Vláda v Německu se rozpadá, země míří k předčasným volbám

Scholz obvinil Lindnera z toho, že se místo hledání kompromisů ve prospěch občanů soustředil pouze na zájmy své vlastní politické skupiny. Podle kancléře to znemožnilo efektivní spolupráci. Scholz navíc v reakci na rostoucí napětí v koalici oznámil, že 15. ledna 2025 svolá hlasování o důvěře své vládě, přičemž připustil možnost předčasných voleb, které by se mohly uskutečnit do března 2025.

K odvolání ministra financí došlo právě v momentě, kdy se ukázaly rozdíly mezi koaličními stranami, přičemž dokument, který Lindner předložil minulý týden, se stal příčinou politického napětí, uvedl server CNN.

Dokument, který byl podle Lindnera původně určen pouze pro interní potřebu, požadoval zásadní změnu směru německé hospodářské politiky a varoval před neudržitelným pokračováním současné vlády. Lindner ve svém plánu navrhoval konkrétní kroky k oživení ekonomiky, včetně změn v daňové politice a úsporách ve veřejných výdajích, což Scholzovi a Zeleným nevyhovovalo.

Ještě před tímto rozhodnutím Lindner navrhl jako řešení politické krize předčasné volby, což Scholz rozhodně odmítl. Tento krok ukázal na hlubší rozdělení uvnitř koalice, která čelí problémům nejen v oblasti hospodářské politiky, ale i v otázkách energetické politiky a správy veřejných financí.

Scholzovo odvolání Lindnera tedy není pouze politickým aktem, ale i signálem pro veřejnost a politické soupeře, že německá vláda může vstoupit do velmi komplikované fáze, kdy se bude rozhodovat o budoucnosti koalice. Opozice již začala kritizovat nejen samotný krok, ale i způsob, jakým kancléř řeší tuto vnitřní krizi. Někteří odborníci tvrdí, že tento krok může vést k dalšímu oslabování vlády a k rozdělení mezi koaličními partnery.

Pokud by skutečně došlo k předčasným volbám, mohlo by to zásadně změnit politickou mapu Německa. Není jasné, jak by tento krok ovlivnil popularitu jednotlivých politických stran a zda by koalice, která by vznikla po těchto volbách, byla stabilní. Na rozhodnutí o důvěře a případné volební možnosti tak bude i nadále upřena velká pozornost.

Tato politická krize však přichází v těžkém období pro Německo, které čelí výzvám v oblasti ekonomiky, energetiky a zahraniční politiky. Rozhodnutí kancléře Scholze a budoucnost koalice tak budou zásadní pro další směřování země v příštích měsících a letech.

Koalice, kterou tvoří sociální demokraté (SPD), liberální FDP a Zelení, se po několika měsících napětí dostala na pokraj rozpadu, uvedl Deutsche Welle.

K rozpadu koalice přispělo několik faktorů, ale klíčovým momentem bylo rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z 15. listopadu 2023, který prohlásil část vládní rozpočtové politiky za protiústavní.

Soud zrušil plán na přerozdělení prostředků z fondu na zmírnění následků pandemie COVID-19, což vedlo k rozpočtovému výpadku ve výši 60 miliard eur. Tento krok odhalil hluboké neshody uvnitř vlády a vystavil koalici problémům, které se už nedaly překonat.

Koalice začala mít problémy již od svého vzniku, kdy bylo jasné, že základní politické hodnoty SPD, Zelených a FDP nejsou kompatibilní. Zatímco SPD a Zelení zastávají centristické levicové názory a prosazují silný stát s vysokými výdaji na sociální politiku a ochranu klimatu, FDP je ekonomicky liberální strana, která volá po úsporné politice a minimalizaci státního zásahu.

K prvním vážným konfliktům došlo již po několika měsících vládnutí. Když Lindner navrhl daňové úlevy pro řidiče jako odpověď na rostoucí ceny pohonných hmot, Zelení tento krok kategoricky odmítli. Následně se začaly prohlubovat neshody ohledně dalších legislativních opatření, jako jsou změny v sociálních dávkách nebo energetické politice, což vedlo k neustálým konfliktům mezi stranami.

Ve chvíli, kdy Lindner navrhl předčasné volby, Scholz tento návrh odmítl a rozhodl se ho odvolat. Politická situace v zemi se tím ještě více zkomplikovala, když Lindner začal veřejně kritizovat koaliční politiku a její ekonomické plány. Jeho krok byl vnímán jako provokace, která vedla k otevřeným neshodám nejen mezi ním a kancléřem, ale i mezi jednotlivými koaličními stranami.