Vědci s hrůzou pozorují, jaké škody páchají změny počasí

Jedním z nejvýraznějších trendů je rychlejší oteplování oceánů, které v roce 2023 uchovaly více tepla než kdykoliv předtím. Tento proces má ničivý vliv na mořský život a ekosystémy, jako jsou korálové útesy. Teplejší oceány rovněž přispívají k častějším a silnějším bouřím a hurikánům.

Tání ledovců dosahuje rekordních úrovní. V roce 2023 ztratil svět více ledu než kdykoliv od počátku měření v roce 1953. Rychlé tání ledovců přispívá ke zvyšování hladiny moří, což má fatální důsledky pro přímořské oblasti po celém světě. Navíc rostoucí hladina oceánů od roku 2014 roste v průměru o 4,77 mm ročně, což je dvojnásobek rychlosti růstu mezi lety 1993 a 2002.

Dalším varovným příznakem klimatických změn je zmenšování plochy mořského ledu. V roce 2024 dosáhla rozloha antarktického a arktického mořského ledu na minimum, což znamená, že tyto oblasti byly druhé a sedmé nejmenší od doby, kdy je možné sledovat je pomocí satelitů. Tento jev má devastující dopad na přirozené stanoviště zvířat a dále posiluje klimatickou nestabilitu.

Klimatická konference COP29 se letos koná v Ázerbájdžánu, který je jedním z předních dodavatelů ropy a plynu v Evropě. Tato malá země na pomezí Ruska a Íránu se však nejen podílí na globálním oteplování, ale čelí i jeho závažným důsledkům.

Studie zveřejněná organizací Christian Aid ukazuje, že do roku 2050 by Ázerbájdžán mohl přijít až o 8,5 % svého HDP v důsledku stoupajících teplot, což z něj činí jednu z nejohroženějších ekonomik ve východní Evropě.

Klimatické změny způsobí v Ázerbájdžánu častější nepravidelné srážky a povodně, které budou mít závažný dopad na zemědělství a cestovní ruch. Nedostatek vody navíc povede k nárůstu napětí ohledně jejích zásob. Navzdory těmto dopadům zůstávají plány na snižování emisí v Ázerbájdžánu kriticky nedostatečné, což vzbuzuje otázky ohledně odpovědnosti hostitelské země.

Letos se COP29 koná v době, kdy svět zažil sérii ničivých extrémních událostí spojených s počasím. Od ničivé vlny veder v západní Africe na jaře až po intenzivní srážky ve střední Evropě na podzim. Podle Světové klimatické skupiny pro analýzu extrémních jevů byly tyto události výrazně zhoršeny lidským vlivem na klima.

Dokud se neomezí další oteplování planety, vědci očekávají, že budou extrémní události nadále sílit a vyskytovat se častěji. Tyto události představují mimořádné riziko především pro chudší státy, které často nemají dostatek financí a infrastruktury pro přípravu na náhlé klimatické katastrofy.

Hlavním cílem letošních jednání na COP29 bude zajistit, aby chudší státy dostaly dostatečné finanční prostředky k přípravě na intenzivnější klimatické extrémy. Financování adaptačních opatření je klíčové pro zmírnění rizik a dopadů změny klimatu na nejzranitelnější obyvatele naší planety.

Organizátoři COP29 vyzvali už dříve vlády účastnických zemí k urychlenému dosažení kompromisů ohledně financování boje proti klimatickým změnám v chudších zemích. 

Předseda COP29 Muchtar Babajev na webu konference zdůraznil, že je nutné výrazně zrychlit tempo práce. Upozornil, že promarněný čas vede ke ztrátám na životech, živobytí a naší planetě.

Rozvojové země, které se na emisích skleníkových plynů podílejí nejméně, jsou nejvíce ohroženy dopady globálního oteplování. Aby se posílila jejich odolnost vůči klimatickým změnám, potřebují značné investice do čisté energie a adaptačních opatření. Odhady ukazují, že investice do klimatických opatření v těchto zemích by měly do roku 2030 vzrůst 25násobně.

Bohaté země čelí tlaku na zvýšení svých finančních závazků nad rámec 100 miliard dolarů ročně, které slíbily v roce 2009. Otázky však zůstávají ohledně výše, formy a rozdělení této pomoci. Hlavní spor spočívá v tom, kdo by měl na financování přispívat. Rozvojové země vnímají snahy zapojit bohatší rozvojové země, jako je Čína, jako pokus rozvinutých zemí vyhnout se vlastní odpovědnosti.

Aby se prolomila patová situace před summitem, plánuje Ázerbájdžán v červenci neformální setkání vyjednavačů s cílem alespoň částečně překlenout rozdíly mezi zeměmi před hlavním listopadovým setkáním.

Země nejvíce postižené klimatickou krizí přitom varují, že nemohou déle čekat na dlouho slibované finanční prostředky na zvládání následků katastrof způsobených změnou klimatu. Toto varování zaznělo na nedávném setkání rady Fondu OSN na krytí ztrát a škod. Uvedl to server France24.

Adao Soares Barbosa, člen rady fondu z Východního Timoru, uvedl: „Nemůžeme čekat na první finanční prostředky až do roku 2025.“ Reagoval tak na zprávy, že první finanční prostředky z fondu by měly být postiženým zemím vyplaceny až příští rok.

Fond OSN na krytí ztrát a škod byl vytvořen na základě jednání klimatické konference COP28 v Dubaji a jeho vznik podpořilo téměř 200 států. Tento globální fond má poskytovat finanční pomoc zemím postiženým klimatickou krizí, zejména na obnovu škod způsobených extrémním počasím, které je důsledkem změny klimatu. Rozvojové země o jeho vytvoření usilovaly 30 let.

Nejvíce postižené státy tvrdí, že tempo jednání o pravidlech fungování fondu je příliš pomalé a neodpovídá naléhavosti situace, protože extrémní počasí stále více ohrožuje jejich země.

Dalším problémem je nedostatek financí. Rozvinuté státy fondu přislíbily pouze 661 milionů dolarů, zatímco škody způsobené katastrofami se pohybují v miliardách. Experti tvrdí, že tato částka nestačí ani na pokrytí jedné větší katastrofy.

Členka rady fondu z Barbadosu Elizabeth Thompsonová uvedla, že hurikán Beryl, který nedávno zasáhl Karibik, způsobil „apokalyptické“ škody ve výši několika miliard dolarů. "Na pěti ostrovech na Grenadinách je 90 procent obydlí srovnáno se zemí," uvedla Thompsonová a zdůraznila, že fond musí být zřízen tak, aby co nejrychleji reagoval na potřeby postižených lidí.

Odhaduje se, že rozvojové země potřebují na pokrytí škod ročně alespoň 400 miliard dolarů a tato částka bude s postupem času stoupat. 

Zpráva o vytvoření fondu vyvolala u delegátů bouřlivé ovace, uvedl server The Guardian s tím, že vytvoření fondu bylo dlouho kamenem úrazu při jednáních o klimatu. Ztráty a škody způsobené klimatickými změnami přitom stály v roce 2022 podle nedávné studie asi 1,5 bilionu dolarů.