Většina firem hodnotí svou situaci jako dobrou, část z nich ale bude propouštět

Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Případné propouštění plánuje 11 procent zaměstnavatelů. Nejvíc ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací. Naopak 79 procent firem se chystá nabírat. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Ukázal to rozsáhlý průzkum o situaci na trhu práce, do kterého se loni v listopadu a prosinci zapojilo téměř 40.200 zaměstnavatelů. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Ilustrační foto

"Zásadní krize, která by znamenala extrémní nárůst nezaměstnanosti a v které by firmy propouštěly a dělaly masivní úspory na lidských zdrojích, nehrozí," řekl ministr práce. Zjištění označil v nynější ekonomické situaci za "poměrně pozitivní". Věří tomu, že firmy dokážou krize využít k rozvoji a vyjdou z ní nakonec posílené.

Podle ministra se zaměstnavatelé sice snaží šetřit, ale ne na lidech. Úspory hledají spíš při využívání prostor, ve vozovém parku, na marketingu či díky digitalizaci. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Dál nové pracovníky nabírají, ale opatrně a na nezbytné pozice. Propouštění hrozí hlavně lidem s nízkou kvalifikací. Dvě třetiny firem plánují navyšovat výdělky, a to nejčastěji plošně o šest až deset procent. Tempo přidávání zrychluje, shrnul poznatky z průzkumu Jurečka. Podle něj zaměstnavatelé uvítali strop na ceny energií, snížení spotřební daně u pohonných hmot, odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje či zajištění dodávek plynu, stojí ale i o další podporu.

Bezmála dvě pětiny firem s více než deseti zaměstnanci hodnotily svou situaci před koncem loňského roku jako velmi dobrou. Stejný podíl ji považoval za dobrou, ale s výhradami. Celkem 12 procent firem uvedlo, že mají špatnou ekonomickou situaci. Desetina pak zmínila, že už teď má potíže závazky splácet. Pro letošek tři z deseti dotázaných zaměstnavatelů očekávají zlepšení hospodářského výsledku. Zhruba stejný podíl naopak předpokládá zhoršení.

Zaměstnavatelé sdělili, že je nejvíc ohrožují ceny energií, zdražování surovin a služeb, nedostatek kvalifikovaných sil či nižší poptávka. Část zmiňovala i nejistotu a platební neschopnost odběratelů. Někteří si stěžovali také na přibývání administrativy.

Pro další období firmy plánují nejčastěji digitalizaci, lepší hospodaření se zásobami či posílení komunikace ve firmě. Snížení počtu zaměstnanců chystá 11 procent dotázaných. Osm procent chce posílit práci na dálku. Sedm procent zvažuje snížení rozsahu úvazků.

Podle Dombrovského se firmy poučily za covidové krize, proto se zaměstnanců nezbavují. "Je to covidová lekce. Ty firmy, které rychle šetřily, měly pak problém lidi nabrat," podotkl analytik.

V prosinci 79 procent zaměstnavatelů uvedlo, že chce nabírat nové pracovníky. Je to méně než loni v dubnu, ale víc než za covidu.

Hromadné propouštění oznámí týdně jedna až tři firmy

Hromadné propouštění nahlásí každý týden úřadům jedna až tři firmy. Týká se zhruba 200 až 250 zaměstnanců. Novinářům to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Podle ní je ve srovnání s předchozími lety situace zhruba stejná a nijak zvlášť se nevymyká.

Při hromadném propouštění dostane v jednom kalendářním měsicí výpověď větší počet zaměstnanců. U zaměstnavatelů s 20 až 100 pracovníky je to podle zákoníku práce deset lidí, v podnicích od 101 do 300 pracovníků je to desetina a u společností s víc než 300 zaměstnanci pak 30 lidí. Vedení firmy musí nejméně měsíc předem informovat odbory či radu zaměstnanců a sdělit důvody, počet a profese propouštěných či údaje o odstupném. Záměr musí také oznámit krajskému úřadu práce.

"Každý týden nahlásí hromadné propouštění jedna, dvě či tři firmy. V týdenním součtu je to 200 až 250 lidí. Celorepublikově je to rozložené velmi plošně. Firmy mají pobočky po celé republice, takže na pobočce odchází třeba jeden až dva lidé. V součtu to pak dá vyšší číslo. Zatím není zasažen žádný specifický sektor ani profese, je to různorodé," uvedla Štěpánková. Podle ní se propouštění týká lidí s nejvyšší odborností i pomocných profesí.

Lidé bez místa podle zjištění dlouho nezůstávají, novou práci si zatím hledají poměrně snadno. "Přirozený proces na trhu práce je zatím samoočistný," podotkla vrchní ředitelka sekce.

Ministerstvo práce sleduje od loňského července vývoj pravidelně každý týden. Předtím dostávalo statistiky jednou měsíčně. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že data nejdřív naznačovala obavy a k uklidnění situace nepřispívala ani vyjádření některých expertů či politiků o hrozbě masového propouštění. "Viděli jsme, že to nenastane. Stále je poptávka po pracovnících," uvedl Jurečka.

Podle Štěpánkové je nyní hromadné propouštění ve srovnání s předchozími roky "v podstatě stejné a v zásadě se nevymyká". Odlišný byl jen minulý pocovidový rok, kdy úřady práce skoro žádné případy neevidovaly, upřesnila šéfka sekce.

Analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský míní, že pohyby většího počtu pracovních sil na pracovním trhu budou pokračovat. Lidé ale přejdou na jiná místa. "Celkově nábor bude ale neutrální či lehce pozitivní. Jde o to podpořit prostupnost na trhu práce," řekl expert.

K větší prostupnosti mezi jednotlivými obory a k lepšímu uplatnění mají přispět chystané změny rekvalifikací. Ministerstvo práce chce podle Štěpánkové podpořit zvládání digitálních technologií. Kurzy by mohly být kratší. Vyškolení by mohlo trvat třeba dva dny, tedy celkem 16 hodin. U rozsáhlejšího přeškolení by lidé nemuseli absolvovat celou přípravu, ale jen tu část, která by jim chyběla. Dál by měla zůstat i možnost, aby si zájemci rekvalifikační kurz sami vybírali a připravili se na profesi, které se chtějí věnovat.

Témata: zaměstnanci | firmy

Cenové stropy v lednu snížily ruské tržby z vývozu ropy a plynu o 30…

05.02.2023 17:27 Cenové stropy snížily v lednu meziročně tržby Moskvy z vývozu ropy a plynu o téměř 30 procent, tedy…

Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě

05.02.2023 15:37 Aktualizováno Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v…

Inflace v lednu zrychlila, analytici ji odhadují mezi 16,2 a 19 procenty

05.02.2023 08:18 Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a…

Analytici: Pokles cen energií na trhu brzdí dražší emisní povolenky

03.02.2023 12:36 Ceny emisních povolenek v posledních dnech výrazně rostou, což v současnosti brzdí další pokles cen…

Česká ekonomika poklesne jen o 0,3 procenta, odhaduje ČNB

02.02.2023 17:17 Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles…

E.ON sníží od poloviny února milionu stálých zákazníků ceny energií pod…

02.02.2023 16:48 Energetická společnost E.ON sníží od poloviny února všem svým stálým zákazníkům bez fixací ceny…

Rada ČNB nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

02.02.2023 16:13 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou…

Škoda čeká růst prodejů v Česku, příští týden ale také omezí výrobu

02.02.2023 12:23 Škoda Auto letos v České republice očekává růst prodejů o více než pět procent z loňských 62.905…

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zdražily

02.02.2023 08:18 Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o 84 haléřů na 37…

Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém…

01.02.2023 11:45 Meziroční míra inflace v eurozóně pokračovala v lednu v nečekaně rychlém poklesu z předchozích…

Související:

Nejnovější