Zeman: Česko je ve válce proti agresorovi a jeho bezpečnost je ruskou agresí ohrožena

Miloš Zeman
Miloš Zeman, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
ČTK 18. prosince 2022 13:03
Sdílej:

Česko je ve válce proti agresorovi a jeho bezpečnost je ruskou agresí ohrožena. V dnešním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl prezident Miloš Zeman. To, že je Česko ve válce, zdůvodnil tím, že pomáhá jedné z válčících stran. Zdůraznil, že kdyby Rusko uspělo na Ukrajině, mohlo by příště přepadnout třeba pobaltské státy. Podpořil návrh vlády prodloužit dočasnou ochranu uprchlíkům z Ukrajiny do konce března 2024, který tento týden schválila Sněmovna.

"Já v tomto případě jsem na straně vlády, nikoli nekriticky, ale protože si myslím, že je to správné," řekl prezident k prodloužení dočasné ochrany. Poukázal na to, že Ukrajinci prchají kvůli válce na Ukrajině. "Máme mít jistou míru soucitu, jistou míru humanismu, ne jenom si zaplácat hubu humanistickými frázemi, ale poskytnout jim reálnou pomoc. Což děláme a já si toho vážím,“ dodal.

"Ale samozřejmě, že jsme ve válce," prohlásil v reakci na argument opozičních politiků, že Česko ve válce není. "My pomáháme jedné válčící straně. Dodáváme jí zbraně, poskytujeme jí finanční a humanitární pomoc. Tím, že takto, a to masivně, pomáháme, jsme de facto, nikoli de iure, ve válce. A já bych se nestyděl si to přiznat. Jsme ve válce proti agresorovi," prohlásil.

Podotkl, že byl vždy pro korektní ekonomické vztahy s Ruskou federací hlavně kvůli dodávkám energetických surovin. Uvedl však, že jsou situace, kdy ekonomické vztahy musí ustoupit bezpečnostním zájmům. "A jestliže Rusko přepadlo Ukrajinu, tak kdyby se mu to podařilo, tak příště může přepadnout pobaltské státy, kde žije velmi silná ruská menšina, možná ještě silnější než na Ukrajině, no a pak se bude třeba snažit obnovit sovětské impérium včetně takzvaného blízkého pohraničí, což byly satelitní země," popsal prezident. "Takže ano, bezpečnost České republiky je ruskou agresí, ale opakuji: jakoukoli jinou agresí, jakýmkoli přepadením souseda, objektivně ohrožená," dodal dnes Zeman.

Zeman chce navštívit Srbsko, s Fialou chce letět do Izraele

Prezident Miloš Zeman chce v lednu nebo únoru příštího roku navštívit Srbsko, kde by měl v Bělehradě otevřít Český dům. Premiéru Petru Fialovi (ODS) navrhl, aby společně letěli do Izraele a otevřeli tam českou ambasádu v Jeruzalémě. Zeman to řekl dnes v pořadu Partie CNN Prima News. Svůj zdravotní stav si pochvaloval a řekl mimo jiné, že mu lékaři odstranili žaludeční sondu. Může také už nyní létat letadlem, nikoli jen vrtulníkem.

"Přede dvěma dny mně vyndali žaludeční sondu. Proto jsem usměvavý v radostné náladě a spokojený se životem. Neboť víte, co to bylo: mít rok v břiše žaludeční sondu?" řekl Zeman. Loni se prezident potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Strávil kvůli nim téměř dva měsíce v nemocnici.

Ohledně přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma dnes řekl, že Fiala je pro tento přesun a že to i veřejně prohlásil. Mluvčí vlády Václav Smolka tento týden uvedl, že premiér je přesunu ambasády nakloněn, ale že při nynějším předsednictví v Radě Evropské unie a válce na Ukrajině ale musí vláda řešit aktuálnější výzvy.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) se podle Zemana pokouší přesun sabotovat. Lipavský tento týden uvedl, že Česko dodržuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN i jednotný postoj Evropské unie k otázce možného přesunu velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. EU s přesuny nesouhlasí, stejně jako většina států světa Jeruzalém za hlavní město Izraele neuznává, neboť si na něj činí nárok i Palestinci.

České velvyslanectví v Tel Avivu má v Jeruzalémě od loňského roku úřadovnu. Své ambasády přestěhovalo několik států včetně Spojených států, jejich rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci Palestinců i arabského světa.

EU dlouhodobě zastává názor, že jediným realistickým řešením izraelsko-palestinského konfliktu je vznik dvou států, kromě Izraele tedy i palestinského, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou z nich.

Izrael, který obsadil východní část Jeruzaléma za války v roce 1967, považuje celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, zatímco většina zemí považuje východní Jeruzalém za okupované území. Spojené státy, Honduras, Guatemala a Kosovo jsou jediné země, které mají v Jeruzalémě velvyslanectví. Ostatní země je mají v Tel Avivu.

Stalo se