Vláda opět schválila návrh rozpočtu se schodkem přes 370 miliard korun

S návrhem už při zářijovém schvalování na schůzi vlády nesouhlasila koaliční ČSSD, která požadovala větší nárůst platů hasičů, policistů, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách.

Druhý schválený návrh státního rozpočtu oproti prvnímu doznal podle MF jen drobných změn. Nezavedla se nová daň z digitálních služeb, což znamená snížení příjmů o 2,5 miliardy korun, o půl miliardy korun se snížily kapitálové příjmy MF. Aktuální návrh počítá s vyšším výběrem příjmů pojistného na sociální zabezpečení, což přinese tři miliardy korun. "Na výdajové straně byly provedeny technické změny v rámci rozpočtu kapitol Správa státních hmotných rezerv a ministerstva dopravy," uvedlo MF.

Příjmy státního rozpočtu na příští rok vláda už v září schválila 1551,1 miliardy korun a výdaje 1927,7 miliardy korun. Někteří ekonomové návrh kritizovali mimo jiné kvůli výši schodku. Například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila na to, že schválený schodek rozpočtu není ničím ospravedlnitelný, protože je mimo jiné o deset miliard vyšší, než byl v roce, kdy propukla v plné síle pandemie koronaviru.

Vznikající koaliční vláda chce podle nedělního vyjádření kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun, což nynější ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za nereálné. Návrh rozpočtu končící vlády podle Fialy dosavadní opoziční koalice ve Sněmovně nepodpoří. Česko by tak do příštího roku vstoupilo podle něj v rozpočtovém provizoriu, které by trvalo v řádu týdnů až dvou měsíců.

Prioritami rozpočtu jsou kromě úspor na provozu státu podle MF investice za 218 miliard, růst důchodů o 805 Kč, zachování nižšího 15procentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun nebo podpora vědy a výzkumu. Platy učitelů by měly příští rok meziročně stoupnout o 3,5 procenta, a příští rok tak průměrný plat učitele bude zhruba 47.000 korun. Rozpočet zároveň počítá s navýšením platby za státní pojištěnce o 200 korun na 1967 Kč měsíčně.

Případné úspory plánované nově vznikající koalicí by se podle Fialy netýkaly mzdových nákladů, ale například neinvestičních nákladů, kde lze uspořit zhruba 20 miliard korun, nebo neinvestičních výdajů pro podnikatelské subjekty, kde by bylo možné ušetřit deset miliard. Podle Horské by se plán na snížení schodku pod 300 miliard mohl povést v případě vyššího výběru daní díky růstu ekonomiky, ukončení covidové pomoci firmám nebo zrušení zvýhodněného jízdného pro studenty.

Pokud by Parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.