Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě.
Obě strany se zaměřily na důležité domácí a zahraničněpolitické otázky. Mezi hlavní témata patří ekonomika a životní úroveň. Občané se potýkají s vysokými cenami potravin a rostoucími životními náklady, což je hlavním tématem jak pro demokratickou, tak pro republikánskou stranu. Harrisová slibuje pomoc střední třídě a pokračování reforem v rámci klimatických změn a zdravotní péče. Trump se naopak zaměřuje na omezení vládních regulací, snižování daní a obnovu výrobních pracovních míst.
Demokratičtí kandidáti také zdůrazňují potřebu cenově dostupné zdravotní péče, což Harrisová podporuje pokračováním programu "Obamacare." Republikáni pod Trumpovým vedením však usilují o snížení vládních výdajů na zdravotnictví a podporu privatizace. Trump naopak klade důraz na tvrdší ochranu hranic a zamezení nelegální imigrace. Harrisová se naopak zaměřuje na vytvoření jasnějších podmínek pro migraci, a zároveň zdůrazňuje lidská práva a ochranu uprchlíků.
I ukrajinský konflikt a vztahy s Čínou jsou zásadními tématy. Harrisová podporuje silné transatlantické vztahy s NATO a pokračování pomoci Ukrajině, zatímco Trump navrhuje snížení vojenské pomoci a více zaměřenou ochranu amerických zájmů. Jeho kritika vůči NATO během jeho prezidentského období zanechala mezi evropskými spojenci určitý nesoulad.
Jedním z nejdůležitějších aspektů těchto voleb je souboj o tzv. „swing states,“ tedy státy, kde se podpora kandidátů pohybuje těsně kolem 50 %. Do této skupiny patří Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. Právě zde oba kandidáti tráví poslední dny kampaně, protože vítězství v těchto státech bude rozhodující pro dosažení potřebných 270 hlasů ve sboru volitelů.
V letošním roce je vysoký podíl Američanů, kteří se rozhodli hlasovat v předstihu, ať už osobně, nebo poštou. Podle údajů Univerzity na Floridě už přes 80 milionů lidí odevzdalo svůj hlas, což naznačuje obrovský zájem o výsledek voleb a snahu vyjádřit svůj názor na budoucnost země.
Vzhledem k významu Spojených států na světové scéně budou výsledky voleb pozorně sledovat i zahraniční lídři. Podle některých evropských představitelů by prohloubení americko-evropského spojenectví vítali spíše v případě Harrisové, která se zavazuje k udržení silných transatlantických vztahů. Trumpovo případné vítězství však vzbuzuje určité obavy ohledně stability NATO a potenciálních změn v zahraniční politice, zejména v podpoře Ukrajiny a postoji k Číně.
Pokud vyhraje Kamala Harrisová, lze očekávat, že USA budou i nadále upevňovat své vztahy s evropskými partnery a zajišťovat soudržnost NATO. Harrisová sdílí podobný postoj jako současný prezident Joe Biden, který klade důraz na spolupráci s evropskými spojenci. Je pravděpodobné, že by USA pokračovaly v podpoře evropské bezpečnosti a koordinaci s NATO, zejména v otázkách spojených s Ruskem a Ukrajinou.
Naopak vítězství Donalda Trumpa by mohlo vést k oslabení vztahů s NATO a evropskými spojenci. Trump během svého prezidentského období otevřeně kritizoval NATO a označoval ho za organizaci, která vyžaduje neúměrné finanční závazky od USA, a vyzýval evropské státy, aby do obrany investovaly více. Někteří evropští lídři se obávají, že Trump by mohl omezit podporu aliančních závazků nebo dokonce zvažovat americký odchod z NATO, což by mělo zásadní vliv na evropskou bezpečnost.
Demokratická kandidátka Harrisová deklaruje podporu Ukrajině a je odhodlána pokračovat v poskytování vojenské i humanitární pomoci. Takový výsledek voleb by pro Ukrajinu znamenal udržení současné úrovně podpory a tlak na Rusko, aby se stáhlo z okupovaných oblastí.
Trump, na druhé straně, má vůči pomoci Ukrajině zdrženlivější přístup. Naznačil, že by mohl omezit americkou podporu a prosazovat diplomatické řešení, které by mohlo zahrnovat i kompromisy s Ruskem. Toto by mohlo oslabit pozici Ukrajiny a případně i celé Evropy vůči Rusku, což by mohlo vést k politické i bezpečnostní destabilizaci ve východní Evropě.
Bez ohledu na to, kdo volby vyhraje, zůstává Čína pro Spojené státy zásadním konkurentem. Harrisová i Trump představují dva různé přístupy k řešení vztahů s Čínou. Harrisová by pravděpodobně pokračovala v současné politice, která klade důraz na strategické soupeření v kombinaci s možností dialogu. Demokraté mají zájem na spojení s partnery v oblasti Indo-Pacifiku, jako je Jižní Korea, Japonsko a Austrálie, a na udržení obchodních i technologických omezení vůči Číně.
Trump by pravděpodobně zesílil ekonomické a obchodní restrikce vůči Číně a mohl by usilovat o „rozvázání“ americké ekonomiky od čínského vlivu. Jeho vítězství by mohlo přinést další cla na čínské zboží, což by ovlivnilo nejen obchod mezi oběma velmocemi, ale i globální dodavatelské řetězce.
Kamala Harrisová je zastánkyní klimatických iniciativ a je pravděpodobné, že by se Spojené státy více zapojily do plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu. Tím by USA zaujaly vedoucí roli v boji proti klimatickým změnám, což by povzbudilo ostatní země k většímu závazku snižování emisí.
Trump naproti tomu v minulosti vystoupil z Pařížské dohody a považuje klimatické regulace za překážku pro americký průmysl. Jeho případné vítězství by pravděpodobně znamenalo, že USA by ustoupily od aktivního boje proti změně klimatu a spíše podporovaly fosilní paliva, což by mohlo oslabit globální úsilí o snižování emisí.
Trumpova administrativa v minulosti zavedla ochranná opatření a cla, přičemž se zaměřila na dosažení výhodnějších podmínek pro americké podniky. Pokud Trump vyhraje, lze očekávat návrat k této politice „America First,“ která by mohla vést k napjatějším obchodním vztahům, zejména s Čínou a Evropskou unií.
Harrisová naopak prosazuje spolupráci v obchodních vztazích a podporuje multilateralismus, což by mohlo znamenat otevřenější obchodní prostředí. Demokratický přístup by pravděpodobně podpořil obchod s partnery na základě společných zájmů v otázkách, jako jsou klimatické cíle či pracovní podmínky.
Volby v USA mají silný dopad na mezinárodní stabilitu, protože USA mají schopnost mobilizovat partnery a ovlivňovat globální politiku. Harrisová by pravděpodobně zachovávala současnou multilaterální orientaci, která se snaží o širší aliance a kolektivní bezpečnost, a to včetně koordinace v OSN a dalších mezinárodních organizacích.
Trumpův návrat by mohl znamenat upřednostnění bilaterálních vztahů a menší důraz na mezinárodní instituce, což by mohlo oslabit jejich vliv a destabilizovat globální řád.
Americké volby v roce 2024 představují zásadní rozhodnutí, které určí směr USA na další čtyři roky. V těsném souboji o Bílý dům mohou hrát roli i detaily, jako je zapojení mediálních osobností či prohlášení významných vlivných osob. Svět bude pozorně sledovat nejen finální výsledek, ale i to, jakým způsobem bude nový prezident nebo prezidentka řešit současné domácí i zahraniční výzvy.
Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé.
Dvakrát na travnatých londýnských kurtech zcela triumfovala, ale derniéra Petry Kvitové na Wimbledonu neměla dlouhého trvání. Česká tenistka, která již avizovala, že letos definitivně ukončí kariéru, končí na nejslavnějším grandslamu hned v prvním kole.
Velké komplikace v pražské dopravě způsobila pondělní nehoda nákladního vozidla na Jižní spojce. Jedno velké omezení se přitom teprve chystá. V úterý ve 20 hodin se Jižní spojka v jednom směru uzavře, aby mohlo pokračovat odklízení následků havárie.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Českou kuchařskou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku pouhých 50 let zemřel Roman Hadrbolec, jehož kuchařská profese dostala i k hollywoodským filmovým hvězdám první kategorie.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Úmorné vedro bude Česko sužovat přinejmenším do čtvrtka. Meteorologové nově na středu vyhlásili výstrahy před vysokými a velmi vysokými teplotami pro téměř celé území republiky a před nebezpečím požárů pro jihozápadní polovinu území.
Českým šoubyznysem otřásla v posledních dnech smutná zpráva. Ve věku pouhých 28 let náhle zemřel kadeřník slavných Jakub Zábranský. V péči měl například zpěváka Jana Bendiga či současnou partnerku Jaromíra Jágra.
Marek Ztracený je zpět. Úřadující Slavík se poprvé od koncertů v Edenu vrátil na pódia. Bylo to opět v Praze, konkrétně na Výstavišti v Holešovicích. Vystoupení se neobešlo bez zajímavých momentů, ale také bez problémů.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i v červnu, který právě skončil. Těhotenství oznámila někdejší televizní moderátorka Michaela Ochotská či herečka Barbora Pleva Mottlová. Právě druhá jmenovaná nyní prozradila, jak radostnou novinku odhalila svému manželovi Davidovi.
Na začátku letních prázdnin se stala další tragická událost. V pondělí zemřel malý chlapec v autokempu v Sedmihorkách na Semilsku. O život přišel po pádu do vody. Na místě zasahovaly záchranné složky.