Země v rámci OSN opět vyzvaly Rusko ke stažení z Ukrajiny

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba řekl, že veškeré nové mírové návrhy by měly být v souladu s požadavky čtvrteční rezoluce Valného shromáždění OSN.

Přijatá rezoluce vyzývá Rusko, aby stáhlo svá vojska z Ukrajiny. Čína, která se zdržela hlasování, mezitím vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání.

"Ukrajina se bude bránit jako doposud a Ukrajina zvítězí. Putin prohraje mnohem dříve, než si myslí," řekl dnes Kuleba patnáctičlenné Radě bezpečnosti. Následně vyzval členy, aby drželi minutu ticha za oběti ruské agrese. Vzápětí ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja vyzval, aby byli minutou ticha uctěny všechny oběti "toho, co se stalo na Ukrajině od roku 2014". Členové RB OSN poté po krátkém váhání povstali podruhé.

Český ministr zahraničí Lipavský ve svém projevu hovořil o právu Ukrajiny se bránit a potřebě chránit Chartu OSN. Řekl, že Česká republika patří k zemím, které Ukrajině nejvíce pomohly, přičemž poukázal na přijetí téměř půl milionu ukrajinských uprchlíků. "Musíme společně zabránit Rusku, aby nás zatáhlo do hrůz podobných těm, které si pamatujeme ze světových válek. Společně musíme bránit Chartu OSN. Musíme zajistit, aby byla nesena zodpovědnost za válečné zločiny podle mezinárodního práva," uvedl. "Rusko považuje ostatní země - jejich svobodu, demokracii nebo dokonce státnost jen za kořist, kterou si může přivlastnit v rámci svých kolonialistických a imperialistických ambicí," řekl s tím, že o svobodě a svrchovanosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích "nelze vyjednávat".

Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém projevu uvedl, že Rusko zabilo desítky tisíc ukrajinských mužů, žen a dětí, vyhnalo z domovů více než 13 milionů lidí, zničilo více než polovinu ukrajinské elektrické sítě, rozbombardovalo více než 700 nemocnic a 2600 škol a deportovalo do Ruska nejméně 6000 ukrajinských dětí. Blinken ocenil "nezlomný odpor ukrajinských obránců" a poznamenal, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhl svého cíle dobýt a podmanit si Ukrajinu.

RB OSN by podle šéfa americké diplomacie neměla tvořit "falešné rovnítko" tím, že bude vyzývat všechny strany k ukončení bojů. Rusko podle něj jakoukoliv přestávku v bojích využije k tomu, aby upevnilo kontrolu nad obsazeným územím a doplnilo své síly pro další útoky. "Žádný člen této rady by neměl vyzývat k míru a zároveň podporovat válku Ruska proti Ukrajině a Chartě OSN," řekl Blinken.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že Ukrajinci zažívají peklo a zdůraznil, že hlavní prioritou musí být ochrana civilistů. "Odhaduje se, že humanitární pomoc a ochranu potřebuje 17,6 milionu lidí, tedy téměř 40 procent obyvatel Ukrajiny," řekl. "V celé Evropě bylo zaznamenáno více než osm milionů ukrajinských uprchlíků," uvedl s tím, že 5,4 milionu lidí na Ukrajině je vnitřně vysídleno. Posttraumatická stresová porucha v důsledku války podle Guterrese postihla miliony lidí.

Britský ministr zahraničí James Cleverly ve svém projevu mimo jiné zdůraznil, že je třeba myslet i na poválečnou obnovu Ukrajiny. Ta podle něj nesmí zůstat zranitelná vůči útoku. "Všichni chceme, aby tato válka skončila vítězstvím Ukrajiny a spravedlivým a trvalým mírem na základě Charty OSN," řekl.