ČR je v evropském srovnání solidarity a důvěry společnosti na 10. místě

Česko zaostává ve finanční pomoci, kterou srovnává žebříček World Giving Index. Podle něj posílá peníze na dobročinnost jen čtvrtina obyvatel, což tuzemsko řadí na osmé nejhorší místo v Evropě. „Češi patří mezi štědré dárce v případě nárazové pomoci v situacích jako živelné pohromy nebo právě probíhající konflikt na Ukrajině, méně už v oblasti dlouhodobé a pravidelné podpory. Potvrzují to také výsledky průzkumu agentury Kantar pro Českou spořitelnu. Téměř 6 z 10 Čechů uvedlo, že poskytlo pomoc uprchlíkům z Ukrajiny buď osobně, konkrétně 11 procent, nebo skrze neziskové organizace, 46 procent,“ vysvětluje Tereza Hrtúsová, ekonomická analytička České spořitelny. S tím souhlasí i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Podle jeho zkušeností se pravidelnému dárcovství věnuje 15 až 20 procent Čechů. Přitom před dvaceti lety v Česku dlouhodobé dárcovství prakticky neexistovalo.

Každý pátý Čech dobrovolničí

Celkem dobře si Česko vede v oblasti dobrovolnictví. Bezplatně pomáhá téměř každý pátý, což v evropském srovnání představuje devátou pozici. Pomyslnou pomocnou ruku cizímu člověku v posledním měsíci podalo na 45 % české populace. Všechny tři složky žebříčku World Giving Index postupem času rostou a v současnosti tak pomáhá, daruje a podniká dobročinné aktivity více Čechů než například před pěti lety. „Česká společnost se vyvíjí k lepšímu ve spoustě aspektů včetně ochoty darovat. Je to i příklad toho, jak se společnost jako celek cítí a vyspívá. Je ochotna se rozdělit, chápe, že je solidarita a podpora slabších otázkou vyspělosti společnosti, nikoliv příklad slabosti. K výrazným posunům došlo kolem dluhové problematiky, inkluzi ve školství a spoustě sociálních věcí, které se posunuly a posunují kupředu,“ doplňuje Šimon Pánek.

Téměř každý Čech má někoho blízkého, na koho se v nouzi může obrátit

Nejlepšího výsledku v pilíři důvěry a solidarity Češi dosáhli v ukazateli dostupnosti osoby blízké v případě nouze. Podle žebříčku World Happiness Report patří Česku evropské prvenství. Pro srovnání Německo v tomto pilíři zaujímá celkové 7. místo, jenže z hlediska osoby blízké se propadlo až na 22. příčku. „Obecně lze říci, že dostupnost pomoci v případě, že se člověk dostane do nouze, je v naší zemi velmi dobrá. Existují však teritoriální rozdíly a obzvláště situace mimo větší města je komplikovanější. Složitá situace je v oblasti zdravotní péče pro lidi bez domova, kteří nejsou nikde evidováni a nemají zdravotní pojištění,“ upozorňuje Lukáš Curylo, ředitel organizace Charita Česká republika. Podle Curyla Česko potřebuje zásadně zlepšit oblasti jako exekuce či ochranu sociálně slabších rodin a seniorů, lidí s chronickým duševním onemocněním, závislostí či různými typy demence.

Diskriminaci migrantů považuje za problematickou 38 % Čechů, v integraci migrantů jsou Češi dvanáctí

V oblastech diskriminace a integrace migrantů jsou Češi v první polovině unijního srovnání. Diskriminaci jako problém vnímá jen 38 % Čechů. V oblasti integrace migrantů zaujímá Česko mezi zeměmi EU dvanáctou příčku. „Češi jsou obecně, na základní úrovni, průměrně tolerantní národ. Ale protože máme malou zkušenost s cizinci odlišné kultury, náboženství či barvy pleti, jejich příchodu a integrace se bojíme,“ vysvětluje analytik ústavu STEM Nikola Hořejš. V tomto ohledu je zajímavý pohled na Švédsko a Finsko, které v integraci zaujímají první a druhou příčku, zatímco kvůli diskriminaci jim připadají pozice 20 a 24. Větší otevřenost státu tak může vést k etnické nesnášenlivosti mezi občany.

Nová vláda se těší větší důvěře, Češi věří i svým sousedům

„Oblastí, ve které má Česko největší prostor ke zlepšení, je důvěra vládě a institucím obecně. S nástupem současné vlády se situace podstatně zlepšila. Fialově vládě nyní důvěřuje na 45 % české populace, což je nejvyšší výsledek za posledních deset let,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Podle dat Centra pro výzkum veřejného mínění Češi moc nevěří ani neziskovým organizacím. Tato důvěra se dlouhodobě v Česku pohybuje kolem 40 %. Výrazně jiná situace panuje v oblasti obecné důvěry ve společnosti. Beze strachu ze sousedství bydlí na 84 % Čechů, což je naprosto totožný výsledek, kterého na sdílené dvanácté příčce dosahuje i Slovensko a Slovinsko. Nejhůře v tomto ohledu dopadli Řekové, kteří lidem ve svém okolí důvěřují jen v 66,4 % případů. „Ačkoliv Češi obecně málo věří institucím, vysoké důvěry se dostává armádě. Dle údajů posledního průzkumu Eurobarometer jí věří 86 % obyvatel, což je mezi státy EU třetí nejvyšší podíl. Důvěra v armádu je v Česku dlouhodobě na vysoké úrovni. Společnost ji vnímá velmi kladně v situacích, jako jsou živelné katastrofy či pomoc armády při pandemii koronaviru,“ doplňuje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Svoboda na druhé koleji

V celkovém vnímání důvěry a s ní spojené svobody hraje velkou roli vnímání korupce. Horší situace než v Česku panuje podle respondentů pouze v osmi unijních státech. V Dánsku či Finsku korupce problémem téměř není, na rozdíl od východu Evropy, zejména v Maďarsku nebo Bulharsku. O moc lepší není v Česku ani situace kolem svobody tisku a soudů. V žebříčku Reportérů bez hranic česká média získala 23,4 „trestných bodů“ ze 100, což Česku v EU opatřilo 19. místo a soudy vnímá jako nezávislé pouze 51 % Čechů, což znamená 16. příčku. Petr Leyer, ředitel české pobočky Transparency International k tomu dodává: „Problém vidím ve snahách některých politiků zasahovat do nezávislosti veřejnoprávních médií a pak ve vlastnické struktuře velkých soukromých mediálních domů. Značná část je jich vlastněna buď určitými vlivovými skupinami a využívána mimo jiné k prosazování jejich ekonomických a politických zájmů. Nebo jejich vlastnictví není transparentní, takže nevíme, kdo za nimi stojí a jaké má další zájmy a aktivity.“