Snížený sexuální apetit, halucinace či vypadávání vlasů. To jsou podle nové studie některé z širšího souboru dlouhodobých příznaků u lidí, kteří prodělali covid-19, ale nebyli hospitalizováni. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.
Už dlouho je známo, že mezi nejčastější příznaky v týdnech a měsících po nákaze koronavirem patří ztráta čichu a dušnost. Na seznamu dalších běžných příznaků covidu-19 je například únava, vyrážka a mozková mlha.
Nyní se vědcům podařilo prokázat, že lidé s dlouhodobým covidem často pociťují "extrémně širokou" škálu příznaků, včetně méně známých vedlejších účinků, jako je amnézie a neschopnost vykonávat známé pohyby nebo pokyny.
Zjištění publikovaná v odborném časopisu Nature Medicine potvrzují to, co mnozí pacienti opakovaně říkají svým lékařům, rodině, přátelům a kolegům od začátku pandemie před více než dvěma lety.
Ze studie Birminghamské univerzity vyplývá, že škála příznaků se dá dělit na respirační potíže, psychické a kognitivní problémy, a pak na širší škálu ostatních symptomů.
Kromě toho, že vědci zaznamenali širší soubor příznaků, identifikovali také klíčové skupiny a druhy chování, které vystavují lidi zvýšenému riziku vzniku dlouhého covidu.
Jejich zjištění naznačují, že větší riziko dlouhého covidu hrozí ženám, mladším lidem a osobám z černošské, smíšené nebo jiné etnické skupiny. Lidé z chudších vrstev, kuřáci a lidé s nadváhou nebo obezitou byli také častěji spojeni s přetrvávajícími příznaky.
"Tento výzkum potvrzuje to, co pacienti říkali lékařům po celou dobu pandemie - že příznaky dlouhého covidu jsou velmi široké a nelze je plně vysvětlit jinými faktory, jako jsou rizikové faktory životního stylu nebo chronické zdravotní potíže," uvedl hlavní autor studie, docent klinického lékařství na Birminghamské univerzitě Shamil Haroon. "Příznaky, které jsme identifikovali, by měly pomoci lékařům a tvůrcům klinických směrnic zlepšit hodnocení pacientů s dlouhodobými následky covidu-19 a následně zvážit, jak tuto symptomatickou zátěž nejlépe zvládnout," dodal.
Studie zjistila, že lidé, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, uváděli po 12 týdnech od počáteční infekce mnohem častěji 62 příznaků než ti, kteří se virem nenakazili.
Výzkumníci analyzovali anonymizované elektronické zdravotní záznamy 2,4 milionu lidí v Británii spolu s týmem lékařů a výzkumníků z celé Anglie.
Anuradhaa Subramanianová, která rovněž působí na Birminghamské univerzitě a podílela se na studii, uvedla: "Obzvláště zajímavé jsou naše analýzy údajů o rizikových faktorech, protože nám pomáhají zvážit, co by mohlo být příčinou nebo přispívat k dlouhému covidu."
"Ženy mají například větší pravděpodobnost výskytu autoimunitních onemocnění. Když v naší studii vidíme zvýšenou pravděpodobnost výskytu dlouhého covidu u žen, zvyšuje to náš zájem o zkoumání, zda zvýšené riziko u žen může vysvětlovat autoimunita nebo jiné příčiny. Tato pozorování nám pomohou lépe se zaměřit na to, co může být příčinou přetrvávajících příznaků po infekci, a jak můžeme pomoci pacientům, kteří je pociťují," dodala Subramanianová.
Snad jen Jiří Bartoška byl větší tváří karlovarského festivalu než Marek Eben. Právě slavný moderátor se letos opakovaně chopil slova, aby hereckého kolegu připomněl. Organizátorům sice složil poklonu, ale přiznal, že bez Bartošky to není úplně ono.
První polovina probíhajícího víkendu byla na řadě míst propršená. Třetí červencový víkend by snad mohl přinést lepší počasí. Naznačuje to předběžná předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou horolezeckou obec v červenci. Ve věku 48 let zemřela Klára Kolouchová, když se zřítila z deváté nejvyšší hory světa Nanga Parbat. Nyní vychází najevo, jak vypadaly její tragické poslední okamžiky.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Přání pevného zdraví je tentokrát opravdu namístě. Jiří Krampol v pátek oslavil 87. narozeniny, ale podle nejnovějších informací rozhodně nemá náladu se bavit. Údajně ho totiž opět zradilo zdraví.
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i v letních měsících. Není to dlouho, co Barbora Mottlová odhalila, že čeká miminko. Jak ale přiznala, už má za sebou první trimestr a dokonce má s manželem vybraná jména pro prvního potomka.
Nová a nebezpečná droga už zabíjí i v Česku. Na Benešovsku ve středních Čechách zemřel v tomto týdnu pětadvacetiletý muž, jehož v kritickém stavu přijali v benešovské nemocnici. Případem se zabývá policie.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.