V únoru roku 1952, tedy před 70 lety, se z britské princezny stala královna Alžběta II. Ačkoliv původně na trůn usednou neměla, stala se nakonec nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách.
Alžběta přišla na svět dne 21. dubna 1926 jako nejstarší potomek prince Alberta a princezny Alžběty. Při jejím narození se nikdo nedomníval, že by se někdy mohla stát královnou. Byla totiž až třetí možnou nástupkyní na britský trůn, a to po svém strýci Eduardovi a otci. Nejvíce pravděpodobnou variantou nástupnictví se tehdy zdála ta, že králem po smrti Jiřího V. bude Alžbětin strýc Eduard a jeho děti budou zase vládnout po něm. Tak by se stala prakticky nemožnou možnost, že Alžběta někdy usedne na trůn jako královna.
Když zemřel Alžbětin dědeček a král Jiří V., její strýc Eduard se opravdu stal králem jako Eduard VIII., funkci hlavy státu ovšem nezastával ani rok. Dobrovolně se jí totiž vzdal, důvodem jeho abdikace byla žena – dvakrát rozvedená Američanka Wallis Simpson. Na uprázdněný trůn tak nastoupil Alžbětin otec Jiří VI. a ona se stala další nástupnicí trůnu. Pokud by její rodiče měli ještě syna, stal by se dle pravidel panovníkem on, protože jako muž by měl na trůn přednostní právo. Pár však počal pouze dvě děti, dvě dcery – Alžbětu a o čtyři roky mladší Margaret. Ta zemřela v únoru roku 2002 po vleklých zdravotních problémech ve věku 71 let.
Intenzivně se začala Alžběta připravovat na plnění královských povinností v roce 1951, kdy jejího otce postihly vážné zdravotní problémy, rakovina plic a kornatění tepen. Nemoci mu znemožňovaly účastnit se mnoha událostí, na těch ho tehdy jeho dcera výborně zastupovala. Šestého únorového dne roku 1952 král Jiří VI. zemřel ve věku pouhých 56 let. Alžběta se záhy stala britskou královnou.
Slavnostní korunovace Alžběty II. se konala dne 2. června 1953 ve Westminsterském opatství. Královně tehdy bylo 25 let a pro mnohé obyvatele Británie se nestala pouze novou panovnicí, ale také symbolem příznivější budoucnosti po strastiplném válečném období. Samotnému obřadu předcházely více než rok trvající pečlivé přípravy.
Druhého červnového dne roku 1953 vydatně pršelo, což však neodradilo miliony lidí, aby vyšly do ulic a ceremoniálu nadšeně přihlížely a vítaly novou královnu. Někteří odvážlivci kvůli tomu dokonce v dešti celou noc stanovali na trase slavnostního průvodu, který v den korunovace mířil z Buckinghamského paláce do Westminsterského opatství. Sotva průvod vyrazil, jako zázrakem se počasí vyjasnilo.
Korunovační ceremoniál tehdy živě vysílala televizní stanice BBC. Přímý přenos byl avizován veřejnosti dlouho dopředu, což vedlo k tomu, že rychle stoupla poptávka po televizorech. Korunovaci sledovaly miliony lidí a stejný počet oslavoval uvedení královny Alžběty II. do úřadu.
Hned v prvních letech své vlády se Alžběta II. musela vypořádat s mnoha problémy. Bylo potřeba zlepšit životní úroveň v poválečné Británii, také poměry v koloniích se musely urovnat. Povstání a krize jen urychlily proces dekolonizace, tedy vymaňování se některých zemí Afriky a Karibiku z britské nadvlády. Britské impérium se za její vlády transformovalo v Commonwealth, moderní uskupení několika státních útvarů s vlastní samosprávou.
Osud dvou severokorejských vojáků zajatých Ukrajinou přitahuje pozornost mezinárodní komunity a otevírá složité otázky týkající se mezinárodního práva, lidských práv a geopolitiky. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj nabídl možnost, že zajatí vojáci mohou být vyměněni za ukrajinské válečné zajatce držené v Rusku. Zároveň ale zdůraznil, že pokud vojáci nebudou chtít návrat do Severní Koreje, budou existovat jiné možnosti.
Donald Trump, nově zvolený prezident Spojených států, potvrdil dohodu o příměří a propuštění rukojmí mezi Izraelem a Hamásem, která má přinést výrazný posun v současné situaci na Blízkém východě. Tuto informaci sdělil prostřednictvím své platformy Truth Social, kde napsal: „Máme dohodu o rukojmích na Blízkém východě. Budou brzy propuštěni. Děkuji!“
V únoru roku 1952, tedy před 70 lety, se z britské princezny stala královna Alžběta II. Ačkoliv původně na trůn usednou neměla, stala se nakonec nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách.
O víkendu navštívila FBI dům Bena Afflecka v Los Angeles v rámci vyšetřování nehody dronu, která se odehrála v blízkosti jeho bydliště. Podle informací TMZ nebyl herec v žádném právním problému, ale jeho dům v prestižní čtvrti Brentwood se nachází v oblasti zasažené rozsáhlými požáry.
V lednu vstoupila v platnost kvůli novele zákona celá řada změn ohledně důchodů. Jedna z nich se týká i jejich výplaty do zahraničí. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je nově zajištěn rovný přístup v úhradách bankovních poplatků pro všechny příjemce důchodů v zahraničí.
Jaromír Soukup zažil další drama v osobním životě, ale nesmí se zapomínat, že klid už delší dobu nemá ani jako podnikatel. Dokonce se v těchto dnech musel dostavit k soudu. A jistě si uvědomoval, že kvůli Agátě Hanychové se tam brzy objeví znovu.
Ceny Anděl představily, jak bude vypadat letošní ročník vyhlášení cen České hudební akademie. Odehraje se 5. dubna 2025 v prostorách Křižíkových pavilonů na pražském Výstavišti. Přímý přenos uvede v hlavním vysílacím čase ČT1. Letos se mohou diváci těšit i na netradiční pojetí slavnostního večera, v rámci kterého se vystřídá hned několik moderátorů.
Vladimir Putin údajně zvažuje zmrazení ruských bankovních účtů a zavedení potravinových lístků jako reakci na prohlubující se ekonomickou krizi, která Rusko v posledních měsících zasáhla. Tyto drastické návrhy by mohly zahrnovat zákaz výběrů vkladů z bank a distribuci potravin prostřednictvím speciálních karet, což by podle Kremlu mělo zabránit ještě většímu hospodářskému propadu, uvedl server The Express.
Česko v posledních dnech alespoň v noci sevřely mrazy. V dalších dnech se má charakter počasí změnit, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Jak se změna projeví?
V Německu vyvolala krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) pobouření, když její místní pobočka v Karlsruhe distribuovala tisíce falešných letenek s cílem symbolicky upozornit na svůj záměr deportovat migranty do jejich „bezpečné země původu“. Uvedl to server Politico.
Lucie Vondráčková si udělala jméno sama za sebe, ale příslušnosti ke slavné rodině se samozřejmě nezbaví. Snad všichni v Česku znají jejího tatínka Jiřího i tetu Helenu. Málo se ale mluví o tom, jaké kořeny má herečka a zpěvačka díky své mamince.
Jiřina Bohdalová je české zlato, na které se nesahá. Přesto si před časem do slavné herečky rýpl Jaromír Soukup, dokonce opakovaně. Jak legenda české kinematografie reagovala?