Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Případné propouštění plánuje 11 procent zaměstnavatelů. Nejvíc ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací. Naopak 79 procent firem se chystá nabírat. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Ukázal to rozsáhlý průzkum o situaci na trhu práce, do kterého se loni v listopadu a prosinci zapojilo téměř 40.200 zaměstnavatelů. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
"Zásadní krize, která by znamenala extrémní nárůst nezaměstnanosti a v které by firmy propouštěly a dělaly masivní úspory na lidských zdrojích, nehrozí," řekl ministr práce. Zjištění označil v nynější ekonomické situaci za "poměrně pozitivní". Věří tomu, že firmy dokážou krize využít k rozvoji a vyjdou z ní nakonec posílené.
Podle ministra se zaměstnavatelé sice snaží šetřit, ale ne na lidech. Úspory hledají spíš při využívání prostor, ve vozovém parku, na marketingu či díky digitalizaci. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Dál nové pracovníky nabírají, ale opatrně a na nezbytné pozice. Propouštění hrozí hlavně lidem s nízkou kvalifikací. Dvě třetiny firem plánují navyšovat výdělky, a to nejčastěji plošně o šest až deset procent. Tempo přidávání zrychluje, shrnul poznatky z průzkumu Jurečka. Podle něj zaměstnavatelé uvítali strop na ceny energií, snížení spotřební daně u pohonných hmot, odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje či zajištění dodávek plynu, stojí ale i o další podporu.
Bezmála dvě pětiny firem s více než deseti zaměstnanci hodnotily svou situaci před koncem loňského roku jako velmi dobrou. Stejný podíl ji považoval za dobrou, ale s výhradami. Celkem 12 procent firem uvedlo, že mají špatnou ekonomickou situaci. Desetina pak zmínila, že už teď má potíže závazky splácet. Pro letošek tři z deseti dotázaných zaměstnavatelů očekávají zlepšení hospodářského výsledku. Zhruba stejný podíl naopak předpokládá zhoršení.
Zaměstnavatelé sdělili, že je nejvíc ohrožují ceny energií, zdražování surovin a služeb, nedostatek kvalifikovaných sil či nižší poptávka. Část zmiňovala i nejistotu a platební neschopnost odběratelů. Někteří si stěžovali také na přibývání administrativy.
Pro další období firmy plánují nejčastěji digitalizaci, lepší hospodaření se zásobami či posílení komunikace ve firmě. Snížení počtu zaměstnanců chystá 11 procent dotázaných. Osm procent chce posílit práci na dálku. Sedm procent zvažuje snížení rozsahu úvazků.
Podle Dombrovského se firmy poučily za covidové krize, proto se zaměstnanců nezbavují. "Je to covidová lekce. Ty firmy, které rychle šetřily, měly pak problém lidi nabrat," podotkl analytik.
V prosinci 79 procent zaměstnavatelů uvedlo, že chce nabírat nové pracovníky. Je to méně než loni v dubnu, ale víc než za covidu.
Hromadné propouštění oznámí týdně jedna až tři firmy
Hromadné propouštění nahlásí každý týden úřadům jedna až tři firmy. Týká se zhruba 200 až 250 zaměstnanců. Novinářům to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Podle ní je ve srovnání s předchozími lety situace zhruba stejná a nijak zvlášť se nevymyká.
Při hromadném propouštění dostane v jednom kalendářním měsicí výpověď větší počet zaměstnanců. U zaměstnavatelů s 20 až 100 pracovníky je to podle zákoníku práce deset lidí, v podnicích od 101 do 300 pracovníků je to desetina a u společností s víc než 300 zaměstnanci pak 30 lidí. Vedení firmy musí nejméně měsíc předem informovat odbory či radu zaměstnanců a sdělit důvody, počet a profese propouštěných či údaje o odstupném. Záměr musí také oznámit krajskému úřadu práce.
"Každý týden nahlásí hromadné propouštění jedna, dvě či tři firmy. V týdenním součtu je to 200 až 250 lidí. Celorepublikově je to rozložené velmi plošně. Firmy mají pobočky po celé republice, takže na pobočce odchází třeba jeden až dva lidé. V součtu to pak dá vyšší číslo. Zatím není zasažen žádný specifický sektor ani profese, je to různorodé," uvedla Štěpánková. Podle ní se propouštění týká lidí s nejvyšší odborností i pomocných profesí.
Lidé bez místa podle zjištění dlouho nezůstávají, novou práci si zatím hledají poměrně snadno. "Přirozený proces na trhu práce je zatím samoočistný," podotkla vrchní ředitelka sekce.
Ministerstvo práce sleduje od loňského července vývoj pravidelně každý týden. Předtím dostávalo statistiky jednou měsíčně. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že data nejdřív naznačovala obavy a k uklidnění situace nepřispívala ani vyjádření některých expertů či politiků o hrozbě masového propouštění. "Viděli jsme, že to nenastane. Stále je poptávka po pracovnících," uvedl Jurečka.
Podle Štěpánkové je nyní hromadné propouštění ve srovnání s předchozími roky "v podstatě stejné a v zásadě se nevymyká". Odlišný byl jen minulý pocovidový rok, kdy úřady práce skoro žádné případy neevidovaly, upřesnila šéfka sekce.
Analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský míní, že pohyby většího počtu pracovních sil na pracovním trhu budou pokračovat. Lidé ale přejdou na jiná místa. "Celkově nábor bude ale neutrální či lehce pozitivní. Jde o to podpořit prostupnost na trhu práce," řekl expert.
K větší prostupnosti mezi jednotlivými obory a k lepšímu uplatnění mají přispět chystané změny rekvalifikací. Ministerstvo práce chce podle Štěpánkové podpořit zvládání digitálních technologií. Kurzy by mohly být kratší. Vyškolení by mohlo trvat třeba dva dny, tedy celkem 16 hodin. U rozsáhlejšího přeškolení by lidé nemuseli absolvovat celou přípravu, ale jen tu část, která by jim chyběla. Dál by měla zůstat i možnost, aby si zájemci rekvalifikační kurz sami vybírali a připravili se na profesi, které se chtějí věnovat.
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Česko v posledních hodinách zasáhla tragická zpráva, která přišla z Pákistánu. Při expedici na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala Mount Everest. Na smutnou zprávu reagují i slavné osobnosti.
Hrozí v Česku další vlna veder s teplotami výrazně přes 30 °C? Z některých zdrojů by se mohlo zdát, že tropy opět udeří během druhého červencového víkendu. Podle meteorologů je zřejmé, že se znovu oteplí. Momentálně ale není jasné, kam až odpolední maxima vyšplhají.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.
O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“