Bělorusko nadále poskytuje svůj vzdušný prostor a síť letišť k ruským náletům na Ukrajinu, ale dosud chybějí známky toho, že by se na území severního souseda připravovala pozemní útočná uskupení, uvedl ukrajinský generální štáb.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko přes pondělní bojechtivá prohlášení brzy do války nevstoupí, protože armáda na to není připravena, píše i opoziční běloruský list Naša Niva s odvoláním na nejmenované důstojníky.
"Ve směru na Volyň a Polesí (oblasti sousedící s Běloruskem - pozn. ČTK) zůstává situace bez podstatných změn. Vedení Běloruska nadále poskytuje podporu Rusku ve válce proti Ukrajině tím, že umožňuje Rusku využívat vzdušný prostor a síť letišť k uskutečňování náletů na ukrajinské území. Na uvedených směrech jednotky obranných sil Ukrajiny kontrolují situaci. Náznaky vytváření útočných uskupení na území Běloruska a pohybu vojsk k dnešnímu ránu nebyly pozorovány," uvedl generální štáb.
Rusko od začátku invaze z 24. února využívá Bělorusko jako nástupiště pro nálety proti Ukrajině, připomněla agentura Unian a dodala, že pravděpodobnost pozemního útoku z Běloruska se neustále zvažuje. Lukašenko má podle některých ukrajinských expertů na výběr mezi konfrontací s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebo vysláním armády do války proti Ukrajině.
Lukašenko v pondělí oznámil, že se s Putinem domluvil na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk. I přes toto prohlášení "je nepravděpodobné, že by ruské a běloruské síly zaútočily na Ukrajinu ze severu", míní americký Institut pro studium války (ISW). Ruská složka společného uskupení bude podle něj pravděpodobně sestávat z mobilizovaných záložníků či špatně vycvičených branců, kteří nejspíše "nebudou pro Ukrajinu představovat významnou vojenskou hrozbu".
Útoku na Ukrajinu z Běloruska by předcházela skrytá mobilizace či přesuny většího množství ruských vojáků do Běloruska, jak se dělo o letošní zimě před ruskou invazí, upozorňuje Naša Niva.
Připomněla, že Lukašenko během pondělní porady s vojáky obviňoval Ukrajinu, že plánuje útoky proti Bělorusku, a sliboval na to odpovědět silou.
Ale až dosud z Ukrajiny na běloruské území nepřiletěl ani jediný projektil, zatímco z Běloruska ruská vojska v únoru zaútočila na Ukrajinu, dodal deník. A Kyjev, který je nyní zaujat osvobozováním jihu země, nemůže mít zájem o otevření druhé fronty na severu, poznamenal deník.
"Lukašenko nemůže bojovat s Ukrajinou, protože nemá armádu. Běloruská armáda není na odpovídajících početních stavech. Připraveny bojovat jsou pouze speciální síly, jejichž početní stavy jsou na 70-80 procentech," řekl listu nejmenovaný důstojník. "Techniky je dost, ale po několika vlnách optimalizace armády chybějí ti, kteří by ji obsluhovali," dodal.
Další vysoce postavený běloruský důstojník upozornil, že momentálně do zálohy odcházejí vycvičení "mazáci" a do jednotek přicházejí nezkušení nováčci z podzimního odvodu. "Nevidím možnost, jak se Lukašenko s nepřipravenou armádou vrhne proti Ukrajině. Jeho prohlášení jsou směšná. Dupe pro ruské publikum," řekl.
Současně ale připustil, že nový útok z Běloruska je podle vojenské logiky neodvratný, protože žádná kratší cesta na Kyjev nevede. Ale o tom, že se Lukašenko rozhodl vstoupit do války, by se okamžitě vědělo, protože mobilizace se v tak malé zemi neutají. Doplnění armády na válečné stavy a vycvičení zmobilizovaných záloh by podle vojáků vyžadovalo několik týdnů.
Další z důstojníků je přesvědčen, že Lukašenko do války proti Ukrajině nevstoupí, a to ani v případě, že by Ukrajinci odpověděli na nálety tím, že s pomocí raketometů HIMARS zničí pár letišť v Bělorusku.
Lukašenko na počátku října veřejně připustil, že se Bělorusko účastní "speciální vojenské operace", což je ruský eufemismus pro válku proti Ukrajině. "Účastníme se. Netajíme to. Ale nikoho nezabíjíme. Nikam neposíláme své vojáky. Neporušujeme své závazky," prohlásil běloruský vůdce. Současně si postěžoval, že Ukrajina "ustavičně provokuje" tím, že k hranici s Běloruskem stáhla na 15.000 vojáků, kteří budují ženijní překážky a palebná postavení a také nepřetržitě sledují běloruské území.
Hudební legenda Robbie Williams byl nucen zrušit své plánované vystoupení v Istanbulu, které se mělo konat příští týden. Zpěvák se omluvil fanouškům a oznámil, že koncert byl zrušen kvůli přetrvávajícím obavám o veřejnou bezpečnost v regionu.
Známý komentátor Piers Morgan znovu ostře zaútočil na vévodkyni ze Sussexu a jejího manžela. Britský moderátor si nebral servítky a přirovnal prince Harryho a Meghan Markle k „popularitě eboly“. K této drsné narážce se uchýlil poté, co se ho vévodkyně pokusila neúspěšně nechat vyhodit z televize.
Ozzy Osbourne v roce 2021 zvažoval sebevraždu kvůli nesnesitelné bolesti po nepovedené operaci krku. Hudebník, který zemřel 22. července ve věku 76 let, otevřeně hovoří o svém psychickém stavu v nadcházejícím dokumentu „Ozzy: No Escape From Now“ od společnosti Paramount+.
Nedávné charitativní aktivity a pokusy o usmíření s královskou rodinou prince Harryho byly označeny za „zoufalý obrat zrozený z nutnosti“.
Volby do Poslanecké sněmovny ovládlo hnutí ANO, když získalo 34,51 procenta všech odevzdaných hlasů. Na základě kompletních výsledků, které byly sečteny až pozdě v noci, tak bude mít hnutí ve Sněmovně celkem 80 poslanců.
Hnutí ANO oslavilo ve volbách do Poslanecké sněmovny triumf, když s jasnou převahou zvítězilo nad současnými vládními stranami. To byl pro štáb důvod k oslavám, po kterých předseda strany Andrej Babiš oznámil, že jede domů. Tam za ním ale dorazili lídři SPD a Motoristů na jednání o budoucí koalici.
Pravicový populista Andrej Babiš a jeho hnutí ANO zvítězili v klíčových českých parlamentních volbách. Podle předběžných výsledků, kdy bylo sečteno přes 98 procent okrsků, získalo ANO rozhodující náskok s 35 procenty hlasů. Tento výsledek představuje pro Evropskou unii nové potenciální problémy, píše server Politico. Babiš totiž slibuje ukončit iniciativu pro dodávky munice na Ukrajinu, zpochybnit plány NATO na zvýšení vojenských výdajů a postavit se Evropské komisi kvůli Green Dealu.
Volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo s jasnou převahou hnutí ANO. Ovládlo všechny kraje kromě Prahy a získalo více než 34 procent hlasů, což mu zaručuje 80 křesel ve Sněmovně. Na druhém místě se umístila koalice Spolu, která zabodovala pouze v Praze. Se ziskem více než 23 procent hlasů má nárok na 52 křesel.
Letošní sněmovní volby přinesly do Poslanecké sněmovny několik změn. Svůj mandát se sice podařilo obhájit 108 poslancům, mezi které patří například Marek Benda (ODS), ale naopak neuspěl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ani místopředseda Pirátů Jakub Michálek.
Historie si pamatuje jen vítěze. Koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, triumfovala ve sněmovních volbách před čtyřmi lety a doufala, že si to zopakuje i letos. Marně. Tentokrát jasně kralovalo hnutí ANO Andreje Babiše. Premiér Petr Fiala mu na tiskové konferenci pogratuloval, ale zároveň ho varoval, že nepřestane bojovat proti populismu a extremismu.
Vyjednávání o nové podobě vlády se rozbíhají krátce po sečtení volebních hlasů, které jasně určily vítěze.
Přestože hnutí Starostové a nezávislí (STAN) obsadilo ve volbách třetí místo, předseda Vít Rakušan neskrývá zklamání. Na tiskové konferenci, kterou zahájil úryvek z písně Mám malý stan (s narážkou na hudební vložku ve štábu ANO), Rakušan prohlásil, že „nebudu se radovat ze třetího místa“. Plně respektuje výsledky, ale cílem byla „demokratická stojednička“, která by zabránila současnému vývoji.