II. světová válka: Před 80 lety nacisté poprvé použili k vraždění Cyklon B
Granulovaná křemelina nasycená kyanovodíkem, výrobek německého koncernu IG Farben, byla původně vyvinuta jako insekticid. Do dějin však vstoupila jako jeden z nejvražednějších nástrojů zvrácené německé politiky během druhé světové války, která pod obchodním názvem Cyklon B sloužila Německu k masovému vraždění ve vyhlazovacích táborech. První pokus se smrtícím plynem se uskutečnil 3. září 1941 v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi.
Při prvním pokusu bylo v Osvětimi otráveno 600 sovětských vojáků a 300 polských vězňů. Plyn, původně ve formě modrých kuliček velikosti hrášku nasypaných do utěsněného sklepa se zajatci, vnikl lidem do plic a ochromil jim centrum dýchání. Zemřeli asi za 15 minut.
Nacisté našli způsob, jak účinně a rychle likvidovat tisíce lidí, náhodou. Cyklon B do Osvětimi přinesla dezinfekční firma, která byla pozvána kvůli epidemii skvrnitého tyfu, na hubení vší. Po prvním pokusu na lidech byla v Osvětimi patrně již v září 1941 zřízena první plynová komora, ve které byli zabíjeni váleční zajatci.
O měsíc později začala výstavba tábora v Osvětimi-Březince, který byl otevřen v březnu 1942 a kde byly postaveny čtyři velké plynové komory, maskované jako sprchy. V těch mohlo být denně zavražděno na 6000 lidí. Od začátku roku 1942 byly plynové komory instalovány i v dalších nacistických vyhlazovacích táborech, v Belzecu, Sobiboru, Treblince a Majdanku.
V plynových komorách pak do roku 1945 zahynuly téměř tři miliony lidí, převážně židů. Koncem roku 1944 nacisté plynové komory a krematoria zničili, protože se snažili před postupující Rudou armádou skrýt stopy své vražedné mašinérie.