Změny počasí jsme nezastavili. 2024 bude nejteplejším rokem v historii

V roce 2015 téměř 200 zemí podepsalo Pařížskou dohodu s cílem omezit dlouhodobé oteplování na 1,5 °C, aby se předešlo nejhorším dopadům změny klimatu. OSN však upozorňuje, že zatím nebylo této hranice dosaženo, protože se vztahuje k dlouhodobému průměru. Přesto se zdá, že jsme na pokraji překročení této zásadní hodnoty a každý rok přináší větší klimatická rizika a extrémy.

Mezi lety 2014 a 2023 se světové průměrné teploty pohybovaly asi o 1,2 °C výše než na konci 19. století. Podle posledních projekcí Evropské klimatické služby je „prakticky jisté“, že rok 2024 skončí jako nejteplejší rok v historii. Toto oteplení už nyní má ničivé dopady na životní prostředí, včetně častějších a intenzivnějších extrémních počasí, jako jsou vlny veder a silné deště.

Stoupající teploty také způsobují rychlé tání ledovců a ledových příkrovů, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. Snížení rozlohy arktického mořského ledu je alarmující, a oteplující se oceány mohou vést k intenzivnějším bouřím a hurikánům a zároveň poškozují mořské ekosystémy, jako jsou korálové útesy.

Dopady klimatických změn mají vliv i na životy lidí po celém světě. Například v roce 2022 zažila východní Afrika nejhorší sucha za posledních 40 let, což přivedlo více než 20 milionů lidí na pokraj hladomoru. V Evropě vedly mimořádně silné vlny veder ke zvýšené úmrtnosti napříč kontinentem.

S blížícími se klimatickými rozhovory v Baku Evropská klimatická služba projekcí potvrzuje, že rok 2024 bude téměř jistě nejteplejším rokem v historii. Tento rok se již vyznačoval extrémními vlnami horka a smrtícími bouřemi, což zvyšuje obavy z budoucího vývoje.

Podle nejnovějších dat Evropské klimatické služby Copernicus je pravděpodobné, že rok 2024 skončí alespoň o 1,55 °C teplejší než předindustriální období. Tento milník by mohl znamenat, že se poprvé dostaneme nad hranici 1,5 °C oteplení, které se světové státy zavázaly pokusit se vyhnout podle Pařížské dohody.

Pro připomenutí, termín „předindustriální“ se vztahuje k období mezi lety 1850–1900, což zhruba odpovídá době před začátkem intenzivního spalování fosilních paliv, které začalo výrazně ohřívat planetu.

Tento rok by mohl překonat dosavadní rekord 1,48 °C, který byl dosažen pouze loni. Pařížská dohoda usiluje o udržení globální průměrné teploty pod 2 °C, ideálně pak na úrovni 1,5 °C, což je cíl, který se však nyní zdá být stále vzdálenější.