Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě.
Obě strany se zaměřily na důležité domácí a zahraničněpolitické otázky. Mezi hlavní témata patří ekonomika a životní úroveň. Občané se potýkají s vysokými cenami potravin a rostoucími životními náklady, což je hlavním tématem jak pro demokratickou, tak pro republikánskou stranu. Harrisová slibuje pomoc střední třídě a pokračování reforem v rámci klimatických změn a zdravotní péče. Trump se naopak zaměřuje na omezení vládních regulací, snižování daní a obnovu výrobních pracovních míst.
Demokratičtí kandidáti také zdůrazňují potřebu cenově dostupné zdravotní péče, což Harrisová podporuje pokračováním programu "Obamacare." Republikáni pod Trumpovým vedením však usilují o snížení vládních výdajů na zdravotnictví a podporu privatizace. Trump naopak klade důraz na tvrdší ochranu hranic a zamezení nelegální imigrace. Harrisová se naopak zaměřuje na vytvoření jasnějších podmínek pro migraci, a zároveň zdůrazňuje lidská práva a ochranu uprchlíků.
I ukrajinský konflikt a vztahy s Čínou jsou zásadními tématy. Harrisová podporuje silné transatlantické vztahy s NATO a pokračování pomoci Ukrajině, zatímco Trump navrhuje snížení vojenské pomoci a více zaměřenou ochranu amerických zájmů. Jeho kritika vůči NATO během jeho prezidentského období zanechala mezi evropskými spojenci určitý nesoulad.
Jedním z nejdůležitějších aspektů těchto voleb je souboj o tzv. „swing states,“ tedy státy, kde se podpora kandidátů pohybuje těsně kolem 50 %. Do této skupiny patří Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin. Právě zde oba kandidáti tráví poslední dny kampaně, protože vítězství v těchto státech bude rozhodující pro dosažení potřebných 270 hlasů ve sboru volitelů.
V letošním roce je vysoký podíl Američanů, kteří se rozhodli hlasovat v předstihu, ať už osobně, nebo poštou. Podle údajů Univerzity na Floridě už přes 80 milionů lidí odevzdalo svůj hlas, což naznačuje obrovský zájem o výsledek voleb a snahu vyjádřit svůj názor na budoucnost země.
Vzhledem k významu Spojených států na světové scéně budou výsledky voleb pozorně sledovat i zahraniční lídři. Podle některých evropských představitelů by prohloubení americko-evropského spojenectví vítali spíše v případě Harrisové, která se zavazuje k udržení silných transatlantických vztahů. Trumpovo případné vítězství však vzbuzuje určité obavy ohledně stability NATO a potenciálních změn v zahraniční politice, zejména v podpoře Ukrajiny a postoji k Číně.
Pokud vyhraje Kamala Harrisová, lze očekávat, že USA budou i nadále upevňovat své vztahy s evropskými partnery a zajišťovat soudržnost NATO. Harrisová sdílí podobný postoj jako současný prezident Joe Biden, který klade důraz na spolupráci s evropskými spojenci. Je pravděpodobné, že by USA pokračovaly v podpoře evropské bezpečnosti a koordinaci s NATO, zejména v otázkách spojených s Ruskem a Ukrajinou.
Naopak vítězství Donalda Trumpa by mohlo vést k oslabení vztahů s NATO a evropskými spojenci. Trump během svého prezidentského období otevřeně kritizoval NATO a označoval ho za organizaci, která vyžaduje neúměrné finanční závazky od USA, a vyzýval evropské státy, aby do obrany investovaly více. Někteří evropští lídři se obávají, že Trump by mohl omezit podporu aliančních závazků nebo dokonce zvažovat americký odchod z NATO, což by mělo zásadní vliv na evropskou bezpečnost.
Demokratická kandidátka Harrisová deklaruje podporu Ukrajině a je odhodlána pokračovat v poskytování vojenské i humanitární pomoci. Takový výsledek voleb by pro Ukrajinu znamenal udržení současné úrovně podpory a tlak na Rusko, aby se stáhlo z okupovaných oblastí.
Trump, na druhé straně, má vůči pomoci Ukrajině zdrženlivější přístup. Naznačil, že by mohl omezit americkou podporu a prosazovat diplomatické řešení, které by mohlo zahrnovat i kompromisy s Ruskem. Toto by mohlo oslabit pozici Ukrajiny a případně i celé Evropy vůči Rusku, což by mohlo vést k politické i bezpečnostní destabilizaci ve východní Evropě.
Bez ohledu na to, kdo volby vyhraje, zůstává Čína pro Spojené státy zásadním konkurentem. Harrisová i Trump představují dva různé přístupy k řešení vztahů s Čínou. Harrisová by pravděpodobně pokračovala v současné politice, která klade důraz na strategické soupeření v kombinaci s možností dialogu. Demokraté mají zájem na spojení s partnery v oblasti Indo-Pacifiku, jako je Jižní Korea, Japonsko a Austrálie, a na udržení obchodních i technologických omezení vůči Číně.
Trump by pravděpodobně zesílil ekonomické a obchodní restrikce vůči Číně a mohl by usilovat o „rozvázání“ americké ekonomiky od čínského vlivu. Jeho vítězství by mohlo přinést další cla na čínské zboží, což by ovlivnilo nejen obchod mezi oběma velmocemi, ale i globální dodavatelské řetězce.
Kamala Harrisová je zastánkyní klimatických iniciativ a je pravděpodobné, že by se Spojené státy více zapojily do plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu. Tím by USA zaujaly vedoucí roli v boji proti klimatickým změnám, což by povzbudilo ostatní země k většímu závazku snižování emisí.
Trump naproti tomu v minulosti vystoupil z Pařížské dohody a považuje klimatické regulace za překážku pro americký průmysl. Jeho případné vítězství by pravděpodobně znamenalo, že USA by ustoupily od aktivního boje proti změně klimatu a spíše podporovaly fosilní paliva, což by mohlo oslabit globální úsilí o snižování emisí.
Trumpova administrativa v minulosti zavedla ochranná opatření a cla, přičemž se zaměřila na dosažení výhodnějších podmínek pro americké podniky. Pokud Trump vyhraje, lze očekávat návrat k této politice „America First,“ která by mohla vést k napjatějším obchodním vztahům, zejména s Čínou a Evropskou unií.
Harrisová naopak prosazuje spolupráci v obchodních vztazích a podporuje multilateralismus, což by mohlo znamenat otevřenější obchodní prostředí. Demokratický přístup by pravděpodobně podpořil obchod s partnery na základě společných zájmů v otázkách, jako jsou klimatické cíle či pracovní podmínky.
Volby v USA mají silný dopad na mezinárodní stabilitu, protože USA mají schopnost mobilizovat partnery a ovlivňovat globální politiku. Harrisová by pravděpodobně zachovávala současnou multilaterální orientaci, která se snaží o širší aliance a kolektivní bezpečnost, a to včetně koordinace v OSN a dalších mezinárodních organizacích.
Trumpův návrat by mohl znamenat upřednostnění bilaterálních vztahů a menší důraz na mezinárodní instituce, což by mohlo oslabit jejich vliv a destabilizovat globální řád.
Americké volby v roce 2024 představují zásadní rozhodnutí, které určí směr USA na další čtyři roky. V těsném souboji o Bílý dům mohou hrát roli i detaily, jako je zapojení mediálních osobností či prohlášení významných vlivných osob. Svět bude pozorně sledovat nejen finální výsledek, ale i to, jakým způsobem bude nový prezident nebo prezidentka řešit současné domácí i zahraniční výzvy.
Karlovy Vary aktuálně žijí nejen filmem, ale také hudbou – a v případě zpěváka Marcella a jeho ženy Lindy i šťastnou rodinnou novinkou. Manželé oznámili, že čekají miminko.
Napjaté vztahy mezi princem Harrym, jeho manželkou Meghan Markle a zbytkem britské královské rodiny se znovu dostaly do centra pozornosti. Podle nové série tvrzení z královského zákulisí prý Harry ignoroval opakovaná varování své rodiny – včetně bratra prince Williama – kvůli „zoufalé touze usadit se a založit rodinu“.
Kim Kardashian se emotivně rozloučila se svou celoživotní přítelkyní Lindsay May, která letos v únoru podlehla rakovině. Na svém Instagramu zveřejnila sérii snímků z jejich společných chvil a připojila dlouhou a upřímnou vzpomínku, v níž popsala bolest z její ztráty a prázdnotu, kterou po sobě zanechala.
Herec Brad Pitt se po osmileté rozvodové bitvě s Angelinou Jolie snaží obrátit list. Jak uvádí magazín Us Weekly, hvězda filmu F1 otevřeně přiznává, že rozchod s Jolie zásadně ovlivnil jeho život a nadále ho tíží především narušený vztah s dětmi.
Zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se letos neslo v mimořádně emotivním duchu. Poprvé po mnoha letech chyběla klíčová postava celého podniku – herec a dlouholetý prezident festivalu Jiří Bartoška, který zemřel ve věku 78 let. Jeho památku dojemně připomněl Marek Eben (67), který festivalem tradičně provází.
Na TikToku se šíří video s populárním fitness koučem vystupujícím jako @fitnesscoachbrad, který tvrdí, že pokud zřídka kdy onemocníte, je to známka potlačené imunity v důsledku stresu. Jeho teorie ale narazila na ostrou kritiku od odborníků – a lékaři ji označují za zavádějící a nebezpečně zkreslenou.
Herečka Iva Pazderková, která se v posledních týdnech stala výraznou tváří volební kampaně premiéra Petra Fialy, rozvířila další vlnu debat. V rozhovoru s novinářem Čestmírem Strakatým otevřeně řekla, že nechce mít děti – a že se s tímto rozhodnutím cítí dobře. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.
Zpěvačka Katy Perry se obrátila na soud se žádostí o vydání předběžného opatření proti 43letému bezdomovci Rossu Elliottu Hedrickovi, kterého obviňuje z opakovaného narušování jejího soukromí. Podle soudních dokumentů, které získal web TMZ, se muž bez pozvání dostavil na její pozemek v Santa Barbaře minimálně dvakrát během května – a podle bezpečnostní služby zpěvačky hrozí, že v tom bude pokračovat.
Villa Park v Birminghamu se v sobotu večer proměnil v epicentrum emocí, nostalgie a nezkrotné energie, když Ozzy Osbourne, legenda heavy metalu, vystoupil na pódium ke svému poslednímu živému koncertu. Před zraky desítek tisíc fanoušků, kteří už odpoledne zaplnili stadion v rámci akce Black Sabbath: Back to the Beginning, se Osbourne rozloučil stylově – na černém trůnu s křídly, ze kterého vyjel zpod pódia za ohlušujícího jásotu.
Princ Harry a Meghan Markle podle zdrojů serveru Page Six znovu výrazně osekali svůj tým, především v oblasti komunikace. Dvojice, která se od roku 2020 drží mimo oficiální královské povinnosti, se údajně snaží ušetřit – a to i kvůli nejisté budoucnosti svého kontraktu s Netflixem.
Rozsáhlý výpadek elektrického proudu, který tento týden ochromil Prahu a další části republiky, znovu upozornil na důležitost připravenosti na krizové situace. Ať už jde o blackout nebo živelnou pohromu, klíčové je zachovat klid a postupovat podle ověřených pokynů. Úřady proto připomínají základní pravidla, která mohou v takových chvílích pomoci.
Česko si příští týden odpočine od tropického počasí. Teploty se jen málokdy přehoupnou přes třicítku, uvedl ČHMÚ.cz.