Vyhlášení mobilizace je podle experta důkazem, že invaze na Ukrajinu Putinovi nevychází

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin.ru
ČTK 21. září 2022 11:44 | akt. 21. září 2022 15:51
Sdílej:

Vyhlášení částečné mobilizace je podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany důkazem toho, že invaze na Ukrajinu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nevychází podle plánu. Podle odborníka by tento krok mohl oslabit Putinovu pozici. Petráš to dnes řekl ČTK. Rusko vyhlásilo částečnou mobilizaci dnes, chce povolat 300.000 rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě.

"Tento krok v každém případě znamená, že to Putinovi nevychází podle plánu. Putin to ale musí zaobalit do něčeho jiného, nesmí otevřeně říct ruské veřejnosti, že konflikt na Ukrajině podle plánu nejde," řekl Petráš. Putin se podle něj musí snažit o to, aby mobilizace nevyvolala averzi v ruské společnosti. Proto podle něj ta slova ruského prezidenta o tom, že Západ ohrožuje Rusko a jeho celistvost.

"Těžko ale říct, jestli se mu to podaří, je to příliš čerstvá informace. Každopádně mobilizace by se měla nést v duchu podpory společenského mínění, společenskou odhodlaností chránit vlast, bojovat za vlast. A vyhlásit mobilizaci za účelem posílení aktivit na Ukrajině by mohlo oslabit Putinovu pozici. On ji naopak potřebuje posílit. Bude dělat vše pro to, aby v ruské společnosti zavládl pocit toho, že Rusko je ohroženo. Jestli se mu to podaří, nikdo neřekne," uvedl odborník.

Podstatným bodem podle něj je, že se mobilizace bude týkat i obyvatel ruské národnosti, čemuž se Putin dosud snažil vyhnout. "Používal jednotky, které byly aktivní, v těch vojáci ruské národnosti byli, to ano. Ale k posílení současných jednotek rekrutoval lidi z národnostních menšin, byli to třeba Dagestánci, nešlo o Rusy. Nechtěl vyvolávat averzi proti tomu, co se na Ukrajině děje," uvedl Petráš.

Hovoří se o 300.000 rezervistech, podle Petráše je ale otázkou, kolik skutečně se jich podaří zmobilizovat. Neví se podle něj také, zda rezervisti vytvoří samostatné jednotky nebo budou přiřazeni k současným jednotkám jako posily. Podle Petráše se rezervisté na frontu každopádně nedostanou v nejbližších dnech. "Jde o jejich přípravu, logistiku, musí se vystrojit, uskutečnit se nějaké stmelovací cvičení. Nejde o hodiny, ani o dny, je to věc minimálně několika týdnů," řekl Petráš.

Otázkou ale pak podle něj také je, jak by se nyní měla zachovat Ukrajina, která v posledních týdnech uskutečnila na severu úspěšnou protiofenzívu. "Jestli by měla pokračovat a dál držet operační iniciativu, nebo jestli by bylo výhodnější opevnit dobyté pozice a čekat, co z té mobilizace vzejde," uvedl Petráš.

Expert: Vyhlášení mobilizace souvisí se záměrem na anexi ukrajinských oblastí

Vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem nelze vnímat mimo kontext toho, že současně vyjádřil plán na anexi čtyř ukrajinských oblastí. ČTK to dnes sdělil Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá při mobilizaci 300.000 rezervistů.

Z ruské strany jde podle Šíra o snahu zmrazit konflikt, respektive zakonzervovat dosavadní zisky, protože je jasné, že už neporostou. Dynamika konfliktu se podle odborníka překlopila k Ukrajině, existuje dobrá šance, že Ukrajinci budou postupovat a Rusové to, co obsadili, budou muset vyklízet.

Takový vývoj by znamenal ústup, ztrátu a snížení Putinovy prestiže. Rusové tomu chtějí zabránit i tak, že stupňují své výhrůžky včetně jaderného signalizování, což je podle Šíra výrazem takzvané politické eskalace.

Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika v úterý oznámily, že mezi 23. a 27. zářím uspořádají referendum o připojení k Rusku. Taková lidová hlasování se mají konat i v Ruskem okupovaných částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti.

V momentě, kdy by tyto regiony Rusko anektovalo, mohlo by z pohledu vnitrostátního práva vydávat případné útoky za ukrajinské napadení Ruska, což by dále umožnilo situaci eskalovat. Rusové podle Šíra pravděpodobně doufají, že Západ "vyměkne" a nevezme si podobné stupňování konfliktu na triko.

Expert míní, že existuje prostor pro to, aby se Rusové snažili jednotu Západu rozklížit, neboť ne všechny státy vnímají ruskou hrozbu a ruské kroky stejně intenzivně. Dosud ale Západ, Evropská unie i Severoatlantická aliance (NATO) přistupovaly k věci jednotně, schvalovaly protiruské sankce a země poskytovaly Ukrajině podporu.

Nelze podle Šíra říci, zda skutečně počet mobilizovaných osob bude činit 300.000. Rusko podle odborníka vytvořilo právní podmínky pro mobilizaci, není ale jasné, komu bude skutečně povolávací rozkaz odeslán. Skrze částečnou mobilizaci podle něj Rusko legalizuje kroky, které už dělalo dosud, včetně mobilizace na úrovni jednotlivých regionů, cizích státních příslušníků nebo například vězňů ochotných válčit. Mobilizovaných osob tak nakonec může být i více, o jejich bojeschopnosti lze ale polemizovat, míní Šír.

Putinovo ranní prohlášení vyvolalo v Rusku obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet, napsala agentura Reuters. Data serveru Google Trends ukázaly nárůst vyhledávání na Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek.

Podle údajů byly dnes vyprodány přímé lety z Moskvy do Istanbulu a arménského Jerevanu, což jsou destinace, kam mohou Rusové cestovat bez víz. Některé další spoje, kde je zapotřebí přestup - například do gruzínského Tbilisi, také nebyly dostupné, píše agentura, podle níž se nejlevnější letenky z Ruska do Dubaje ve Spojených arabských emirátech vyšplhaly na více než 300.000 rublů (přes 120.000 korun).

Také Šír počítá s tím, že by exodus Rusů mohl směřovat do postsovětských republik, do Arménie či střední Asie, dále do Dubaje a Istanbulu. Větší odchod Rusů do Evropy se očekávat nedá, neboť je uzavřený letecký prostor a mnohé země mají výrazně zpřísněná vízová omezení.

Stalo se
Světové celebrity
Jennifer Aniston

Fanatik najel autem do brány domu Jennifer Aniston. Jsem Ježíš, tvrdil o sobě

Hollywood se otřásl poté, co byl na začátku týdne zatčen muž, jenž se údajně pokládá za Ježíše Krista a věří, že slavná herečka Jennifer Aniston je jeho „královna“. Incident vyvrcholil ve chvíli, kdy 48letý Jimmy Wayne Carwyle najel svým vozem do brány hereččina luxusního sídla v Bel Air, zatímco byla pravděpodobně doma.

České celebrity
Jiří Bartoška

Co si Jiří Bartoška myslel o smrti?

Jiří Bartoška bojoval s rakovinou od roku 2014, kdy mu byla diagnostikována rakovina lymfatických uzlin. Tehdy se s osudem smířil s nadhledem a osobitým humorem. „V osmašedesáti letech lidé umírají. To je jistota – narodíme se a jednou zemřeme,“ prohlásil v rozhovoru. Jeho přístup k nemoci byl inspirací pro mnohé – nikdy se nevzdával, nepoddával se panice a udržoval si optimismus i během náročné léčby.

Počasí
Jarní počasí

Počasí bude příští týden jako na houpačce. V noci mráz, během dne téměř léto

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

České celebrity
Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

OBRAZEM: Lidé v Česku vzpomínají na Jiřího Bartošku, zakládají pietní místa

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.