Většina Západu bude olympiádu politicky bojkotovat. Čína chce protiopatření

Premiér Petr Fiala minulý týden uvedl, že do Pekingu nepojede ani žádný z českých ministrů. Jakých akcí se zúčastní čeští diplomaté, včetně velvyslance, zatím není známo. Peking obvinění z porušování lidských práv odmítá a zdůrazňuje, že sport by neměl být politizován.

Mezi zahraničními hosty, kteří na zahajovacím ceremoniálu nebudou chybět, je ruský prezident Vladimir Putin, polský prezident Andrzej Duda, egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán nebo šéf světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Přítomen bude samozřejmě i čínský prezident Si Ťin-pching, který pro ostatní hlavy států uspořádá banket.

USA diplomatický bojkot olympiády oznámily v prosinci, zároveň ale vyjádřily podporu americkým sportovcům, kteří do Pekingu pojedou. Americké ministerstvo zahraničí ve zdůvodnění poukázalo především na situaci v čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Čína čelí obviněním, že v Sin-ťiangu zřídila ve jménu boje proti islamismu množství internačních táborů, jimiž prošlo více než milion menšinových Ujgurů. Čínské úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání, kde Ujguři podstupují politickou převýchovu. Podle bojovníků za lidská práva v táborech probíhají nucené práce a násilná politická agitace. Ujgurské ženy jsou sterilizovány a Ujguři jsou nuceni vzdát se své muslimské víry, jazyka a kultury, uvádějí aktivisté.

Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na politický bojkot Washington varovalo, že proti USA přijme "rozhodná protiopatření", která však blíže nespecifikovalo. Podle spekulací médií by se mohla čínská odveta týkat například účasti na letní olympiádě v roce 2028 v Los Angeles. Minulý týden čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu vyzval šéfa americké diplomacie, aby Washington přestal olympiádu v Pekingu narušovat.

K americkému bojkotu pekingské olympiády se později připojily Británie, Austrálie, Kanada, Dánsko, Belgie, Litva či Estonsko. Některé státy jako Švédsko, Nizozemsko a Nový Zéland sdělily, že své vládní delegace do Pekingu nevyšlou, zdůvodnily to ale přetrvávající koronavirovou krizí. Nezávaznou rezoluci vyzývající k politickému bojkotu olympiády schválil v červenci také Evropský parlament. Rezoluce apeluje, aby představitelé EU a členské státy odmítli veškeré pozvánky na pekingskou olympiádu, pokud čínská vláda ověřitelně neprokáže zlepšení lidskoprávní situace v Hongkongu, Sin-ťiangu, Tibetu, Vnitřním Mongolsku a jinde v Číně.

Itálie ale například oznámila, že se k diplomatickému bojkotu připojit nehodlá. Podobně se vyjádřil v prosinci i francouzský prezident Emmanuel Macron, který označil americký diplomatický bojkot her za "bezvýznamný a symbolický".

Český premiér Petr Fiala oznámil, že na olympijské hry nepojede ani nikdo z české vlády. O akcích, kterých se zúčastní čeští diplomaté včetně velvyslance v Pekingu Vladimíra Tomšíka, zatím Praha nerozhodla. Tomšík v rozhovoru s čínským deníkem Beijing Daily dříve vyjádřil hrám podporu, přičemž řekl, že tak činí na žádost prezidenta Miloše Zemana. Ministr zahraničí Jan Lipavský poté telefonicky Tomšíka požádal, aby se dalších takových výroků zdržel.