančních závazků nad rámec 100 miliard dolarů ročně, které slíbily v roce 2009. Otázky však zůstávají ohledně výše, formy a rozdělení této pomoci. Hlavní spor spočívá v tom, kdo by měl na financování přispívat. Rozvojové země vnímají snahy zapojit bohatší rozvojové země, jako je Čína, jako pokus rozvinutých zemí vyhnout se vlastní odpovědnosti.
Aby se prolomila patová situace před summitem, plánuje Ázerbájdžán v červenci neformální setkání vyjednavačů s cílem alespoň částečně překlenout rozdíly mezi zeměmi před hlavním listopadovým setkáním.
Země nejvíce postižené klimatickou krizí přitom varují, že nemohou déle čekat na dlouho slibované finanční prostředky na zvládání následků katastrof způsobených změnou klimatu. Toto varování zaznělo na nedávném setkání rady Fondu OSN na krytí ztrát a škod. Uvedl to server France24.
Adao Soares Barbosa, člen rady fondu z Východního Timoru, uvedl: „Nemůžeme čekat na první finanční prostředky až do roku 2025.“ Reagoval tak na zprávy, že první finanční prostředky z fondu by měly být postiženým zemím vyplaceny až příští rok.
Fond OSN na krytí ztrát a škod byl vytvořen na základě jednání klimatické konference COP28 v Dubaji a jeho vznik podpořilo téměř 200 států. Tento globální fond má poskytovat finanční pomoc zemím postiženým klimatickou krizí, zejména na obnovu škod způsobených extrémním počasím, které je důsledkem změny klimatu. Rozvojové země o jeho vytvoření usilovaly 30 let.
Nejvíce postižené státy tvrdí, že tempo jednání o pravidlech fungování fondu je příliš pomalé a neodpovídá naléhavosti situace, protože extrémní počasí stále více ohrožuje jejich země.
Dalším problémem je nedostatek financí. Rozvinuté státy fondu přislíbily pouze 661 milionů dolarů, zatímco škody způsobené katastrofami se pohybují v miliardách. Experti tvrdí, že tato částka nestačí ani na pokrytí jedné větší katastrofy.
Členka rady fondu z Barbadosu Elizabeth Thompsonová uvedla, že hurikán Beryl, který nedávno zasáhl Karibik, způsobil „apokalyptické“ škody ve výši několika miliard dolarů. "Na pěti ostrovech na Grenadinách je 90 procent obydlí srovnáno se zemí," uvedla Thompsonová a zdůraznila, že fond musí být zřízen tak, aby co nejrychleji reagoval na potřeby postižených lidí.
Odhaduje se, že rozvojové země potřebují na pokrytí škod ročně alespoň 400 miliard dolarů a tato částka bude s postupem času stoupat.
Zpráva o vytvoření fondu vyvolala u delegátů bouřlivé ovace, uvedl server The Guardian s tím, že vytvoření fondu bylo dlouho kamenem úrazu při jednáních o klimatu. Ztráty a škody způsobené klimatickými změnami přitom stály v roce 2022 podle nedávné studie asi 1,5 bilionu dolarů.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“
Jennifer Lopez a Ben Affleck se rozhodli stáhnout svou bývalou společnou rezidenci v Beverly Hills z realitního trhu poté, co se jim více než rok nedařilo najít kupce. Rozhodnutí přišlo krátce po finálním ukončení jejich manželství, které trvalo dva roky a bylo oficiálně rozvedeno letos v lednu.
Herec Orlando Bloom naznačil své emocionální rozpoložení po nedávném rozchodu s popovou hvězdou Katy Perry. Na svém Instagramu sdílel sérii citátů slavného švýcarského psychiatra Carla Junga, které naznačují pocity osamělosti a smutku. Mezi citáty se objevilo například: „Osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet to, co je pro nás důležité,“ či „Ani šťastný život se neobejde bez určité míry temnoty.“
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.
Občas je těžké uvěřit tomu, na co jsou lidé schopni naletět. Kriminalisté z Prahy se v těchto dnech zabývají případem podvodu, jehož obětí se stal muž, který pod příslibem lásky zaslal veškeré své úspory neznámému člověku, jenž se vydával za slavnou hollywoodskou herečku Sandru Bullock.
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.