Vláda snižuje spotřební daň na naftu a benzin, urychlí nákup vojenského materiálu

Ke snížení spotřební daně delší dobu vyzývali vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná. Snížení spotřební daně bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) platné od 1. června do 30. září.

"Pomůže to všem občanům, kteří potřebují jezdi autem, i všem dopravcům. Toto opatření pomůže všem lépe snášet nárůsty cen, které způsobila ruská agrese na Ukrajině," uvedl premiér. Podle Stanjury ještě vláda bude muset najít správnou legislativní cestu, aby byla novela zákona o spotřební dani schválena Parlamentem co nejrychleji.

Podle dat společnosti CCS činila v březnu průměrná cena za litr 46 korun. Šlo o výrazné zdražení, od října loňského do února letošního roku se totiž držela mezi 35 a 37 korunami za litr.

Vláda také v reakci na růst cen pohonných hmot v souvislosti s válkou na Ukrajině schválila balíček novel zákonů, které ruší povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot a silniční daň pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Součástí vládního balíčku jsou i daňová opatření na podporu elektromobility.

Kabinet velmi vážně zvažuje stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodem jsou podle něj výsledky kontrol u prodejců, s kterými je nespokojen. Čerpací stanice musí na denní bázi hlásit průměrné prodejní ceny, ministerstvo financí jim povinnost zadalo v polovině března. V této souvislosti připomněl, že se ve čtvrtek setká se zástupci Unie nezávislých petrolejářů a České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).

První výsledky kontrol ministerstvo financí zveřejnilo 22. března. Kontroly prodejních cen pohonných hmot českých čerpacích stanic tehdy zatím neprokázaly potřebu regulace. Podle prvních předběžných výsledků cenové kontroly provozovatelé čerpacích stanic zvyšováním cen pohonných hmot převážně reagovali na výhled dramaticky rostoucích cen a vývoj na komoditní burze.

"S těmi výsledky (pozn. kontrol) nejsem spokojený a budu o tom jednat. Jednou z dalších možností je, a velmi vážně to zvažujeme, stanovení maximálních marží. Máme totiž k dispozici již podrobnější informace a delší časovou řadu údajů," uvedl ministr. Kontrola prodejních cen a přiměřenosti marží je jedním z nástrojů vlády proti vysokým cenám pohonných hmot, jejichž ceny stoupaly v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Vláda schválila rychlejší nákup vojenského materiálu za 48 miliard korun

Vláda schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS).

Zároveň kabinet dnes schválil plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce českých ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize a zajištění stabilního financování obrany v dlouhodobém horizontu, doplnila ministryně.

"V krátké době vláda schválila urychlení nákupu a legislativní změny, které jsou nutné k zajištění dlouhodobého financování naší armády a obrany, uvedl Fiala. Cílem je podle něj nejpozději v roce 2025 dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.

Ministerstvo obrany podle tiskové zprávy plánuje ještě letos zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun. Konkrétně jde třeba o nákup balistických prostředků, munice, posílení pozemní přepravy nebo o ruční palné zbraně.

V následujících dvou letech chce resort urychlit nákupy za 33,77 miliardy korun. Jde například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků.

Kromě urychlení některých projektů vyplývajících ze strategických dokumentů chce vláda upřednostnit český obranný průmysl. "Chceme, aby se přidaná hodnota vynaložených prostředků do obrany České republiky pozitivně promítla i v naší ekonomice," konstatovala Černochová.

Jednou z legislativních změn je podle tiskové zprávy ministerstva vznik Obranného fondu. Má zajistit stabilitu financování velkých modernizačních armádních projektů. Jednodušší krátkodobé vysílání armádních sil a prostředků například k záchraně českých občanů z nestabilních oblastí má sloužit novela ústavy. Novelizace "branné legislativy" má pak posílit obranyschopnost v míru, zavést regulaci národních operací a umožnit průběžně doplňovat ozbrojené síly osobami a majetkem. Zakotví též povinnost státu vydávat dvě procenta HDP na obranu.

První etapa legislativních změn, do které patří také novely zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zákona o krizovém řízení a zákona o rozpočtových pravidlech, u nichž je spolugestorem Správa státních hmotných rezerv (SSHR), má být podle záměrů ministerstva schválena Bezpečnostní radou státu i vládou do poloviny letošního roku.

Druhá etapa zahrnuje novelu zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na českém území, novelu zákona o zadávání veřejných zakázek s ohledem na specifika obranných investic a novelu zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Ta podle resortu "umožní úpravu čerpání věcných zdrojů už v míru a aktivaci systému hospodářských opatření pro krizové stavy tak, aby mohla nastat podle rozhodnutí kabinetu již v době před vyhlášením stavu ohrožení státu."

Na Ukrajinu poputuje další dodávka vojenského materiálu

Vláda schválila další dodávku vojenského materiálu na Ukrajinu v hodnotě 133 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Materiál nespecifikovala.

Celková hodnota darovaného materiálu Ukrajině činí 1,1 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale resort obrany již delší dobu neuvádí, jaký vojenský materiál na pomoc napadené zemi posílá.

Wall Street Journal v úterý napsal s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany, že Česko poslalo na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Neoficiální informace, že ČR poslala několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty, předtím česká armáda nepotvrdila.

Ministryně obrany v úterý uvedla, že věří, že Česko posílá na Ukrajinu zásadní vojenský materiál. Konkrétně se však o obsahu dodávek bavit nechtěla.

"Zvídavost je lidská a chápu ty, kdo chtějí zjistit, co na Ukrajinu dodáváme. Promiňte, nemohu vám k tomu říct víc. Zuří tam válka a nebudeme vrahům s písmenem Z nic usnadňovat!" napsala na twitteru. 

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v pondělí mimo jiné v návaznosti na jednání s předsedou ukrajinské Nejvyšší rady Ruslanem Stefančukem uvedla, že Ukrajině je možné pomoci například dodávkou protivzdušné obrany, protiraketové techniky nebo tanků.

Policisté, hasiči a vězeňští dozorci dostanou proplacené přesčasy

Vláda dnes rozhodla o proplacení přesčasů policistů, hasičů a vězeňské služby během nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadla ruská vojska. Dostanou ji formou mimořádné odměny, jejíž výše se bude odvíjet od počtu odpracovaných hodin přesčas na rámec pracovní doby. U policie činí suma 87,6 milionu korun, u hasičů 21 milionů korun, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Na proplacení přesčasů pro příslušníky vězeňské služby je určeno podle tiskové zprávy vlády 2,56 milionu korun.

Všechny přesčasy odpracované v nouzovém stavu spojeném s migrační krizí se podle ministra evidují. Celkem vláda uvolní zvláštní rozpočtové rezervy pro policisty a hasiče ve výši 108,6 milionu korun.

Policisté například vypomáhají v krajských asistenčních centrech s vyřizováním cizinecké a pobytové agendy, více kontrolují pobytové záležitosti cizinců ve vnitrozemí nebo zajišťují zvýšenou bezpečnost. Hasiči zajišťují provoz národního asistenčního centra a všech 14 krajských asistenčních center, vybavují místa dočasného nouzového přístřeší, přepravují osoby nebo humanitární pomoc do zahraničí. U příslušníků Vězeňské služby ČR je podle vlády potřeba proplatit přesčasy za zvýšený rozsah kontrol, monitoring předcházení násilí či ostrahu při eskortách vězňů národností, které jsou zapojeny do konfliktu na Ukrajině.

Vnitro zároveň podle dřívějšího prohlášení Rakušana chystá kvůli proplácení přesčasů za nouzového stavu legislativní změnu, která má přinést systémové řešení. Budoucí legislativa by podle ministra neměla být v neproplácení 150 hodin přesčasové práce za nouzového stavu tak přísná jako nyní.