Zemřel francouzský filmař Jean-Luc Godard, bylo mu 91 let

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na Godardovu smrt uvedl, že Francie přišla o národní poklad. Ředitel festivalu v Cannes Thierry Fremaux uvedl, že cítí "ohromný smutek".

Godard začínal v 50. letech jako filmový kritik v časopise Cahiers du cinéma společně s dalšími režiséry, kteří v 60. letech vytvořili hnutí označované jako francouzská nová vlna - s Françoisem Truffautem, Érikem Rohmerem, Claudem Chabrolem a dalšími.

Godardův snímek U konce s dechem natočený v roce 1960 je považován za stěžejní film nové vlny a proslavil tehdy začínajícího Jeana-Paula Belmonda, který hrál hlavní roli s hollywoodskou hvězdou Jean Sebergovou. Ke spolupráci s Belmondem se Godard vrátil v roce 1965 v Bláznivém Petříčkovi, kde hlavní ženskou roli hrála tehdejší Godardova manželka Anna Karina. Ta se objevila v řadě nejslavnějších Godardových filmů 60. let jako Alphaville, Žít svůj život či Banda pro sebe. V roce 1963 v dalším klasickém Godardově "filmu o filmu" Pohrdání, natočeného podle předlohy Alberta Moravii, hrála hlavní roli Brigitte Bardotová.

Godard ve svých nejslavnějších filmech 60. let posunoval hranice filmové řeči a snažil se bořit dosavadní filmové konvence svým zdánlivě improvizovaným stylem - v práci kamery, střihu i dialogu. Byl znám radikálním a polemickým přístupem nejen k filmu, ale i k politice, kde zastával často krajní a provokativní postoje. V 60. letech dával najevo sympatie k maoismu, spolu s dalšími francouzskými filmaři zastavili v roce 1968 festival v Cannes na podporu studentských bouří v Paříži.

Byl známý jízlivými a politickými komentáři, v nichž v rozhovorech, na tiskových konferencích i v dialozích filmů ostře kritizoval všechno možné od někdejšího francouzského prezidenta Charlese de Gaullea přes válku ve Vietnamu po Hollywood a kapitalismus, napsal magazín The Hollywood Reporter (THR). V 70. letech se také rozhádal i s kolegy z nové vlny, včetně Truffauta.

Goadard natočil desítky filmů, které v pozdější době nedosahovaly kvality jeho snímků z 60. let. Přesto zapůsobil na množství filmařů i mimo Francii a ovlivnil generace amerických tvůrců včetně Quentina Tarantina, Martina Scorseseho či Briana De Palmy. Godard sám byl velkým znalcem světové kinematografie a natočil rovněž osmidílnou filmovou sérii Histoire(s) du cinéma (1988-1998).

THR také připomněl, že řada výroků a komentářů z jeho filmů je dodnes často citována a jako příklad připomněl citát z jeho druhého celovečerního filmu, špionážního thrilleru Vojáček: "Fotografie je pravda. A film je pravda 24krát za vteřinu."