Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.
Kandidáti i jejich příznivci považují tyto volby za nejdůležitější ve svém životě, protože v nich podle nich jde o samotnou demokracii a americký způsob života. Kampaň přilákala rekordní finanční prostředky a mediální pokrytí je intenzivnější a polarizovanější než kdykoli předtím.
Vedle prezidentských voleb budou voliči rozhodovat také o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 ze 100 senátních křesel, což bude mít zásadní vliv na složení 119. Kongresu. Proběhne také volba guvernérů ve třinácti státech a teritoriích a řada dalších voleb na místní úrovni.
Ve 41 státech budou voliči hlasovat o celkem 159 iniciativách. Deset států, včetně Arizony, Colorada a Floridy, bude rozhodovat o opatřeních týkajících se potratů. Florida, Severní Dakota a Jižní Dakota zvažují legalizaci marihuany.
Vzhledem k tomu, že mnoho voličů již hlasovalo předčasně, termín „volební den“ už neodpovídá realitě. Desítky milionů Američanů hlasovaly buď poštou, nebo osobně s předstihem, aby se vyhnuly dlouhým frontám a nepříznivému počasí. Například v Georgii byl první den předčasného hlasování rekordní, v první den hlasovalo také přes 97 000 lidí ve Wisconsinu.
Většina států začíná počítat hlasy až v den voleb, což může zpomalit zveřejňování výsledků. Na samotný volební den, který letos připadá na 5. listopadu, zamíří k urnám ti, kteří nevyužili předčasné hlasování.
Kdo jsou prezidentští kandidáti?
Demokratickou kandidátkou se stala Kamala Harrisová, dosavadní viceprezidentka USA, poté co Joe Biden oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení. Harrisová, bývalá senátorka a generální prokurátorka Kalifornie, by se v případě vítězství stala první ženou a první ženou jiné než bílé barvy pleti na postu prezidentky v historii USA.
Republikánským kandidátem je Donald Trump, který se pokouší o svůj třetí mandát v Bílém domě. Kontroverzní miliardář a televizní hvězda se stále drží svého tvrzení, že mu byly předchozí volby „ukradeny“. Je také nejstarším kandidátem hlavní strany v historii a nedávno přežil dva pokusy o atentát.
Dalšími kandidáty jsou Chase Oliver za Libertariánskou stranu, Jill Steinová za Stranu zelených a Cornel West, který kandiduje jako nezávislý.
Jaké jsou klíčové faktory a otázky?
Potraty: Jedná se o první volby po zrušení Roe v. Wade, rozhodnutí nejvyššího soudu, které zajišťovalo ústavní právo na potrat. Harrisová prosazuje národní zákon, který by zaručoval přístup k bezpečným potratům, zatímco Trump tvrdí, že otázka potratů je záležitostí jednotlivých států.
Demokracie: Demokraté tvrdí, že Trump představuje hrozbu pro demokratické normy, zejména po událostech z 6. ledna 2021, kdy jeho příznivci zaútočili na Kapitol. Harrisová označila Trumpa za „fašistu“ a varuje před jeho sympatiemi k zahraničním autoritářům, zatímco Trump obviňuje Harrisovou, že ona je hrozbou pro demokracii.
Ekonomika: I přes silný hospodářský růst a nízkou nezaměstnanost se Bidenovi a Harrisové nedaří přesvědčit voliče o svých ekonomických záměrech, zatímco Trump se profiluje jako lídr, který přinese daňové škrty a ochrání sociální zabezpečení.
Imigrace: Trump se nadále zaměřuje na přísnou imigrační politiku, zatímco Harrisová podporuje plán, který zahrnuje zvýšení počtu pohraničních agentů a kontrolu na hranicích v případě nadměrného počtu přechodů.
Kdo má šanci zvítězit?
Situace je velmi těsná. Harrisová a Trump jsou v národních průzkumech na 48 %, přičemž klíčové státy jako Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin zůstávají nerozhodnuté. Na výsledek budou mít vliv především voliči v těchto tzv. „swing states“.
Průzkum provedený deníkem The New York Times a univerzitou Siena College ukazuje, že rozdíl mezi oběma kandidáty v sedmi klíčových státech je minimální. Harrisová má mírný náskok v Nevadě, Severní Karolíně a Wisconsinu, zatímco Trump vede pouze v Arizoně. Ve zbývajících státech – Michigan, Georgia a Pensylvánie – jsou výsledky vyrovnané.
V Pensylvánii, která se tradičně řadí mezi klíčové „swing states“, se Trumpovi podařilo upevnit podporu a přiblížit se Harrisové. Zatímco v dřívějších průzkumech zde Harrisová vedla o čtyři procenta, aktuální čísla ukazují na těsnější souboj.
Průzkum probíhal od 24. října do 2. listopadu mezi 7879 pravděpodobnými voliči z klíčových států, a výsledky se ve všech případech pohybují v rámci statistické chyby 3,5 procenta. Zhruba 40 procent respondentů už svůj hlas odevzdalo předčasně, přičemž mezi těmito voliči má Harrisová osmiprocentní náskok. Trump však vede u těch, kteří hlas zatím neodevzdali, ale plánují přijít k volebním urnám.
Klíčové termíny, které potřebujete znát
Electoral College: Americký prezidentský systém zahrnuje sbor volitelů, kteří reprezentují jednotlivé státy na základě počtu obyvatel. Každý stát má přidělen určitý počet volitelů, kteří přidělí hlasy vítězi ve svém státě. Celkem je v USA 538 volitelů, přičemž kandidát potřebuje k vítězství 270 hlasů.
Swing states: Jedná se o klíčové státy, které mohou přehodit výsledek na jednu či druhou stranu. K těm nejdůležitějším patří například Pensylvánie, Michigan, Arizona, Florida a Wisconsin. Změna výsledků v těchto státech může rozhodnout o výsledku celé volby.
Early voting a absentee ballots: V USA existují možnosti tzv. předčasného hlasování a korespondenčního hlasování. Zejména v posledních letech má předčasné hlasování vliv na celkový průběh, protože umožňuje rychlejší sčítání.
Jak porozumět výsledkům?
V americkém volebním systému nerozhoduje celkový počet získaných hlasů (lidové hlasování), ale systém volitelů (Electoral College). Proto sledujte nejen celkový počet hlasů pro jednotlivé kandidáty, ale především počet volitelů v jednotlivých státech, přičemž na výsledky z klíčových států (swing states) se zaměřte prioritně.
Výsledky voleb jsou obvykle jasné už v noci nebo ráno po volebním dni, ale v případě těsných výsledků, jako tomu bylo v roce 2000 nebo 2020, může dojít na přepočítávání hlasů, právní spory nebo prodloužení procesu.
Americké volby mají globální význam, protože výsledek ovlivní mezinárodní vztahy, zahraniční politiku a mnoho dalších oblastí. Sledováním těchto kroků, zdrojů a analýz budete mít přehled o všech zásadních změnách i o konečném výsledku. EuroZprávy.cz budou samozřejmě volby v průběhu celého jejich konání monitorovat a nabídnou vám jak průběžné výsledky, tak i rozhovory, komentáře a analýzy.
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Zítra poprvé po dvouměsíčních letních prázdninách usednou školáci do lavic v novém školním roce 2025/26. Mnohé děti se nepochybně budou hned od prvního dne těšit na další volno. Počkají si do konce října, vyplývá z informací uvedených na webu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Příští týden se počasí v Česku bude pohybovat pod tropickou hranicí. Podle ČHMÚ.cz ale třicítku teploty nepřekročí.
Ačkoliv se v médiích objevily zprávy, že vztah herečky Pamely Anderson a herce Liama Neesona je pouze marketingovým tahem, který má podpořit jejich nový film Bláznivá střela, zdroje z okolí hvězd to popírají. Podle nich je vše mezi nimi upřímné a ani jeden z herců by se nikdy neuchýlil k takovému klamání veřejnosti.
Osudy opavské rodačky Ivany Macháčkové, kdysi zdravotní sestry, se změnily v roce 2002. Tehdy se po jejím boku začal pravidelně objevovat zpěvák Karel Gott, což jí vyneslo neustálý zájem médií. Už v pouhých šestadvaceti letech si dokázala udržet odstup od fotografů, což jí vydrželo dodnes. Její pověstná uzavřenost nyní ovšem vyvolává řadu otázek. Proč Ivana Gottová náhle ukončila projekt, na který se Mistrovi fanoušci z celé Evropy tak těšili?
Nedávno vyplavala na povrch informace, podle které měla zesnulá královna Alžběta II. ostře reagovat na žádost prince Harryho a Meghan Markle. Pár si totiž přál mít u sebe soukromého fotografa, který by zdokumentoval vůbec první setkání královny s její jmenovkyní a pravnučkou princeznou Lilibet. Setkání se odehrálo v červnu 2022, když královská rodina navštívila Velkou Británii, aby se zúčastnila oslav platinového jubilea Alžběty II.
Vztah Taylor Swift a Travise Kelceho je jako pohádka se šťastným koncem. Po jedenácti albech plných lásky, zlomeného srdce a zmařených snů našla Taylor svého prince. Nové zasnoubení s Travisem Kelcem ale vyvolává otázky, jak se tento nový stav odrazí v její tvorbě.
Podle několika zdrojů z amerického časopisu People herec Kevin Costner v současné době „nezávazně“ randí s režisérkou Kelly Noonan Gores.
Kuchařská celebrita Gordon Ramsay se na svém Instagramu podělil se svými fanoušky o šokující zprávu, že se musel podrobit operaci, při níž mu byl z obličeje odstraněn zhoubný nádor.
Americká herečka Julia Roberts, která na filmovém festivalu v Benátkách představila svůj nový film After The Hunt, prohlásila, že „ztrácíme umění konverzace v lidstvu“.
Členové britské královské rodiny se jen pár hodin před smrtí sjeli na zámek Balmoral ve Skotsku za tehdy už umírající královnou Alžbětou II. Nedorazili ale všichni, s britskou panovnicí se nerozloučil jak její vnuk, princ Harry, tak ani jedna z vévodkyň.