Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě.
Obě strany se zaměřily na důležité domácí a zahraničněpolitické otázky. Mezi hlavní témata patří ekonomika a životní úroveň. Občané se potýkají s vysokými cenami potravin a rostoucími životními náklady, což je hlavním tématem jak pro demokratickou, tak pro republikánskou stranu. Harrisová slibuje pomoc střední třídě a pokračování reforem v rámci klimatických změn a zdravotní péče. Trump se naopak zaměřuje na omezení vládních regulací, snižování daní a obnovu výrobních pracovních míst.
Demokratičtí kandidáti také zdůrazňují potřebu cenově dostupné zdravotní péče, což Harrisová podporuje pokračováním programu "Obamacare." Republikáni pod Trumpovým vedením však usilují o snížení vládních výdajů na zdravotnictví a podporu privatizace. Trump naopak klade důraz na tvrdší ochranu hranic a zamezení nelegální imigrace. Harrisová se naopak zaměřuje na vytvoření jasnějších podmínek pro migraci, a zároveň zdůrazňuje lidská práva a ochranu uprchlíků.
I ukrajinský konflikt a vztahy s Čínou jsou zásadními tématy. Harrisová podporuje silné transatlantické vztahy s NATO a pokračování pomoci Ukrajině, zatímco Trump navrhuje snížení vojenské pomoci a více zaměřenou ochranu amerických zájmů. Jeho kritika vůči NATO během jeho prezidentského období zanechala mezi evropskými spojenci určitý nesoulad.
Jedním z nejdůležitějších aspektů těchto voleb je souboj o tzv. „swing states,“ tedy státy, kde se podpora kandidátů pohybuje těsně kolem 50 %. Do této skupiny patří Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. Právě zde oba kandidáti tráví poslední dny kampaně, protože vítězství v těchto státech bude rozhodující pro dosažení potřebných 270 hlasů ve sboru volitelů.
V letošním roce je vysoký podíl Američanů, kteří se rozhodli hlasovat v předstihu, ať už osobně, nebo poštou. Podle údajů Univerzity na Floridě už přes 80 milionů lidí odevzdalo svůj hlas, což naznačuje obrovský zájem o výsledek voleb a snahu vyjádřit svůj názor na budoucnost země.
Vzhledem k významu Spojených států na světové scéně budou výsledky voleb pozorně sledovat i zahraniční lídři. Podle některých evropských představitelů by prohloubení americko-evropského spojenectví vítali spíše v případě Harrisové, která se zavazuje k udržení silných transatlantických vztahů. Trumpovo případné vítězství však vzbuzuje určité obavy ohledně stability NATO a potenciálních změn v zahraniční politice, zejména v podpoře Ukrajiny a postoji k Číně.
Pokud vyhraje Kamala Harrisová, lze očekávat, že USA budou i nadále upevňovat své vztahy s evropskými partnery a zajišťovat soudržnost NATO. Harrisová sdílí podobný postoj jako současný prezident Joe Biden, který klade důraz na spolupráci s evropskými spojenci. Je pravděpodobné, že by USA pokračovaly v podpoře evropské bezpečnosti a koordinaci s NATO, zejména v otázkách spojených s Ruskem a Ukrajinou.
Naopak vítězství Donalda Trumpa by mohlo vést k oslabení vztahů s NATO a evropskými spojenci. Trump během svého prezidentského období otevřeně kritizoval NATO a označoval ho za organizaci, která vyžaduje neúměrné finanční závazky od USA, a vyzýval evropské státy, aby do obrany investovaly více. Někteří evropští lídři se obávají, že Trump by mohl omezit podporu aliančních závazků nebo dokonce zvažovat americký odchod z NATO, což by mělo zásadní vliv na evropskou bezpečnost.
Demokratická kandidátka Harrisová deklaruje podporu Ukrajině a je odhodlána pokračovat v poskytování vojenské i humanitární pomoci. Takový výsledek voleb by pro Ukrajinu znamenal udržení současné úrovně podpory a tlak na Rusko, aby se stáhlo z okupovaných oblastí.
Trump, na druhé straně, má vůči pomoci Ukrajině zdrženlivější přístup. Naznačil, že by mohl omezit americkou podporu a prosazovat diplomatické řešení, které by mohlo zahrnovat i kompromisy s Ruskem. Toto by mohlo oslabit pozici Ukrajiny a případně i celé Evropy vůči Rusku, což by mohlo vést k politické i bezpečnostní destabilizaci ve východní Evropě.
Bez ohledu na to, kdo volby vyhraje, zůstává Čína pro Spojené státy zásadním konkurentem. Harrisová i Trump představují dva různé přístupy k řešení vztahů s Čínou. Harrisová by pravděpodobně pokračovala v současné politice, která klade důraz na strategické soupeření v kombinaci s možností dialogu. Demokraté mají zájem na spojení s partnery v oblasti Indo-Pacifiku, jako je Jižní Korea, Japonsko a Austrálie, a na udržení obchodních i technologických omezení vůči Číně.
Trump by pravděpodobně zesílil ekonomické a obchodní restrikce vůči Číně a mohl by usilovat o „rozvázání“ americké ekonomiky od čínského vlivu. Jeho vítězství by mohlo přinést další cla na čínské zboží, což by ovlivnilo nejen obchod mezi oběma velmocemi, ale i globální dodavatelské řetězce.
Kamala Harrisová je zastánkyní klimatických iniciativ a je pravděpodobné, že by se Spojené státy více zapojily do plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu. Tím by USA zaujaly vedoucí roli v boji proti klimatickým změnám, což by povzbudilo ostatní země k většímu závazku snižování emisí.
Trump naproti tomu v minulosti vystoupil z Pařížské dohody a považuje klimatické regulace za překážku pro americký průmysl. Jeho případné vítězství by pravděpodobně znamenalo, že USA by ustoupily od aktivního boje proti změně klimatu a spíše podporovaly fosilní paliva, což by mohlo oslabit globální úsilí o snižování emisí.
Trumpova administrativa v minulosti zavedla ochranná opatření a cla, přičemž se zaměřila na dosažení výhodnějších podmínek pro americké podniky. Pokud Trump vyhraje, lze očekávat návrat k této politice „America First,“ která by mohla vést k napjatějším obchodním vztahům, zejména s Čínou a Evropskou unií.
Harrisová naopak prosazuje spolupráci v obchodních vztazích a podporuje multilateralismus, což by mohlo znamenat otevřenější obchodní prostředí. Demokratický přístup by pravděpodobně podpořil obchod s partnery na základě společných zájmů v otázkách, jako jsou klimatické cíle či pracovní podmínky.
Volby v USA mají silný dopad na mezinárodní stabilitu, protože USA mají schopnost mobilizovat partnery a ovlivňovat globální politiku. Harrisová by pravděpodobně zachovávala současnou multilaterální orientaci, která se snaží o širší aliance a kolektivní bezpečnost, a to včetně koordinace v OSN a dalších mezinárodních organizacích.
Trumpův návrat by mohl znamenat upřednostnění bilaterálních vztahů a menší důraz na mezinárodní instituce, což by mohlo oslabit jejich vliv a destabilizovat globální řád.
Americké volby v roce 2024 představují zásadní rozhodnutí, které určí směr USA na další čtyři roky. V těsném souboji o Bílý dům mohou hrát roli i detaily, jako je zapojení mediálních osobností či prohlášení významných vlivných osob. Svět bude pozorně sledovat nejen finální výsledek, ale i to, jakým způsobem bude nový prezident nebo prezidentka řešit současné domácí i zahraniční výzvy.
Rok 2026 začal pro Taylor Swift ve velkém stylu. Světoznámá zpěvačka se stala hvězdou novoroční svatby své blízké přítelkyně Este Haim, která si v kalifornském Ojai vzala technologického podnikatele Jonathana Levina. Taylor, která je sama od srpna zasnoubená s Travisem Kelcem, na obřad dorazila v úchvatné zlaté róbě s flitry, čímž potvrdila svou pověst módní ikony.
Život princezny z Walesu za zdmi královských paláců se nese v duchu snahy o maximální normálnost a rodinnou soudržnost. Přestože ji svět vídá v dokonalých róbách, v soukromí je Kate především aktivní mámou, která se nebojí ušpinit si ruce při pečení nebo hře s dětmi. Podle královských expertů zvládá běžné rodičovské výzvy, jako jsou ranní cesty do školy, domácí úkoly i dětské slzy, přičemž ve volném čase nejraději nosí džíny a obejde se bez make-upu.
Spor mezi rodinou Beckhamových a nejstarším synem Brooklynem nabral na začátku roku 2026 na obrátkách. David Beckham, který byl v listopadu 2025 slavnostně pasován na rytíře, se na Nový rok pokusil o dojemné gesto smíru. Na svém Instagramu sdílel sérii archivních fotografií, které měly být jasným vzkazem jeho odcizenému synovi.
James Holt, dlouholetý a jeden z nejbližších poradců prince Harryho a Meghan Markle, oznámil svou rezignaci na post výkonného ředitele nadace Archewell. Pro manželský pár jde o významnou ztrátu, neboť Holt byl považován za jejich „oporu“, která je provázela od roku 2019, včetně náročného období odchodu z královské rodiny a stěhování do Kalifornie.
Smrt na palubě letadla je sice vzácná, ale pro personál letišť i posádky představuje situaci, na kterou musí existovat přesný scénář. Ben Vos, koordinátor speciální márnice na amsterdamském letišti Schiphol, poodhalil v rozhovoru pro CNN Travel, co se děje v zákulisí, když cestující během letu vydechne naposledy. Jeho pracoviště, které se nachází přímo v areálu letiště, funguje nepřetržitě a ročně odbaví stovky případů úmrtí lidí, kteří cestovali do zahraničí.
Další sněhové srážky i celodenní mráz slibují meteorologové ve zbývajících dnech probíhajícího týdne. Vyplývá to z předpovědi, kterou Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal na facebooku.
Česko hned na Nový rok rozesmutnila zpráva o úmrtí známého herce. Ve věku 59 let náhle zemřel Pavel Nečas. V šoku je i zpěvačka a kamarádka zesnulého Monika Absolonová. Vždyť s Nečasem ještě před několika dny mluvila.
Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek přednesli své novoroční projevy a příští týden se opět setkají tváří v tvář. Pražský hrad již prozradil, kdy se wulkustční tradiční novoroční oběd hlavy státu a předsedy vlády.
Americký prezident Donald Trump ocenil informaci, že slavný herec George Clooney přijal francouzské občanství. Trump kritizuje Clooneyho, jenž v poslední prezidentské volbě podporoval jeho soupeře, opakovaně.
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala.
Vánočního dárku, o jaký nestáli, se dočkalo několik členů činoherního souboru Slovenského národního divadla (SND) v čele s půvabnou Táňou Pauhofovou. Divadlo propustí pět herců, kteří se nebojí kritizovat kontroverzní ministryni kultury Martinu Šimkovičovou.
Nový rok se nese také ve znamení politických projevů. Ještě před prezidentem Petrem Pavlem zveřejnil svou řeč k národu nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Zmínil, že chce, aby vláda řešila problémy obyčejných lidí, které zároveň vyzval k tomu, aby byli na Česko hrdí.