Přibližně 700 000 obyvatel severní části Pásma Gazy se v posledních dnech stěhovalo na jih enklávy. Uvedl to nejmenovaný představitel izraelské armády pro server Times of Israel. Dodal, že několik nemocnic v severní části palestinského území zůstává dosud plných, i přes apely izraelské armády k jejich evakuaci.
Podle nejmenovaného představitele izraelské armády "na severu Pásma Gazy existuje celkem 20 nemocnic, z nichž bylo k dnešnímu dni evakuováno šest. Deset nemocnic dosud nepřijalo opatření k evakuaci, zatímco čtyři odmítají opustit svá místa."
Tento představitel také obvinil hnutí Hamás z využívání některých nemocnic jako úkrytů a zdůrazňuje, že "ví, že se jedná o citlivé lokality, které se pokusí vyhnout."
Hamás již obvinil Izrael z exploze v nemocnici Al-Ahlí v Pásmu Gazy, při níž přišlo o život několik set osob. Izrael však tvrdí, že k výbuchu došlo v důsledku neúmyslného výstřelu rakety militantní skupiny Palestinský islámský džihád.
Toto vysvětlení podpořila i francouzská zpravodajská služba. Nicméně i několik dní po události zůstává nejasné, kolik osob bylo skutečně zabito. Původní prohlášení místních úřadů hovořila o 500 obětech, zatímco americké tajné služby uvádí pravděpodobnější rozmezí od 100 do 300 mrtvých.
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari dnes zdůraznil, že přibližně pětina raket vypálených ze strany Palestinců od pátku dopadla na území Pásma Gazy kvůli chybným střelám, což si vyžádalo lidské životy. Hagari zároveň opakovaně vyzval civilisty, kteří stále zůstávají ve městě Gaza a na severním palestinském území, k přesunu do jižní části oblasti.
Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 4100. Dalších 13 300 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 5500, zraněno je nejméně 16 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".
Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Britský princ Harry u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu ocenil tamní obyvatele a prohlásil, že jejich síla je inspirací pro celý svět. V poselství adresovaném rehabilitačnímu centru Superhumans, které se stará o zraněné válečné veterány, Harry uvedl, že Ukrajina ukázala lidstvu, jak vypadá skutečná odolnost.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Agáta Hanychová stále dělá překvapenou z toho, co jí "provedla" kamarádka z úspěšného podcastu. Maminka Ornelly Koktové se - jak už to tak bývá - k událostem kolem dcery nemíní mlčet. A Hanychovou neváhala označit za hloupou.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Britská policie dokončila prohlídku v někdejší rezidenci bývalého prince Andrewa ve Windsoru, která proběhla v rámci vyšetřování údajného zneužití pravomoci ze strany mladšího bratra krále Karla III. Informovala o tom televizní stanice Sky News.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Ropné dodávky ropovodem Družba na Slovensko budou obnoveny až v březnu, řekl slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) ve středu. Znovu zároveň zkritizoval Ukrajinu, která podle jeho tvrzení neobnovila dodávky, ačkoliv s ropovodem prý nic není.
Českou hudební scénu zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, jenž byl přes 30 let členem legendární kapely Olympic. Opustil ji před šesti lety ze zdravotních důvodů.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Prezident Petr Pavel ve středu odjel z Česka na soukromou cestu do zahraničí. Informovala o tom prezidentská kancelář na webu. Pražský hrad neprozradil jakékoliv detaily. Hlava státu se vrátí do práce na začátku příštího týdne.
Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země.