Vláda je podle Jurečky připravena zvýšit platy ještě letos, ale ne o inflaci

Podle mluvčího odborových svazů veřejné sféry Pavla Bednáře žádná z verzí reálný propad výdělků nedorovnává a stanovisko vlády je neakceptovatelné. Odboráři požadují přidání od července tak, aby zaměstnancům veřejné sféry neklesla za letošek kupní síla. Předáci se ve středu poradí o dalším postupu.

"Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci," uvedl Jurečka. Podle něj je potřeba zohlednit i kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, nejen růst výdělků. V potaz je třeba brát i zadlužení státu, podotkl ministr.

Podle informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) zaměstnával loni veřejný sektor 656.500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41.921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44.782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39.877 korun, polovina pracovníků měla pak méně než 33.552 korun. Za rozdílem je podle odborů i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.

Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil. Inflace dosáhla v dubnu meziročně 14,2 procenta. Pokud by se podle Jurečky měla všem zaměstnancům veřejné sféry dorovnávat, rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na 20 miliard korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se peníze vrátily v odvodech a daních.

Jurečkovy varianty zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně, nebo rozdílně podle profesí méně než o inflaci a o inflaci. Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.

Podle Bednáře se na jednání probírala ale jen dvě řešení. "Jedno je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné," řekl ČTK Bednář. Podle něj není jasné, zda by výdělky měly růst od července, září, nebo jiného termínu. Předáci odborů veřejné sféry se ve středu poradí o dalším postupu.

Na dnešní schůzce s odbory byli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Návrhy proberou ještě šéfové vládních stran. S nimi pak podle Středuly chtějí jednat i předáci. Podle Jurečky by jasno o termínu a výši přidání mělo být "během dvou týdnů".

Zástupci odborů, vlády a zaměstnavatelů se dnes sešli i kvůli navýšení minimální mzdy. ČMKOS požaduje od července růst o 2000 korun na 18.200 korun. Zaměstnavatelé to odmítají. Poukazují na dopady covidové krize, války na Ukrajině a zdražování. Uvádějí také to, že s nejnižším výdělkem rostou i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Činí od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle Jurečky o případné úpravě bude také jednat koalice.