Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí

EU (Evropská Unie), photo by Christian Lue
EU (Evropská Unie), photo by Christian Lue, foto: unsplash.com
Pavel Dratva , ČTK 27. října 2021 10:33
Sdílej:

Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí, které si stanovily do roku 2050. Ukázal to průzkum, který zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). Evropská unie chce dosáhnout do roku 2050 neutrality emisí skleníkových plynů, některé členské státy chtějí cíle dosáhnout ještě dříve.

Nejskeptičtější jsou obyvatelé Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Jen v pěti zemích EU většina obyvatel věří, že se záměr podaří naplnit. V ČR si 54 procent lidí myslí, že se nepodaří snížit emise podle stanovených cílů.

Větší důvěru v naplnění záměru mají lidé v USA, kde 51 procent lidí věří v dosažení emisních cílů. V Číně má podobný názor 93 procent lidí.

Emisní neutralita předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů. Podle nedávné studie Světové meteorologické organizace (WHO) zhruba polovina vypuštěného nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, ve světě končí v atmosféře.

Přes 80 procent obyvatel Evropské unie si myslí, že klimatické změny představují největší výzvu století, a 77 procent obyvatel tvrdí, že změny klimatu mají nějaký dopad na jejich každodenní život. Zhruba polovina respondentů uvedla, že nejlepší cestou pro omezení klimatických změn je radikální změna v chování lidí, 41 procent respondentů pak vkládá naději v technologické inovace.

Tři čtvrtiny lidí v Evropské unii jsou přesvědčené, že se obávají změn klimatu více než jejich vlády. Obyvatelé Evropské unie většinou podporují silnější vládní opatření, jež povedou ke změnám lidského chování. Podporu přísnějším nařízením nejčastěji vyjadřují Portugalci (85 procent), Italové, Španělové a Malťané (shodně 81 procent) a Švédové (71 procent). Skeptičtější jsou k přísnějším opatřením lidé v Estonsku (53 procent), Lotyšsku (54 procent) a na Slovensku (55 procent). V České republice 59 procent lidí podporuje striktnější opatření, v Německu je to 63 procent.

Mezi opatřeními, jež se těší největší popularitě, je prodloužení záruční lhůty elektronického zboží na pět let či rozsáhlejší vzdělávání dětí ohledně klimatických změn a udržitelného chování. Skoro 90 procent lidí také podporuje nahrazení letů na krátké vzdálenosti rychlovlakovými spojeními. Nejmenší podporu mají nové daně na zboží, jehož výroba nejvíce přispívá k změnám klimatu.

V České republice si dvě třetiny lidí myslí, že se obávají změn klimatu více než vláda. Zhruba polovina českých respondentů uvedla, že vláda nejedná dostatečně razantně, aby omezila klimatické změny. Zhruba třetina je také přesvědčená, že řešení klimatické krize je obtížné, protože je těžké změnit chování lidí. V podpoře jednotlivých opatření čeští respondenti výrazně nevybočují ve srovnání s průměrem EU.

Průzkum společnosti BVA objednaný Evropskou investiční bankou se uskutečnil v unijních zemích, Británii, USA a v Číně. Zúčastnilo se ho přes 30.000 respondentů, v ČR to bylo 1000 respondentů.

Stalo se
Sport
Jaromír Jágr

Jaromír Jágr naznačil konec kariéry. Od prosince nehrál hokej

Český hokej je na prahu konce jedné éry. Hvězdný útočník Jaromír Jágr, který před několika dny oslavil 54. narozeniny, připustil, že už nikdy nenastoupí do profesionálního hokejového zápasu. Jágr je stále na soupisce extraligového Kladna. 

České celebrity
Ornella Koktová a Agáta Hanychová

Zklamaná Agáta Hanychová. A lidé si ještě myslí, že tu hru hraje s Ornellou

Jméno Ornelly Koktové je v českém šoubyznyse v posledních dnech tím rozhodně nejskloňovanějším. Influencerka oznámila rozvod s manželem a zjevně i ohrozila své kamarádství s Agátou Hanychovou. Bude pokračovat jejich společný podcast? 

Světové celebrity
princ Andrew

Zadržení Andrewa je jen začátek, myslí si Britové

Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, které se odehrálo jen necelé tři týdny po odtajnění obrovského archivu dokumentů o Jeffreyim Epsteinovi, otevírá podle britského tisku novou a velmi vážnou kapitolu policejního vyšetřování. Přestože byl bratr současného krále po výslechu propuštěn a jakoukoli vinu odmítá, nové materiály vrhají stín na jeho dřívější působení v roli britského obchodního vyslance. Detektivové se nyní soustředí na to, zda v této vysoké funkci nezneužíval své pravomoci.

Světové celebrity
Princ Andrew

Bývalý zaměstnanec popsal, jaké bylo pracovat pro Andrewa

Bývalý člen královské ochranné služby Paul Page prolomil mlčení a popsal své zkušenosti z doby, kdy pracoval pro Andrewa Mountbatten-Windsora v jeho sídle Royal Lodge. Page se ve svém svědectví pro stanici LBC neudržel a ostře zkritizoval chování někdejšího prince, který se v posledním měsíci ocitl pod palbou kritiky kvůli nově zveřejněným spisům ministerstva spravedlnosti v kauze Jeffreyho Epsteina.