Zeman podepsal nové zákony. Skončí jednorázová brčka a příbory z plastu

Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří také nápojová míchátka, vatové tyčinky či tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu. Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které se zakážou, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ.

Zákon také zavádí požadavky na část výrobků z plastu. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit. Výrobci některých produktů také musí uživatele upozornit na dostupnost opakovaně použitelných alternativ. Výrobci budou muset také označovat výrobky z plastů jednotným značením. Týkat se to bude cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků.

Zákon posiluje rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se mají podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích. Spolupráce výrobců s obcemi by měla fungovat prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají peníze na úklid. Do roku by výrobci měli takto pomoci podle poslaneckých úprav minimálně 30 procentům obcí, do dvou let 60 procentům a do tří let alespoň 90 procentům obcí.

Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

Návrh také obsahuje cíle pro zpětný odběr plastových nápojových obalů. V roce 2025 to má být 77 procent hmotnosti obalů uvedených v daném roce na trh nebo do oběhu, v roce 2029 až 90 procent. Česko už nyní podle poslankyně ANO a bývalé náměstkyně ministra životního prostředí Bereniky Peštové třídí zhruba 80 procent nápojových PET lahví, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii.

Ministerstvo uvedlo, že na podporu přechodu na alternativy jednorázových plastových výrobků v poslední dotační výzvě dalo 60 milionů korun. Z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Poslanci v novele snížili na polovinu pokuty, které by hrozily výrobcům za porušení zákona. Maximální pokuta deset milionů korun se tak snížila na pět milionů korun. Senátoři tuto úpravu ponechali beze změn.

Plastové lahve budou muset být ze 30 procent z recyklátu

Plastové nápojové lahve bude nutné do roku 2025 vyrábět z jedné čtvrtiny z recyklovaného plastu, v roce 2030 až z 30 procent. Nádoby do objemu tří litrů s víčky z plastu budou muset mít tyto uzávěry připevněné k výrobku. Podepsal to prezident Miloš Zeman v rámci novel, které souvisejí se zákazem některých jednorázových plastových výrobků. O podpisu informoval Hrad na webu.

Předloha nezavádí povinné zálohování PET lahví, které prosazuje iniciativa výrobců nápojů, podle nichž bez tohoto opatření nebude možné naplnit cíl EU zvýšit zpětný odběr do roku 2029 až na 90 procent hmotnosti tohoto typu obalů uvedených ročně do oběhu. Podle společnosti Eko-kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se tříděním do speciálních nádob daří z trhu v ČR sebrat více než 80 procent použitých PET lahví.

Novela však zálohování plastových lahví ponechává dobrovolné. "Dobrovolný systém ale nezajistí pozitivní dopady plošného zálohového systému, jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů," sdělila už dříve ČTK mluvčí Iniciativy pro zálohování Kristýna Havligerová. Iniciativa se podle ní bude snažit prosadit samostatný zákon, který by zavedl povinné zálohování PET lahví a také plechovek.

Kritici povinného zálohování upozorňují na to, že by zálohované plastové lahve musely být před dalším použitím přetavené na nové stejně jako nyní lahve ze sběrných kontejnerů.

Psi budou registrováni v evidenci veterinární komory

Psi budou do budoucna registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. Podepsal to prezident Miloš Zeman v novele veterinárního zákona, informoval dnes Hrad na webu. Přístup do evidence budou mít nejen veterináři, ale také orgány veřejné moci a částečně i chovatelé.

Novela řeší také podrobnosti povinného čipování psů a zavádí podle požadavku EU pravidla pro mezinárodní přepravu zvířat. Jejich porušení by mohlo být potrestáno až dvoumilionovou pokutou.

Evidence bude neveřejný registr, cenu za zápis si budou účtovat soukromí veterináři. Záznamy o psech se budou z evidence vyřazovat po 20 letech. Přístup do evidence mají mít také obce a chovatelé, kteří se ale dostanou jen k údajům týkajícím se jejich psů. V evidenci se budou zaznamenávat rovněž telefonní čísla chovatelů, budou je moci aktualizovat.

Veterinární lékaři budou povinni zapsat psa do centrální evidence do sedmi pracovních dní od čipování nebo očkování či přeočkování. Ve stejné lhůtě musí také zapsat změny v informacích o chovateli. Čipovat budou moci také vysoké školy, které připravují budoucí veterináře. Náklady na vznik a provoz evidence bude hradit stát.

Veterinární komora již nyní provozuje evidenci psích pasů. Stát předpokládá, že většina psů bude zapsána do centrální evidence do roku od nabytí účinnosti novely, přechodné období ale na to dává tři roky.

Od předloňského roku je ze zákona povinné mít psa očipovaného. Soukromí veterináři kritizovali právě chybějící jednotný registr psů. Zatím existují jen dílčí databáze a lidé nemají povinnost nechat čipované zvíře zaregistrovat, což například komplikuje strážníkům hledání majitele zatoulaného psa.

Poslanci v rámci novely rozhodli o tom, že omezení domácích porážek skotu maximálně na tři kusy ročně se bude vztahovat také na roční a mladší kusy. Nyní se toto omezení vztahuje na hovězí dobytek starší 12 měsíců a mladší 72 měsíců, tedy šesti let. Sněmovna připojenou novelou zákona na ochranu zvířat proti týrání zrušila možnost kastrace samců mladší osmi týdnů u skotu, ovcí, koz nebo králíků bez znecitlivění, a naopak zavedla možnost zkracování ocasu u ovcí kvůli prevenci zdravotních komplikací.

Novela také ruší povinnost chovatele včelstev, aby hlásil neprodleně úhyny včelstev nad stanovený limit krajským veterinářům. Poslanci novelou zakotvili povinnou registraci chovu hmyzu, který je určen k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, a to u krajské veterinární správy.

Zeman podepsal omezení filmových pobídek na 150 milionů korun za rok

Žadatelé o filmovou pobídku budou moci obdržet nejvýše 150 milionů korun na projekt za rok. Omezení přináší novela, která má v souladu s unijními předpisy regulovat platformy pro sdílení videonahrávek typu YouTube. Cílem je lépe ochránit zejména děti před nevhodným obsahem a veřejnost před projevy násilí a nenávisti. Novelu podepsal prezident Miloš Zeman, oznámil dnes Hrad.

Na platformy pro sdílení videonahrávek se téměř žádná právní regulace dosud nevztahuje. Předloha služby těchto platforem vymezuje, určuje, kdo je jejich poskytovatelem, a stanovuje, co je videonahrávka vytvořená uživatelem. Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávek bude muset oznámit její provozování vysílací radě a má nést redakční odpovědnost za obsah pořadů a videonahrávek, které sám nabízí veřejnosti. Změny mají napomoci k ochraně před násilnými projevy, nenávistnými projevy, před podněcováním ke spáchání teroristického činu nebo k ochraně nezletilých osob.

Zákon by se podle ministerstva kultury bezprostředně vztahoval na přenášení obsahu s audiovizuálními prvky prostřednictvím platformy Ulož.to, která poskytuje cloudovou službu pro sdílení souborů po internetu. Regulátorem bude Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Detaily budou moci být opraveny a zjednodušeny v dalších zákonech, které ministerstvo chystá.

Evropská komise už zažalovala Česko a další čtyři členské státy za to, že nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání dosud nevynucují. Požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty 714.000 korun za každý den prodlení. V Česku se začlenění směrnice do právního řádu zpozdilo, v minulém volebním období dolní komora normu ani nezačala projednávat, i když lhůta pro transpozici uplynula 19. září 2020.

Zákon zavádí pravidla, která mají příjemce sdílených videonahrávek chránit před nenávistnými a násilnými projevy a před podněcováním k terorismu, děti pak před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Má také posílit ochranu spotřebitelů před nepřípustným obsahem obchodních sdělení. Platformy budou umožňovat uživatelům označování či nahlašování obsahu, který by mohl být závadný. Návrh navíc zakazuje vysílání reklamních a teleshoppingových šotů v pořadech pro děti.

Omezení výše filmových pobídek prosadil ministr kultury Martin Baxa (ODS), podle něhož nynější systém není vzhledem k vysoké poptávce funkční. Omezení by podle ministra mělo také zlepšit přístup k pobídkám pro české producenty. V Česku činí základní filmová pobídka pětinu z uznatelných nákladů. Pro letošek je na ně zatím vyčleněno 800 milionů korun, požadavky producentů jsou ale vyšší. Vláda proto před časem schválila návrh novely o státním rozpočtu, která má Státnímu fondu kinematografie letos zajistit dalších téměř 600 milionů korun na filmové pobídky.

Prezident podepsal zákon upravující vymezení skutečných majitelů

Vymezení skutečných majitelů se v zákoně o jejich evidenci změní. Rozšíří se také působnost zákona například na církve a náboženské společnosti, na politické strany a hnutí, na oborové a zaměstnavatelské organizace, honební společenstva a společenství vlastníků jednotek, která dosud mají výjimku. Počítá s tím vládní novela zákona o evidenci skutečných majitelů, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela vznikla z popudu Evropské komise.

Novelou zákona o evidenci skutečných majitelů dodatečně podmínila Evropská komise možnost podání první české žádosti o platbu z Národního plánu obnovy. Do Česka může přijít 179 miliard korun. Současné vymezení skutečného majitele a rozsah výjimek z evidence neodpovídají podle komise evropským předpisům.

Novela ruší rozlišení skutečného majitele jako koncového příjemce nebo jako osoby s koncovým vlivem, byť tím údaje v evidenci ztratí v určité míře vypovídací hodnotu. "Zásadní změna spočívá v zavedení jednotné materiální charakteristiky skutečného majitele. Ta spočívá v tom, že skutečný majitel právnickou osobu nebo právní uspořádání vlastní nebo kontroluje," uvedli autoři ve zdůvodnění.

Obchodní korporace budou muset podle důvodové zprávy po účinnosti novely zhodnotit, kdo je jejich skutečným majitelem podle nového zákonného vymezení. Údaje velké většiny podnikatelů se ale podle zdůvodnění zapíšou do evidence z jiných rejstříků automaticky, což má platit i pro organizace, které dosud měly výjimku z evidence skutečných majitelů. Pro ostatní bude první zápis osvobozen od poplatku, který činí podle právní formy subjektu 4000, 2000 nebo 500 korun.

Novela také rozšiřuje možnosti dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů. Změna míří především na poskytovatele dodací, kteří získají údaje bez spolupráce s žadateli. Žadatelé tedy nebudou muset poskytovatelům předkládat výpisy z evidence.

Možnosti uvalování sankcí se rozšíří

Celní správa dostane výslovně stanovené právo zadržet majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce. Bude mít právo zadržet dopravní prostředek, který takový majetek přepravuje. Porušení mezinárodních sankcí bude trestným činem. Počítá s tím novela zákona o provádění mezinárodních sankcí, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Novela rozšiřuje možnosti uvalování sankcí, posiluje pravomoci některých úřadů a zavádí například poplatek za správu zabaveného majetku. O podpisu zákona dnes Hrad informoval na svém webu.

EU přijala několik sankčních balíčků vůči Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Norma poslouží také k tomu, aby je česká strana mohla lépe vymáhat.

Státní orgány, Česká národní banka, policie i zpravodajské služby budou mít povinnost poskytnout Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ) informace nebo stanovisko kvůli řízení na základě zákona o provádění mezinárodních sankcí. Předloha zasahuje i do zákonů o azylu a o pobytu cizinců v souvislosti s možností zakázat pobyt osobě na sankčním seznamu. Bude také možné zakázat zadání veřejné zakázky firmě postižené sankcemi. Bude možné zakázat i samotný výběr návrhu v soutěži a bude možné omezit nebo zakázat plnění už zadaných veřejných zakázek. Bude možné omezit nebo zakázat uzavření či plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, tedy ve veřejné dopravě.

Novela má také vyřešit náklady vzniklé se správou zadrženého majetku. Pokrýt je má poplatek za správu majetku. Základem poplatku je hodnota spravovaného majetku zaokrouhlená na celé tisícikoruny nahoru, přičemž sazba poplatku za správu majetku činí tři procenta ročně z hodnoty majetku. Předloha počítá s tím, že úředníci zapíšou do veřejných rejstříků takzvanou plombu, tedy údaj o omezení nakládání s majetkem. Zákon také nově zpřesní, že majetek zadržený v rámci sankcí bude moci prodat příslušný úřad. Bude možné také prodat tento majetek ve veřejném zájmu.

V souvislosti s celníky také novela nově stanoví, že tabákové výrobky, jež jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, bude spravovat výlučně Generální ředitelství cel. Dosud to je Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce.

Vláda uvádí, že podle dosavadního znění zákona lze provádět pouze takové mezinárodní sankce, které vyplývají z předpisů EU, rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebo z dalších opatřeních přijatých na základě Smlouvy o fungování EU. Zákon je proto nutné rozšířit, aby mohl zavádět sankce i podle nově navrhovaného tuzemského sankčního zákona. Návrh tuzemského sankčního zákona nyní projednává Sněmovna.

Platnost certifikátu biopotravin se prodlouží

Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Poskytovatelé připojení k internetu budou mít novou povinnost blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny. Počítá s tím novela zákona o ekologickém zemědělství, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad.

Zákon má vstoupit v účinnost prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce. Jeho hlavním cílem je zavést nová pravidla z evropských směrnic.

Certifikát biopotraviny nebo bioproduktu bude moci platit podle novely až 26 měsíců místo nynějších nejvýše 15 měsíců. Změna souvisí podle zdůvodnění s tím, že evropské nařízení prodlužuje lhůtu mezi kontrolami dodržování pravidel ekologické produkce až na dva roky. Nyní se musejí konat každý rok.

Pojem ekologický podnikatel nahrazuje novela pojmem ekologický zemědělec. Ekologickým zemědělcem bude fyzická nebo právnická osoba evidovaná podle zvláštních předpisů, která hospodaří na ekofarmě. Definice ekofarmy se také rozšiřuje o vodní plochy.

Za klamání spotřebitelů bude podnikatelům hrozit až dvoumilionová pokuta, nyní činí horní hranice jeden milion korun. V letech 2018 a 2019 úřady pokutovaly podle zdůvodnění vždy pět takových přestupků, nejvyšší sankce představovala 20.000 korun.

Novela na základě nových evropských předpisů uzákoňuje zřízení elektronické databáze, která umožní podnikatelům v ekologickém zemědělství nabízet ekologicky chovaná zvířata. Nyní se registr vztahuje podle českého zákona jen na osivo a na rozmnožovací materiál rostlin.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce má nově vést seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin. Seznam bude rovněž obsahovat takové potraviny, které porušují svým obsahem právní předpisy a k jejichž kontrole je inspekce příslušná. Poskytovatelé připojení k internetu by měli mít povinnost do 15 dnů ode dne zveřejnění zablokovat k takové stránce přístup.