Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí, které si stanovily do roku 2050. Ukázal to průzkum, který zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). Evropská unie chce dosáhnout do roku 2050 neutrality emisí skleníkových plynů, některé členské státy chtějí cíle dosáhnout ještě dříve.
Nejskeptičtější jsou obyvatelé Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Jen v pěti zemích EU většina obyvatel věří, že se záměr podaří naplnit. V ČR si 54 procent lidí myslí, že se nepodaří snížit emise podle stanovených cílů.
Větší důvěru v naplnění záměru mají lidé v USA, kde 51 procent lidí věří v dosažení emisních cílů. V Číně má podobný názor 93 procent lidí.
Emisní neutralita předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů. Podle nedávné studie Světové meteorologické organizace (WHO) zhruba polovina vypuštěného nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, ve světě končí v atmosféře.
Přes 80 procent obyvatel Evropské unie si myslí, že klimatické změny představují největší výzvu století, a 77 procent obyvatel tvrdí, že změny klimatu mají nějaký dopad na jejich každodenní život. Zhruba polovina respondentů uvedla, že nejlepší cestou pro omezení klimatických změn je radikální změna v chování lidí, 41 procent respondentů pak vkládá naději v technologické inovace.
Tři čtvrtiny lidí v Evropské unii jsou přesvědčené, že se obávají změn klimatu více než jejich vlády. Obyvatelé Evropské unie většinou podporují silnější vládní opatření, jež povedou ke změnám lidského chování. Podporu přísnějším nařízením nejčastěji vyjadřují Portugalci (85 procent), Italové, Španělové a Malťané (shodně 81 procent) a Švédové (71 procent). Skeptičtější jsou k přísnějším opatřením lidé v Estonsku (53 procent), Lotyšsku (54 procent) a na Slovensku (55 procent). V České republice 59 procent lidí podporuje striktnější opatření, v Německu je to 63 procent.
Mezi opatřeními, jež se těší největší popularitě, je prodloužení záruční lhůty elektronického zboží na pět let či rozsáhlejší vzdělávání dětí ohledně klimatických změn a udržitelného chování. Skoro 90 procent lidí také podporuje nahrazení letů na krátké vzdálenosti rychlovlakovými spojeními. Nejmenší podporu mají nové daně na zboží, jehož výroba nejvíce přispívá k změnám klimatu.
V České republice si dvě třetiny lidí myslí, že se obávají změn klimatu více než vláda. Zhruba polovina českých respondentů uvedla, že vláda nejedná dostatečně razantně, aby omezila klimatické změny. Zhruba třetina je také přesvědčená, že řešení klimatické krize je obtížné, protože je těžké změnit chování lidí. V podpoře jednotlivých opatření čeští respondenti výrazně nevybočují ve srovnání s průměrem EU.
Průzkum společnosti BVA objednaný Evropskou investiční bankou se uskutečnil v unijních zemích, Británii, USA a v Číně. Zúčastnilo se ho přes 30.000 respondentů, v ČR to bylo 1000 respondentů.
Už druhý týden tráví Patrik Hezucký v nemocnici, ale mnoho lidí vyhlíželo poslední listopadový pátek. Zaznívaly totiž hlasy, že by před víkendem mohl být propuštěn do domácího léčení. Z toho by jistě měl radost i jeho parťák Leoš Mareš. Nakonec se ale opět musel za kolegou vydat do nemocnice.
Motoristé trvají na vládním angažmá poslance Filipa Turka, který by se podle posledního návrhu měl nakonec stát ministrem životního prostředí. Předseda strany Petr Macinka v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova řekl, že neexistují důvody, které by bránily jmenování Turka do funkce.
Již zítra vypukne meteorologická zima, ale první prosincový víkend bude paradoxně teplejší než poslední listopadový. Vyplývá to z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Michal Suchánek před časem plnil stránky médií něčím, co vůbec nesouviselo s jeho profesí. Pustil se totiž do "války" s náměstkem pražského primátora pro dopravu Zdeňkem Hřibem (Piráti). Zpětně však připouští, že by se do toho znovu nepouštěl.
Dlouho zvažovaný vojenský zásah Američanů ve Venezuele se možná blíží. Šéf Bílého domu Donald Trump dnes informoval o uzavření vzdušného prostoru nad jihoamerickou zemí. Důvody nevysvětlil. Česká diplomacie už v uplynulých dnech vyzvala krajany, aby Venezuelu opustili.
Česko už před několika lety zjistilo, že pěvecky nadaná je i Charlotte Gottová, starší ze dvou manželských dcer legendárního Karla Gotta. Fanoušci ale stále marně čekají na okamžik, kdy dívka zahájí vlastní pěveckou kariéru. Podle nejnovějších informací se na tom pilně pracuje.
Před týdnem se hvězdy české hudební scény - a nejenom ony - sešly na předávání cen Český slavík. Galavečer v minulosti navštívila i Agáta Hanychová, ale letos chyběla. Naznačila, že za to může její bývalý partner.
Americký prezident Donald Trump se odhodlal k diskutabilnímu kroku. Oznámil totiž, že ruší většinu exekutivních příkazů z doby úřadování svého předchůdce Joea Bidena kvůli užívání automatického pera k podepisování dokumentů. Podle médií není jasné, že to Trump může udělat.
Miloš Zeman v listopadu plnil stránky médií, protože ležel v jedné z pražských nemocnic. Dokonce se podrobil operaci. Nyní vyšlo najevo, že není jediným členem rodiny, který se potýká se zdravotními problémy.
Policie významně pokročila s případem vraždy v Mírově na Šumpersku. Kriminalisté obvinili šestatřicetiletého muže, partnera zesnulé ženy. V Olomouckém kraji došlo v tomto týdnu ke dvěma vraždám.
Prezident Petr Pavel v pátek zahájil konzultace s kandidáty na ministerské posty v příští české vládě. Pokračovat v nich bude hned v pondělí. Pražský hrad již oznámil jména dalších třech politiků, které čeká jednání s hlavou státu.
Ivana Gottová udělala letos velké rozhodnutí, když ukončila projekt muzea v manželově vile na pražské Bertramce. Komentovala to pouze jednou, pak se stáhla do ústraní. Dala tak prostor mnoha spekulacím. Nyní promluvil rodinný přítel Gottových a nabídl pohled do duše vdovy.