Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí, které si stanovily do roku 2050. Ukázal to průzkum, který zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). Evropská unie chce dosáhnout do roku 2050 neutrality emisí skleníkových plynů, některé členské státy chtějí cíle dosáhnout ještě dříve.
Nejskeptičtější jsou obyvatelé Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Jen v pěti zemích EU většina obyvatel věří, že se záměr podaří naplnit. V ČR si 54 procent lidí myslí, že se nepodaří snížit emise podle stanovených cílů.
Větší důvěru v naplnění záměru mají lidé v USA, kde 51 procent lidí věří v dosažení emisních cílů. V Číně má podobný názor 93 procent lidí.
Emisní neutralita předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů. Podle nedávné studie Světové meteorologické organizace (WHO) zhruba polovina vypuštěného nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, ve světě končí v atmosféře.
Přes 80 procent obyvatel Evropské unie si myslí, že klimatické změny představují největší výzvu století, a 77 procent obyvatel tvrdí, že změny klimatu mají nějaký dopad na jejich každodenní život. Zhruba polovina respondentů uvedla, že nejlepší cestou pro omezení klimatických změn je radikální změna v chování lidí, 41 procent respondentů pak vkládá naději v technologické inovace.
Tři čtvrtiny lidí v Evropské unii jsou přesvědčené, že se obávají změn klimatu více než jejich vlády. Obyvatelé Evropské unie většinou podporují silnější vládní opatření, jež povedou ke změnám lidského chování. Podporu přísnějším nařízením nejčastěji vyjadřují Portugalci (85 procent), Italové, Španělové a Malťané (shodně 81 procent) a Švédové (71 procent). Skeptičtější jsou k přísnějším opatřením lidé v Estonsku (53 procent), Lotyšsku (54 procent) a na Slovensku (55 procent). V České republice 59 procent lidí podporuje striktnější opatření, v Německu je to 63 procent.
Mezi opatřeními, jež se těší největší popularitě, je prodloužení záruční lhůty elektronického zboží na pět let či rozsáhlejší vzdělávání dětí ohledně klimatických změn a udržitelného chování. Skoro 90 procent lidí také podporuje nahrazení letů na krátké vzdálenosti rychlovlakovými spojeními. Nejmenší podporu mají nové daně na zboží, jehož výroba nejvíce přispívá k změnám klimatu.
V České republice si dvě třetiny lidí myslí, že se obávají změn klimatu více než vláda. Zhruba polovina českých respondentů uvedla, že vláda nejedná dostatečně razantně, aby omezila klimatické změny. Zhruba třetina je také přesvědčená, že řešení klimatické krize je obtížné, protože je těžké změnit chování lidí. V podpoře jednotlivých opatření čeští respondenti výrazně nevybočují ve srovnání s průměrem EU.
Průzkum společnosti BVA objednaný Evropskou investiční bankou se uskutečnil v unijních zemích, Británii, USA a v Číně. Zúčastnilo se ho přes 30.000 respondentů, v ČR to bylo 1000 respondentů.
V Česku už na přelomu února a března panuje jarní počasí. Nic se na tom nezmění ani o víkendu, kdy se navíc nad území republiky dostane saharský prach. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká televize připravuje výstavu Svět Jiřiny Bohdalové, která bude věnována jedné z nejvýraznějších osobností české filmové, divadelní a televizní historie. Expozice nabídne ucelený pohled na mimořádně rozsáhlou hereckou kariéru Jiřiny Bohdalové, jež se výrazně zapsala do kulturní paměti několika generací diváků.
Pondělní nehodu ministerského auta, v němž cestoval ministr kultury Oto Klempíř, zavinil jeho řidič. Policie ji vyřešila přímo na místě. Klempíř se po nehodě dopravil na ministerstvo jinak, ale nakonec zamířil do nemocnice. Vyšetření naštěstí neodhalilo žádný závažný problém.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Britský princ Harry u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu ocenil tamní obyvatele a prohlásil, že jejich síla je inspirací pro celý svět. V poselství adresovaném rehabilitačnímu centru Superhumans, které se stará o zraněné válečné veterány, Harry uvedl, že Ukrajina ukázala lidstvu, jak vypadá skutečná odolnost.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Agáta Hanychová stále dělá překvapenou z toho, co jí "provedla" kamarádka z úspěšného podcastu. Maminka Ornelly Koktové se - jak už to tak bývá - k událostem kolem dcery nemíní mlčet. A Hanychovou neváhala označit za hloupou.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Britská policie dokončila prohlídku v někdejší rezidenci bývalého prince Andrewa ve Windsoru, která proběhla v rámci vyšetřování údajného zneužití pravomoci ze strany mladšího bratra krále Karla III. Informovala o tom televizní stanice Sky News.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Ropné dodávky ropovodem Družba na Slovensko budou obnoveny až v březnu, řekl slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) ve středu. Znovu zároveň zkritizoval Ukrajinu, která podle jeho tvrzení neobnovila dodávky, ačkoliv s ropovodem prý nic není.