Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí, které si stanovily do roku 2050. Ukázal to průzkum, který zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). Evropská unie chce dosáhnout do roku 2050 neutrality emisí skleníkových plynů, některé členské státy chtějí cíle dosáhnout ještě dříve.
Nejskeptičtější jsou obyvatelé Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Jen v pěti zemích EU většina obyvatel věří, že se záměr podaří naplnit. V ČR si 54 procent lidí myslí, že se nepodaří snížit emise podle stanovených cílů.
Větší důvěru v naplnění záměru mají lidé v USA, kde 51 procent lidí věří v dosažení emisních cílů. V Číně má podobný názor 93 procent lidí.
Emisní neutralita předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů. Podle nedávné studie Světové meteorologické organizace (WHO) zhruba polovina vypuštěného nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, ve světě končí v atmosféře.
Přes 80 procent obyvatel Evropské unie si myslí, že klimatické změny představují největší výzvu století, a 77 procent obyvatel tvrdí, že změny klimatu mají nějaký dopad na jejich každodenní život. Zhruba polovina respondentů uvedla, že nejlepší cestou pro omezení klimatických změn je radikální změna v chování lidí, 41 procent respondentů pak vkládá naději v technologické inovace.
Tři čtvrtiny lidí v Evropské unii jsou přesvědčené, že se obávají změn klimatu více než jejich vlády. Obyvatelé Evropské unie většinou podporují silnější vládní opatření, jež povedou ke změnám lidského chování. Podporu přísnějším nařízením nejčastěji vyjadřují Portugalci (85 procent), Italové, Španělové a Malťané (shodně 81 procent) a Švédové (71 procent). Skeptičtější jsou k přísnějším opatřením lidé v Estonsku (53 procent), Lotyšsku (54 procent) a na Slovensku (55 procent). V České republice 59 procent lidí podporuje striktnější opatření, v Německu je to 63 procent.
Mezi opatřeními, jež se těší největší popularitě, je prodloužení záruční lhůty elektronického zboží na pět let či rozsáhlejší vzdělávání dětí ohledně klimatických změn a udržitelného chování. Skoro 90 procent lidí také podporuje nahrazení letů na krátké vzdálenosti rychlovlakovými spojeními. Nejmenší podporu mají nové daně na zboží, jehož výroba nejvíce přispívá k změnám klimatu.
V České republice si dvě třetiny lidí myslí, že se obávají změn klimatu více než vláda. Zhruba polovina českých respondentů uvedla, že vláda nejedná dostatečně razantně, aby omezila klimatické změny. Zhruba třetina je také přesvědčená, že řešení klimatické krize je obtížné, protože je těžké změnit chování lidí. V podpoře jednotlivých opatření čeští respondenti výrazně nevybočují ve srovnání s průměrem EU.
Průzkum společnosti BVA objednaný Evropskou investiční bankou se uskutečnil v unijních zemích, Británii, USA a v Číně. Zúčastnilo se ho přes 30.000 respondentů, v ČR to bylo 1000 respondentů.
Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.
Česko na jednu ze svých legendárních zpěvaček nezapomnělo. Na konci srpna uplynuly čtyři roky od smrti Hany Zagorové, která by jinak v uplynulých dnech oslavila kulaté osmdesáté narozeniny. Co se vlastně stalo s její pozůstalostí?
Do Česka se v úterý ještě vrátily tropy, ale v následujících dnech se ochladí až pod 20 stupňů. Příští týden by nicméně mohl zase nabídnout příjemnější teploty. Vyplývá to z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Agáta Hanychová a Leoš Mareš patří k nejvýraznějším tvářím českého šoubyznysu, které nemají nouzi o peníze. Přesto teď jeden druhému umožnil, aby ušetřil. Jak k tomu došlo? Celý příběh souvisí s nástupem moderátorova mladšího syna na novou školu.
Padl další trest v kauze pronásledování herce Tomáše Töpfera za minulého režimu. Třetí obviněný odešel od pražského obvodního soudu s podmínkou. Totožné byly rozsudky i v předchozích dvou případech, kdy se obvinění dohodli se žalobcem.
Václav Neckář o uplynulém víkendu nemohl chybět na posledním rozloučení s milovaným synem, který na konci srpna zemřel ve věku pouhých 51 let. Den sice smutečním obřadem neskončil, ale legendární zpěvák už se dalších dějství nezúčastnil.
Legendární pražské Divadlo Járy Cimrmana čeká poslední sezóna, kdy budou společně na jevišti tři nejdéle působící členové souboru. Jeden z nich se totiž rozhodl, že po nadcházející sezóně odejde do hereckého důchodu.
Dalo by se říct, že Alice Bendová je jako nová. Známá herečka otevřeně přiznala, že se rozhodla podstoupit estetický zákrok. Podle jejích slov bylo na obličeji hodně znát, že zhubla. Nyní prozradila další podrobnosti o operaci.
Češi budou přeřizovat hodinky minimálně do roku 2031. Vláda totiž v pondělí schválila příslušné nařízení, kterým aplikovala unijní směrnici ohledně změn času. Premiér vzkázal občanům, že stát momentálně na střídání nemá žádný vliv.
Lucie Vondráčková je dvojnásobnou maminkou, které její synové dělají radost. Zároveň ale pomalu dospívají, takže se začíná řešit jejich budoucnost. Může se stát, že chlapci budou známými osobnosti jako jejich rodiče?
Česko i Slovensko se na začátku září dočkalo netrpělivě očekávané svatby Dary Rolins a Pavla Nedvěda. První oznámení bylo velmi stručné, ale na veřejnost již unikají další a další detaily. Mnoho z nich prozradila sama zpěvačka.
Česko v uplynulých dnech zasáhlo několik smutných zpráv. Jedna se týkala známé herečky Hany Pastejříkové, která zemřela ve věku 82 let. Kolegové se s ní v pondělí loučili v Praze. Dorazilo i několik dobře známých osobností.