Závěr summitu EU patřil i otázce kyberzločinu, je na vzestupu

Závěry přijaté na konci dvoudenního jednání Evropské rady se dotýkají mnohých připravovaných opatření spojených s "digitální transformací" EU. Ve většině případů ale nestanovují konkrétnější termíny pro dokončení jejich projednávání. V případě snahy prodloužit zrušení poplatků za roaming vybízí k dohodě do konce roku, u norem o digitálních službách a digitálních trzích se ale hovoří jen o "co nejdřívějším" dojednání finálních návrhů.

Summit také vyzval ke svižnému postupu při rozhodování o tzv. Cestě k digitální dekádě, což je jakýsi návod pro dosažení cílů vytyčených k roku 2030. Ty se týkají "digitálních dovedností" obyvatelstva nebo přechodu veřejných služeb do online sféry.

Evropská komise strategii pro naplnění deklarovaných ambicí představila v polovině září. Předsedkyně Ursula von der Leyenová tehdy ve svém projevu "o stavu unie" uvedla, že EU se musí na digitalizaci své ekonomiky více zaměřit. Komise už dříve představila svůj první návrh pravidel využívání umělé inteligence a chystá také výnos o čipech, kterým chce podpořit jejich výrobu v Evropě.

Evropská rada nyní "zdůraznila potřebu rychlého pokroku" v obou těchto oblastech. V případě umělé inteligence například volá po "regulačním rámci příznivém pro inovace, aby se urychlil příjem této technologie jak v soukromé, tak veřejné sféře, a zároveň byla zajištěna bezpečnost a plné respektování základních práv".

Unijní summit se také podle přijatých závěrů zabýval "zřetelným zesílením nekalých kybernetických aktivit namířených proti našim demokratickým hodnotám a bezpečnosti základních funkcí našich společností". Podle Evropské rady je za této situace potřeba například dále rozvíjet systém "krizového managementu" kyberbezpečnosti v EU a posílit opatření zejména proti útokům typu ransomware, které spočívají v zablokování počítačového syséímu, přičemž jeho uvolnění je podmíněno výkupným.