Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že se vládám podaří dosáhnout snížení emisí, které si stanovily do roku 2050. Ukázal to průzkum, který zveřejnila Evropská investiční banka (EIB). Evropská unie chce dosáhnout do roku 2050 neutrality emisí skleníkových plynů, některé členské státy chtějí cíle dosáhnout ještě dříve.
Nejskeptičtější jsou obyvatelé Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Jen v pěti zemích EU většina obyvatel věří, že se záměr podaří naplnit. V ČR si 54 procent lidí myslí, že se nepodaří snížit emise podle stanovených cílů.
Větší důvěru v naplnění záměru mají lidé v USA, kde 51 procent lidí věří v dosažení emisních cílů. V Číně má podobný názor 93 procent lidí.
Emisní neutralita předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů. Podle nedávné studie Světové meteorologické organizace (WHO) zhruba polovina vypuštěného nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, ve světě končí v atmosféře.
Přes 80 procent obyvatel Evropské unie si myslí, že klimatické změny představují největší výzvu století, a 77 procent obyvatel tvrdí, že změny klimatu mají nějaký dopad na jejich každodenní život. Zhruba polovina respondentů uvedla, že nejlepší cestou pro omezení klimatických změn je radikální změna v chování lidí, 41 procent respondentů pak vkládá naději v technologické inovace.
Tři čtvrtiny lidí v Evropské unii jsou přesvědčené, že se obávají změn klimatu více než jejich vlády. Obyvatelé Evropské unie většinou podporují silnější vládní opatření, jež povedou ke změnám lidského chování. Podporu přísnějším nařízením nejčastěji vyjadřují Portugalci (85 procent), Italové, Španělové a Malťané (shodně 81 procent) a Švédové (71 procent). Skeptičtější jsou k přísnějším opatřením lidé v Estonsku (53 procent), Lotyšsku (54 procent) a na Slovensku (55 procent). V České republice 59 procent lidí podporuje striktnější opatření, v Německu je to 63 procent.
Mezi opatřeními, jež se těší největší popularitě, je prodloužení záruční lhůty elektronického zboží na pět let či rozsáhlejší vzdělávání dětí ohledně klimatických změn a udržitelného chování. Skoro 90 procent lidí také podporuje nahrazení letů na krátké vzdálenosti rychlovlakovými spojeními. Nejmenší podporu mají nové daně na zboží, jehož výroba nejvíce přispívá k změnám klimatu.
V České republice si dvě třetiny lidí myslí, že se obávají změn klimatu více než vláda. Zhruba polovina českých respondentů uvedla, že vláda nejedná dostatečně razantně, aby omezila klimatické změny. Zhruba třetina je také přesvědčená, že řešení klimatické krize je obtížné, protože je těžké změnit chování lidí. V podpoře jednotlivých opatření čeští respondenti výrazně nevybočují ve srovnání s průměrem EU.
Průzkum společnosti BVA objednaný Evropskou investiční bankou se uskutečnil v unijních zemích, Británii, USA a v Číně. Zúčastnilo se ho přes 30.000 respondentů, v ČR to bylo 1000 respondentů.
Třetím dnem v řadě za sebou varují meteorologové před povodňovými jevy. Podle nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se na některých místech očekávají další vzestupy hladin vodních toků.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v pondělí ráno boural v Praze. Při nehodě se vůz se členem vlády srazil s jiným vozidlem. Klempíř, který jel do budovy ministerstva, se podle stranických kolegů po havárii necítí nejlépe.
Značné napětí zavládlo tento týden mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou, když druhá jmenovaná oznámila rozvod a odhalila nový projekt ve formě dokumentu. Hanychové vadí zejména to druhé.
NASA v sobotu potvrdila další odklad první mise s lidskou posádkou k Měsíci za posledních padesát let. Důvodem je technický problém s raketou. Do vesmíru tak zamíří nejdříve v dubnu, informoval web DW.
Poslední dny meteorologické zimy připadají do týdne, který právě začíná. Podle meteorologů přinese hodně oblačnosti a také srážek. Změna nastane od středy, lidé se mohou těšit na většinou slunečné a bezesrážkové počasí.
Agenti v noci na neděli zastřelili mladého muže, který vstoupil do areálu soukromé rezidence amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě. Šéf Bílého domu na místě nebyl, nacházel se ve Washingtonu. Na vyšetřování případu se podílí i FBI.
Karlos Vémola nezažil právě nejlepší úvod roku. Nějaký čas si pobyl ve vazbě, ocitl se také v péči lékařů. Rekonvalescence po operačním zákroku pokračovala i po jeho propuštění na svobodu. Nyní už se ale věci začínají obracet k lepšímu.
Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem.
Britská vláda uvažuje o odstranění bývalého prince Andrewa z linie nástupnictví na trůn, aby se za žádných okolností nemohl stát králem. Ministr obrany Luke Pollard řekl, že je správné to udělat, a to bez ohledu na závěry probíhajícího policejního vyšetřování.
Bratislava v pondělí zastaví dodávky elektřiny na Ukrajinu, pokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neobnoví dodávky ropy na Slovensko. Na sociální síti to oznámil slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD).
V českém šoubyznyse se letos budou slavit kulatiny několika výrazných osobností. Jednou z nich je Dáda Patrasová, o které se naposledy psalo, když marodila s chřipkou. Nyní se o manželce zmínil Felix Slováček. Co prozradil?
Druhým dnem v řadě varují meteorologové před ledovkou a vzestupem vodních hladin. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje předchozí, když rozšiřuje oblast varování před povodňovými jevy.