Svět by byl lépe chráněný před vznikem nových variant koronaviru a země s nízkými a středními příjmy by zaznamenaly podstatně méně úmrtí, kdyby jim bohaté státy darovaly přibližně 50 procent svých vakcín proti nemoci covid-19. Vakcínová nerovnost naopak prodlouží pandemii covidu-19 a zvýší riziko vzniku nových variant. Vyplývá to z nové studie, o které dnes informoval list The Guardian.
Výzkum zjistil, že pokud by země s vysokými příjmy darovaly 46 procent svých vakcín, v zemích s nízkými a středními příjmy by se výrazně snížil počet úmrtí na nemoc covid-19. I menší počet darovaných vakcín by měl velmi příznivý účinek.
V zemích s nízkými příjmy má dokončené očkování jen něco málo přes pět procent lidí, zatímco v bohatších státech je to 72 procent.
Podle hlavního autora studie Qingpenga Zhanga z vysoké školy City University of Hongkong je pochopitelné, že bohatší země se snaží nejprve zajistit dávky na ochranu vlastních obyvatel a teprve poté distribuují vakcíny do ostatních zemí.
Přínosy, které vyplývají z přechovávání a skladování očkovacích látek, ale nejsou tak významné, jak tyto státy předpokládaly, protože vakcíny poskytují spíše krátkodobou ochranu. "Lidé nebrali v úvahu budoucí varianty viru, které prolomí ochranu vytvořenou stávajícími vakcínami," uvedl vědec.
Výzkum je založený na leteckých datech, která sledovala pohyb lidí v mezinárodním měřítku. Výzkumníci díky nim předpověděli, co se stane během pěti let při různých strategiích přidělování vakcín.
Studie ukázala, že nerovnoměrná distribuce vakcín povede v prvním roce k rychlejšímu poklesu úmrtnosti v zemích s vysokými příjmy, ale v dalších letech se tyto země stanou zranitelnými vůči opětovným infekcím a novým variantám koronaviru.
Tým zahájil výzkum ještě před vznikem variant delta a omikron, které odrážejí předpovědi studie. Zhang připomněl, že obě varianty zřejmě pocházejí ze zemí z nižšími příjmy. "Kdyby tyto země nejprve dostaly dostatek vakcín na ochranu svých obyvatel, pak by se pravděpodobně podařilo tyto nové varianty omezit ," dodal vědec.
Studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Human Behaviour, zjistila, že pokud bohatší země darují vakcíny pouze svým sousedům, má to jen omezený přínos.
Michael Good z Griffithovy univerzity v Austrálii, který se na studii nepodílel, uvedl, že výzkum vyčíslil přínosy spravedlivé distribuce vakcín. Zdůraznil podle něj také potřebu dlouhodobého uvažování při rozhodování o vakcínách.
"Když se dnes jako stát rozhodujeme, jak budeme vakcíny používat, může to mít dopad na varianty, které se vyvinou za jeden rok nebo pět let," řekl Good. "Přijímáme rozhodnutí, která jistě ovlivní zdraví lidí v zemích s nízkými příjmy, ale v příštích třech až pěti letech ovlivní i naše zdraví v zemích s vysokými příjmy," uvedl vědec.
Udílení prestižních hudebních cen Anděl mělo mít slavnostní tečku, místo toho se večer proměnil v dramatickou scénu, kterou musela řešit záchranná služba i policie. Před očima svědků byla mladá žena brutálně napadena – útočníkem má být podle dostupných informací rapper známý jako Totally Nothin.
Ben Affleck (52) v posledních měsících neprožíval právě šťastné období. Jeho osobní život se ocitl v krizi, která vyvrcholila v únoru 2025 rozvodem s Jennifer Lopez (55). Jejich manželství, které mělo být pohádkovým návratem dávné lásky, skončilo bez skandálů i bez velkých dramat.
Jiřina Bohdalová je asi nejslavnější českou herečkou, ale její začátky v této umělecké profesi nebyly vůbec jednoduché. Nebylo totiž vůbec jasné, že se herectvím jednou velmi dobře uživí. Legendární herečka původně vydělávala úplně jinak.
Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.
Největšími stálicemi na poli českých talk show jsou Jan Kraus a Karel Šíp. Všechnopárty, tedy pořad druhého jmenovaného, letos oslaví 20 let. Ani po tak dlouhé době se Šíp neubrání srovnání s Krausem. V čem jsou jejich pořady rozhodně odlišné?
Možná jste zaznamenali, že kolem Rudolfa Hrušínského se něco děje. Naštěstí nejde o realitu v osobním životě, pouze se řeší další osud jeho postavy v nekonečném televizním seriálu Ulice. Co se děje?
Kolem kuchaře Radka Kašpárka je v posledních dnech pořádně rušno. Nejprve se řešil rozpad jeho manželství, k tomu se následně přidal konec na Nově. Odůvodnil ho rodinnými důvody. Podle posledních informací se totiž snaží o záchranu vztahu s manželkou Andreou. Jenže se úplně nedaří.
Michal Suchánek je lidem na očích poměrně často. Nyní přiznal, že sám má se zrakem velké problémy, které začaly při natáčení populárního televizního pořadu Partička. Co se tam stalo?
Česko se nachází uprostřed víkendu, který provází velmi výrazné ochlazení. Dnešní maxima budou mít hodnoty jen několik stupňů nad nulou. Za týden bude situace jiná. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Šestnáct laureátů, osm moderátorů a tři pódia. V sobotu 5. dubna proběhlo na pražském Výstavišti vyhlášení Cen Anděl Coca-Cola za rok 2024. Dvě ocenění za desku Vteřiny, měsíce a roky získal Vladimír Mišík, svou andělskou sbírku rozšířili také Monkey Business, Kateřina Marie Tichá nebo Pam Rabbit. Do Síně slávy vstoupil Ivan Mládek.
Do Česka dnes začal proudit chladný arktický vzduch, jehož příliv se již projevuje na teplotách. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že může sněžit ve všech polohách. Nejméně dvě následující noci budou mrazivé.
Přinejmenším pravidelní diváci televize Nova považují Lucii Borhyovou za národní poklad. Agátě Hanychové ale nedělá problém se opřít ani do univerzálně oblíbených osobností. Na co si postěžovala v souvislosti se známou moderátorkou?